Výzkumná zpráva s názvem „Nemůžeme si stěžovat“ odhaluje, jakou vlnou represí byla ofenziva s názvem Operace Mírové jaro doprovázena. Smetla každého, kdo se odchýlil od oficiální linie vlády. Novináři, uživatelé sociálních médií a protestující byli obviněni z „terorismu“ a byli (a jsou) vyšetřováni, svévolně zadržováni a dostávají zákazy cestování. Budou-li dál stíháni a shledání vinnými, mohli by čelit dlouhým trestům odnětí svobody.

„Když se tanky valily přes syrskou hranici, vláda využila příležitosti k zahájení domácí kampaně, aby vymýtila  nesouhlasné názory z médií, sociálních sítí a z ulic. Kritická diskuse o záležitostech kurdských práv a politiky se dokonce stala nepřípustnou,“ uvedla ředitelka evropské kanceláře Amnesty Marie Struthersová.

Umlčování novinářů

Dne 10. října, den poté, co začala ofenzíva, turecký Regulační orgán pro rozhlasové a televizní vysílání (RTÜK) varoval mediální domy, že bude nulová tolerance „jakéhokoli vysílání, které by mohlo negativně ovlivnit morálku a motivaci […] vojáků nebo by mohlo uvést v omyl občany neúplnými, zfalšovanými nebo částečnými informacemi, které slouží cílům teroru.“

Ve stejný den byli zadrženi dva novináři. Hakan Demir z deníku Birgün byl dotazován ohledně  tweetu  na oficiálním účtu novin, kde citoval zprávy NBC, že „turecké válečné letouny začaly provádět vzdušné údery na civilní oblasti.“

Mezitím byl Fatih Gökhan Diler, šéfredaktor zpravodajského webu Diken, zadržen po zveřejnění článku s titulkem „SDF tvrdí: dva civilisté přišli o život“. Oba novináři byli obviněni z „podněcování nepřátelství a nenávisti“ před tím, než byli propuštěni se zákazem cestování za hranice Turecka, a to až do výsledku trestního vyšetřování.

Policie také 19. října vtrhla do domu novinářky a obránkyně lidských práv Nurcan Baysalové, která  Amnesty řekla: „Nechat zaútočit na můj domov a terorizovat mé děti třiceti těžce ozbrojenými, maskovanými policisty jen kvůli  příspěvkům na sociálních sítích, volajících po míru, ukazuje úroveň potlačování svobody projevu v Turecku.“

Ve stejný den byla zadržena novinářka Özlem Oralová a byla dotazována ohledně tweetů kritizujících operaci. Šlo o její soukromý účet. Následujícího dne byla propuštěna se zákazem cestování do zahraničí, s povinností pravidelně se hlásit na místní policejní stanici v Istanbulu a neopustit město.

Dne 27. října byla právnička a publicistka Nurcan Kayaová zadržena na istanbulském letišti a vyslýchána ohledně toho, že kritizovala ofenzivu tweetem: „Ze zkušenosti víme, že všechno, čemu říkáte mírová operace, je masakr.“ Byla propuštěna po výslechu ve stejný den, ale se zákazem cestování.

Nejsou to pouze turečtí novináři, na které je kampaň zaměřená. Dne 25. října právníci prezidenta Erdogana oznámili, že podali trestní oznámení proti řediteli a editorovi francouzského časopisu Le Point v návaznosti na vydání z 24. října, kde u reportáže o ofenzivě použili nadpis  „Etnické čistky: Erdoganova metoda.“ Podle právníků to je urážka prezidenta, což je podle tureckého práva trestné.

Cílení na uživatele sociálních médií

Jen v prvním týdnu útoku bylo podle oficiálních údajů vyšetřováno 839 účtů sociálních médií za „sdílení trestného obsahu“, přičemž 186 osob bylo údajně vzato do policejní vazby a 24 bylo zadrženo v předsoudní vazbě.

Jeden uživatel sociálních médií, který byl zadržen a obviněn z „propagandy pro teroristickou organizaci“, retweetoval  tři tweety, z nichž jeden zněl: „Rojava [autonomní kurdská oblast v severní Sýrii] zvítězí. NE válce.“ Stejně jako ostatní, ani tyto tweety se ani zdaleka nepřiblížily k důkazům, které by měly podstatu mezinárodně uznatelného zločinu. Muž dostal zákaz pobytu v zahraničí a musí se dvakrát měsíčně hlásit na místní policejní stanici. Jeden právník Amnesty řekl: „Používání  slov jako válka, okupace nebo Rojava se najdnou stalo zločinem.“

Cílení na politiky a aktivisty 

Operace Mírové jaro  byla také použita vládou jako záminka pro eskalaci svého tvrdého zákroku  proti opozičním politikům a aktivistům. Několik poslanců je v současné době podrobeno trestnímu vyšetřování, včetně Sezgina Tanrıkulua, který čelí obvinění za komentáře, které učinil v médiích, a za tweet, který zní: „Vláda to potřebuje vědět, toto je neoprávněná válka a válka proti Kurdům.“ 

Podle právníků Advokátní komory v provincii Şanlıurfa bylo ve dnech 9. a 10. října místními protiteroristickými důstojníky vzato do policejní vazby nejméně 54 lidí. Mezi nimi byli členové HDP nebo členové levicových opozičních odborů. 

Během prvního týdne vojenské ofenzivy bylo zadrženo nejméně 27 lidí, z nichž mnozí byli přidruženi k HDP, v provincii Mardinza. Důvody byly spojené s terorismem. Mezi zadrženými byla i zvolená starostka města Nusaybin. Vláda ji později nahradila nevoleným okresním guvernérem. 

Dne 12. října, v tzv. Sobotu matek, kdy příbuzní obětí násilných zmizení od roku 2009 drží pokojné vigilie, aby si vzpomněli na své blízké, byli varováni policií,  že se vigilie přeruší pokud by vyslovili slovo válka.  Pokojné shromáždění bylo násilně přerušeno, jakmile účastníci nahlas přečetli prohlášení, které kritizovalo vojenskou operaci. 

„Od začátku vojenské ofenzívy se již etablovaná atmosféra cenzury a strachu v Turecku ještě prohloubila. Zadržování a obviňování se používá k umlčení těch pár jedinců, kteří se odváží vyslovit jakoukoli výzvu nebo kritiku ofenzivy. Turecké úřady musí přestat umlčovat názory, které se jim nelíbí, a ukončit probíhající tvrdý zákrok. Všechna obvinění a stíhání lidí, kteří jen pokojně vyjadřovali svůj názor, musí okamžitě přestat,“ uzavřela Marie Struthersová.