^{© Amnesty International}

„Úřady pod Nicolásem Madurem se snaží použít strach a trest ve své strategii sociální kontroly proti těm, kteří požadují změnu. Jeho vláda útočí na nejvíce zbídačené obyvatele, s tvrzením, že je brání, ale místo toho je vraždí, zadržuje a hrozí jim," upozornila Erika Guevara-Rosasová, ředitelka Amnesty International pro Ameriku.

Venezuela již dlouhé roky trpí závažnou krizí masivního porušování lidských práv, včetně nedostatku potravin, léčiv, hyperinflací, násilí a politické represe, která od roku 2015  přinutila více než tři miliony lidí opustit zemi.

Tváří v tvář této bezútěšné realitě, lidé v tisících vycházejí do ulic, aby požadovali změnu ve vládě. Od 21. do 25. ledna byla zaznamenána řada demonstrací, z nichž mnohé v chudých oblastech, kde protesty vyžadující tuto změnu nebyly dosud tak viditelné. Je tu totiž silná přítomnost pro-madurovských ozbrojených skupin (obyčejně známých jako "colectivos") a obyvatelé jsou tu do značné míry závislí na současně omezených státních programech pro distribuci základních potravin.

Za pouhých pět dní během těchto protestů zemřelo nejméně 41 lidí, všichni v důsledku střelných zranění. Více než 900 lidí bylo svévolně zadrženo.

Během výzkumné mise ve státech Lara, Yaracuy, Vargas a různých místech v Caracasu od 31. ledna do 17. února Amnesty International shromáždila více než 50 svědectví a zdokumentovala 15 případů, včetně některých závažných porušování lidských práv a zločinů podle mezinárodního zákona.

Důkazy shromážděné v těchto různých místech ukazují typické vzory: Naznačují, že státní orgány prováděly selektivní mimosoudní popravy jako metodu sociální kontroly pomocí Bolivarské národní policie (PNB) a prostřednictvím svých speciálních akčních sil (FAES), proti lidem, kteří se nějakým způsobem účastnili protestů. Chudinské oblasti Caracasu a další části země byly obzvláště postiženy a stigmatizovány – je tam nejvyšší počet obětí, které byly později prezentovány jako "zločinci" zabiti při střetech s úřady. 

Mimosoudní popravy

Amnesty International zdokumentovala šest mimosoudních poprav v rukou FAES na několika místech po celé zemi, všechny s podobným modus operandi: V každém případě byly oběti nějakým způsobem spojeny s protesty, které se konaly v předchozích dnech a kritika mnohých z nich proti  Madurovi se šířila  na sociálních sítích.

Byli to všechno mladí muži, které úřady veřejně popsaly  jako  zabité delikventy ve střetech s FAES.

„Jak jsme viděli mnohokrát ve Venezuele, úřady chtějí, abychom věřili, že ti, kteří během protestů zemřeli - především mladí lidé z oblastí s nízkými příjmy - byli zločinci. Jejich jediným zločinem byla odvážnost požadovat změnu a požadovat důstojnou existenci, " říká Erika Guevara-Rosasová.

Nadměrné používání síly 

Amnesty International také zdokumentovala případy dvou zabitých mladých mužů a mladého muže zraněného střelnými zbraněmi z rukou státních bezpečnostních složek z důvodu účasti na protestech. Na operacích této povahy se podíleli jak PNB, tak Bolivarská národní garda (GNB).

Svévolné zadržení

Podle Venezuelské organizace Foro Penal zadržely úřady po celé zemi od 21. do 31. ledna 137 dětí a dospívajících. Z těchto případů Amnesty International zdokumentovala svévolné zadržení šesti osob včetně čtyř mladistvých, kteří se účastnili protestu nebo ho pozorovali ve městě San Felipe.

V rozhovoru s Amnesty International uvedli, že když byli zatčeni, byli ze strany úřadů biti, nazýváni  "guarimberos" (násilníky) a "teroristy", vystaveni dráždivým látkám, aby nemohli  spát a vyhrožovali jim, že je zabijí. Podle jejich svědectví úředníci, kteří je zadrželi, patřili k několika různým státním bezpečnostním silám a byli doprovázeni lidmi oblečenými v civilním oblečení.

„Svévolné zadržení více než sto dospívajících a jejich vystavení krutému zacházení, které někdy mohlo znamenat mučení, ukazuje, jak daleko jsou orgány ochotny jít v zoufalých pokusech zastavit protest a podrobit si lidi," uvedla Erika Guevara- Rosasová.

Čtyři teenageři byli obviněni ze zločinů, které podle vnitrostátních právních předpisů neměly být důvodem zadržení, přesto byli uvězněni po dobu osmi dnů soudním příkazem. Strávili čtyři dny v rehabilitačním středisku pro nezletilé, vojenské instituci, kde jim byly oholeny hlavy a byli nuceni zpívat fráze jako "Jsme Chávezovy děti".

Jedna ze soudkyň pověřená třemi z těchto případů veřejně uvedla, že jí bylo nařízeno držet mladistvé ve vazbě, aniž by existovalo jakékoliv právní odůvodnění. Po podání této stížnosti ji propustili a musela opustit zemi. Mladiství, kterých se stížnost týkala, čekají stále na svůj proces a nadále podléhají omezením svobody.

 Předběžná doporučení Amnesty

Venezuelské orgány musí ukončit politiku represe, kterou vyvinuly v posledních letech, a plnit své povinnosti k zaručení spravedlnosti, pravdy a reparace pro oběti porušování lidských práv nebo zločinů podle mezinárodního práva.

„Zdá se, že venezuelský soudní systém má politiku ignorování obětí porušování lidských práv. Těch málo lidí, natolik odvážnými k podání zprávy, zůstává bezbranné a ohrožené z důvodu nedostatečné reakci úřadů,"uvedla Erika Guevara-Rosasová.

Vzhledem k vážným překážkám, které brání cestě ke spravedlnosti ve Venezuele, vyzývá Amnesty International Radu OSN pro lidská práva, aby podnikla kroky k řešení totální beztrestnosti, která převládá ve Venezuele, a to vytvořením nezávislého vyšetřovacího orgánu pro sledování a hlášení situace v oblasti lidských práv v zemi.

Navíc, Kancelář prokurátora Mezinárodního trestního soudu by  měla tyto skutečnosti zvážit,  a pokud je považuje za opodstatněné, zahrnout je do předběžného šetření, které již v zemi probíhá.

 Konečně země, které se skutečně zajímají o situaci v oblasti lidských práv ve Venezuele, by měly zkoumat uplatňování univerzální jurisdikce, která slouží obětem, které k ní nemají přístup na místní úrovni, jako alternativní cesta ke spravedlnosti.

„Mezinárodní spravedlnost je jedinou nadějí pro oběti porušování lidských práv ve Venezuele. Je na čase aktivovat všechny dostupné mechanismy, aby se zabránilo dalšímu porušování lidských práv,“ uzavřela Erika Guevara-Rosasová.