Kancelář veřejné ochránkyně práv realizovala v uplynulých měsících výzkum týkající se segregace romských žáků na základních školách. Šetření se zúčastnili ředitelky a další zaměstnanci deseti základních škol v ČR, a jeden zřizovatel. Situace jednotlivých zapojených škol se liší; na jedné straně zde jsou školy, které jsou úspěšné ve společném vzdělávání romských a neromských dětí, na straně druhé jsou školy, o kterých lze hovořit jako o segregovaných. Výzkum se zabýval jak dobrou praxí, tak reálnými problémy a jejich možným řešením.

Školy a obce nesmějí rozdělovat děti do tříd, škol nebo stanovovat školské obvody podle etnicity žáků, jinak by se dopustily přímé diskriminace. Stát má pak odpovědnost zabránit vzniku segregovaných škol a zjednat nápravu již existující segregace. Vzhledem k negativním důsledkům segregace by obce měly aktivně předcházet samovolnému vzniku romských škol.

Z rozhovorů vyplynulo, že ředitelky a ředitele netěší, pokud jsou jejich školy vnímány výhradně jako školy pro romské děti. Pokud se dostanou do pozice segregovaných škol, cítí se často bezradně, protože samy školy tuto situaci nezapříčinily a také ji nedokážou samy vyřešit, i když se snaží, aby fungovaly co nejlépe. Hlavní nástroje však mají v rukou zřizovatelé škol a ministerstvo školství.

Segregace romských dětí ve vzdělávání má negativní ekonomické, pedagogické i sociální důsledky, které dopadají nejen na jednotlivce, ale na celou společnost. Patří mezi ně nižší šance vyčleněných žáků na dosažení vyššího stupně vzdělání, posilování sociálního vyloučení a znesnadňování vymanění se z bludného kruhu chudoby, sociální napětí mezi různými skupinami obyvatel, neúměrně vysoké nároky na pedagogickou práci a riziko pracovního přetížení učitelů či odchody žáků z řad majority a pedagogů pryč z určitých škol.

Podpořím Amnesty v boji za lidská práva

DARUJ ❤

Zpráva o výzkumu tedy zmiňuje několik stěžejních opatření, která mohou přispět ke společnému vzdělávání. Zde patří kvalitní společné předškolní vzdělávání romských a neromských dětí, vhodné nastavení školských obvodů, rozvážení či doprovody žáků do vzdálenějších škol s cílem dosažení rovnoměrného zastoupení romských a neromských žáků ve školách na území obce, přesvědčení školy o smysluplnosti společného vzdělávání a jeho výslovná deklarace ve školním vzdělávacím programu, dobrá příprava učitelů, pomoc dalších (ne)pedagogických pracovníků školy, vytváření příležitostí pro setkávání romských a neromských rodin s cílem zlepšovat vzájemné vztahy, doučování a mentoring žáků, prevence šikany, nastavení přátelského školního klimatu či pomoc nemajetným rodinám s finančními náklady na vzdělávání.

Ombudsmanka se rozhodla také vydat doporučení, jejichž cílem je poskytnout aktérům ve vzdělávání praktický návod, jak segregaci řešit.

Školy by při přijímání žáků k povinné školní docházce měly být otevřené všem žákům a neměly by odmítat romské žáky kvůli jejich etnicitě, při rozdělování žáků do tříd by měly zohledňovat potenciální segregační dopady svého rozhodnutí, ve svém školním vzdělávacím programu výslovně deklarovat, že se nebrání diverzitě, odmítají diskriminaci a segregaci a že se zavazují ke každému žákovi přistupovat se snahou o maximální rozvoj podle jeho potenciálu dle individuálních schopností a dovedností, dále své pedagogické pracovníky aktivně podporovat v dalším vzdělávání, cíleně budovat stabilní školní poradenská pracoviště, vytvářet příležitosti pro společné mimoškolní setkávání romských a neromských dětí a jejich rodičů,  potřebným žákům poskytovat zázemí pro domácí přípravu a doučování, dbát o přívětivé školní klima a důsledně prověřovat jakékoli podezření na šikanu.

Ministerstvo školství by podle závěrů šetření mělo výslovně deklarovat, že segregace ve vzdělávání je nepřípustná, u škol s více než třetinovým podílem romských žáků ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a Agenturou pro sociální začleňování zjišťovat příčiny takového etnického složení školy, naplnit úkol uvedený ve Strategii romské integrace do roku 2020 a ve spolupráci s kraji a obcemi zamezit vzniku segregovaných škol a postupně transformovat romské a především ostatní školy v okolí ve školy inkluzivní.

Obcím a školám by pak mělo ministerstvo poskytovat metodické vedení, jak segregaci ve vzdělávání předcházet a jak nastavit společné vzdělávání romských a neromských dětí. Ve spolupráci s Ministerstvem vnitra, Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem financí by mělo zajistit obcím, které se potýkají s etnickou segregací ve vzdělávání, dostatek financí na zajištění společného vzdělávání romských a neromských dětí,  dále stabilizovat financování pozic, které tvoří zejména školní poradenská pracoviště tak, aby jejich služby byly běžně dostupné ve všech školách, finančně podpořit pedagogy, kteří vzdělávají žáky ve smíšených třídních kolektivech a kteří ve zvýšené míře spolupracují s pracovníky školního poradenského pracoviště.

Ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí by také mělo připravit koncepci sociální práce na školách, promítnout ji do legislativy a zajistit její financování, i nadále podporovat projekty, jejichž cílem je dotovat exkurze a vzdělávací výlety žáků se sociálním znevýhodněním, zjednodušit administraci a rozšířit rozsah svého dotačního programu na školní obědy pro žáky se sociálním znevýhodněním.

Celé doporučení ke společnému vzdělávání romských a neromských dětí je k dispozici na webu veřejné ochránkyně práv.

Autorka: Lucie Arendacká, stážistka v advokačním oddělení Amnesty International ČR

Podpořím Amnesty v boji za lidská práva

DARUJ ❤