Katanga je nejjižnější provincií Demokratické republiky Kongo, která je již dlouhá desetiletí zmítána vnitřními i mezinárodními spory a konflikty. Je známá především jako součást tzv. Měděného pásu (Copperbelt), území proslulého vysokým výskytem a těžbou mědi, ale i dalších kovů jako je kobalt, cín, radium nebo uran. Stejně tak je i nalezištěm diamantů.

Přestože DR Kongo vlastní v nerostných surovinách velké bohatství, většina ze 70 milionů obyvatel žije v extrémní chudobě – 87 % obyvatel žije za méně než 25 korun na den. Těžba nerostných surovin je pro obyvatele velmi častým zdrojem obživy, neboť je doposud ve velké míře prováděna bez mechanizace tradičními způsoby. Na druhé straně, industriální těžba, kterou prosazují zahraniční aktéři je na vzestupu a právě tito aktéři se potkávají s celou řadou problémů přítomných v DR Kongo. Jde zejména o rozsáhlou korupci, slabé státní instituce, politickou nestabilitu a konečně četné a rozsáhlé případy porušování lidských práv, přičemž lze říci, že řada z těchto problémů je „živena“ nebo rozdmýchávána právě aktivitami zahraničních těžebních společností.

Ani Katanga není výjimkou. V současné době sice většina těžby stále probíhá tradičními způsoby, narůstá však také počet nových industriálních projektů. Pokud jde o první formu dolování, hlavní problém spočívá hlavně v pracovních podmínkách horníků a dalších pracovníků, kteří nemohou využívat žádná bezpečnostní opatření nebo ochranné pomůcky, následkem čehož jsou pravidlem častá úmrtí či úrazy. Dalším problémem je neodpovídající finanční ohodnocení této nebezpečné práce a různé druhy porušování práv dělníků. Druhá, moderní, forma těžby sebou přináší jiné druhy hrozeb. Jedná se především o násilná vystěhování místních obyvatel a znečišťování životního prostředí v důsledku masivní těžby.

Role Číny v těžbě nerostných surovin

Přestože v provincii Katanga působí více konžských i mezinárodních společností, velkou pozornost budí zejména čínské firmy - podle dostupných informací tvoří většinu a až 90 % vytěžených surovin míří právě do Čínské lidové republiky. Přítomnost Číny v DR Kongo a spolupráce čínských firem s konžskými má dlouholetou tradici, která vyústila mimo jiné také v masivní čínské investice do budování infrastruktury a v založení společného těžebního konsorcia v provincii Katanga. Základním a obecným principem čínských investic je poskytnutí vysoké půjčky, jejíž prostředky jsou smluvně vázány na stavbu infrastruktury a těžbu surovin, přičemž tyto práce provádějí v drtivé většině čínské firmy včetně čínských pracovníků. Hlavní motivací je samozřejmě přístup k těžebním právům a zisk samotných nerostných surovin.

Dětská práce a nucená vystěhování jsou běžnou praxí

Co se týče samotných pracovních podmínek a případů porušování lidských práv, případová studie z provincie Katanga, jmenovitě z dolu Tilwezembe, odhalila řadu závažných problémů. Dělníci v tomto dole často podléhají zraněním, která pramení z nebezpečného prostředí. V dole je minimální nebo žádná ventilace, dochází k sesuvům půdy a padání balvanů. Dalším velkým problémem je v této, ale i v jiných oblastech dětská práce, která je zcela běžnou praxí, proti které úřady nijak nebojují.

Výzkumníci Amnesty International také popsali případy nuceného vystěhování obyvatel hornického města Luisha o zhruba 32 tisících obyvatelích. Stejně jako jinde, i zde došlo k postupnému nárůstu čínského podílnictví na těžbě. Čínská společnost dostala například práva na vystavění továrny v samém centru města. Rodiny, které na příslušných pozemcích bydlely, byly po vyplacení velmi nízkého odškodného naloženy na nákladní vozy a odvezeny na jiné místo, kde byla celá komunita zhruba 300 lidí ponechána bez jakéhokoliv bydlení či vybudované infrastruktury.

Závěry a doporučení

Zpráva z provincie Katanga názorně ukazuje, jak (nejen) čínské společnosti dokážou využívat slabosti oficiálních konžských úřadů, což má největší dopad na nejchudší obyvatele, kteří jsou snadným cílem pro vykořisťování a zneužívání ze strany soukromých i státních firem. Konžská vláda by proto mimo jiné měla:

• zrevidovat důlní zákoník tak, aby od těžebních společností požadoval provádění a zveřejňování hodnocení dopadů své činnosti na oblast životního prostředí, na společnost a dodržování lidských práv. Dopady své činnosti by měly společnosti konzultovat se všemi dotčenými stranami, včetně horníků;

• zajistit bezpečné pracovní podmínky pro dělníky a horníky

Více se dočtete anglicky v úplném znění výzkumné zprávy.