Statisíce členů Amnesty International (AI) všude po světě proto rozjely zároveň se začátkem cesty olympijského ohně sérii protestů a happeningů. Příznivci a členové AI od kanadské Ottawy přes Portoriko, Varšavu, Paříž, Brusel až do Moskvy organizují krátká setkání nebo stávky na veřejných místech a také před ruskými ambasádami. Cílem je zvýšit povědomí o narůstajícím potlačování lidských práv, svobody projevu a shromažďování.

„Olympijská fanfára a velkolepá show neschovají skutečnost, že jsou pošlapávána základní lidská práva, která by měla být naopak ruskou ústavou a také mezinárodními dohodami, které země podepsala, chráněna,“ dodává Dalhuisen.

Kampaň Amnesty International se zaměří na následující témata:

- Tři vězni svědomí: Vladimir Akimenkov, Artjom Savjolov a Michajl Kosenko jsou už víc než rok uvězněni za své pokojné vyjádření práva na svobodu projevu a shromažďování. V květnu 2012 byli zadrženi na Blatném náměstí v Moskvě uprostřed masového protestu, který byl součástí demonstrací po prezidentských volbách v roce 2011 a 2012. Třináct lidí je kvůli těmto protestům před soudem a mnoho dalších na proces čeká.

- Legislativa omezující pokojné protesty znamená vysoké pokuty pro organizátory demonstrací, pokud poruší některé z dlouhého seznamu pravidel. Jen za letošní rok už bylo zadrženo víc než 600 lidí kvůli demonstracím v Moskvě a okolí.

- Legislativa o „zahraničních agentech“ z roku 2012: rozpoutala tvrdé zásahy vůči nevládním organizacím po celém Rusku. Kontrolována byla i kancelář Amnesty International v Moskvě. Řada případů už skončila u soudu udělením tučné pokuty jak organizacím, tak i jejich lídrům. Mnoho dalších organizací se dostalo do registru „zahraničních agentů“ nebo jim to hrozí.

- Homofobní legislativa: zavedena byla letos a je používána k omezení svobody shromažďování a projevu pro gaye, lesby, transgender a intersexuály (LGBTI). Zároveň podněcuje homofobní násilí po celém Rusku. Setkání těchto komunit jsou narušována protesty a zakazována úřady kvůli „propagaci netradičních vztahů mezi minoritami“. Každý, kdo poruší tyto nové zákony – včetně cizinců –, může dostat pokutu i 3 tisíce amerických dolarů.

- Zákon o „rouhání“: zaveden byl po proslulém vystoupení punkové skupiny Pussy Riot v největším ortodoxním chrámu v Moskvě v roce 2012. Dvě z účinkujících si odpykávají dvouleté vězení, které jim soud dal v politicky motivovaném procesu. Jedna z nich, Naděžda Tolokonnikovová, drží protestní hladovku a je na samotce – poté, co v dopise promluvila o katastrofálních podmínkách ve vězení.

- Selhání efektivního vyšetření vražd novinářů a lidsko-právních aktivistů: Anna Politkovská byla zastřelena v roce 2006, pachatel ale nebyl doteď identifikován. Nikdo nebyl hnán před soud ani za vraždy Natalie Estemirové, Khadzhimurada Kamalova, Akhmednabiho Akhmednabieva a dalších.

„Ruské úřady nesmí použít olympijské hry, které půjdou na televizních obrazovkách po celém světě, jako zástěrku, za kterou mohou i dál porušovat lidská práva,“ vyzývá John Dalhuisen.

„Projít by neměl žádný pokus ruských úřadů použít olympijskou chartu jako záminku pro bránění jakýmkoli pokojným demonstracím aktivistů. Naopak by měly být tyto pokusy brány jako porušení standardů svobody projevu a shromažďování.

Olympijská charta zakazuje demonstrace v místě konání, ale týká se to jen sportovišť, a to z legitimních důvodů. Olympijské hry nejsou zónou bez lidských práv. Pořádá je město, ale zároveň i celá země. Porušování základních lidských práv v Rusku je nepřijatelné a musí okamžitě skončit.

Všichni, kdo si váží lidských práv, i všichni, kdo se her zúčastní (včetně organizace a celého průběhu) by měli dát veřejně najevo, jak je právo na svobodu projevu, shromažďování a sdružování důležité.“