Egypt: Amnesty sleduje aktuální vývoj včetně sexuálně motivovaných útoků
Článek
Moje tělo moje práva Egypt publikován 10.7.2013
Amnesty International sleduje vyšetřování případů úmrtí, sektářské násilí, zatýkání členů Muslimského bratrstva i příznivců ex-prezidenta Mursího. Čtěte obsáhlý report o sexuálním násilí na demonstrantkách.
UPDATE 15. července
Sexuálně motivované útoky proti protestujícím ženám uprostřed nepokojů - výzkumnice Amnesty Dana el-Hatawí přináší svědectví z egyptských ulic
Připojte se k petici za zastavení násilí na demonstrantkách.Zatímco je světová pozornost upřena na překotné politické změny, které se v nejlidnatější arabské zemi odehrávají v posledních týdnech, zůstává násilí na ženách opět ve stínu rozsáhlých protestů. Ženy a dívky, které se demonstrací v těchto dnech v Egyptě rovněž účastní, ať už na náměstí Tahrír či v přilehlých ulicích, jsou často sexuálně napadány a úřady s tím nic nedělají.
Bohužel se nejedná o ojedinělou praxi a není to zdaleka poprvé, co Amnesty International tyto incidenty zaznamenala. V únoru 2013 zdokumentovala v souborné terénní výzkumné zprávě případy žen, které byly napadeny v souvislosti s demonstracemi u příležitosti prvního výročí revoluce. Jedná se o systematické napadání žen a dívek, které skupina mužů napadne, když jsou samy, či je oddělí od skupiny ostatních či přátel. Detaily si můžete přečíst ve ve výzkumné zprávě.
Poté je vývoj situace dle výpovědi napadených žen, těch, které přežily předchozí protesty či těch, kteří se napadeným snažili pomoci, vždy stejný: desítky až stovky mužů obklopí své oběti a ony zakrátko končí na zemi s roztrhaným či strženým oblečením. Odhalená těla jsou následně vydána napospas nejen rukám a dotykům davu, ale bohužel také nejrůznějším zbraním, které se útočníci nezdráhají použít, například holím či žiletkám.
V porovnání s rokem 2012 jsou nynější útoky mnohem rozsáhlejší a brutálnější. Skutečnost, že se napadení v takové míře znovu opakují, jen odráží neschopnost porevoluční vlády Muhammada Mursího učinit přítrž genderově motivovanému násilí a diskriminaci žen.
Veřejná iniciativa „Operace proti sexuálnímu obtěžování“ (OpAntiSH), která sdružuje egyptské organizace, skupiny a jednotlivce zabývající se lidskými právy, obdržela na konci června zprávy o 46 případech násilných sexuálních napadení žen v blízkosti káhirského náměstí Tahrír. Iniciativa „Spatřil(a) jsem obtěžování“ zaznamenala další případ napadení přímo před prezidentským palácem. Podle Amnesty International je však takových případů ve skutečnosti mnohem více.
Útoky započaly kolem šesté hodiny večer a pokračovaly hluboko do noci. V důsledku brutálního napadení musela nejméně jedna z přeživších žen podstoupit operaci a mnoho dalších bylo zraněno tak, že akutně potřebovaly lékařskou pomoc. Dobrovolníci OpAntiSH spolu s kolegy z další iniciativy bojující proti obtěžování žen, Tahrír Bodyguard, byli v terénu až do rána a snažili se dostat přeživší do bezpečí. Krizové telefonní linky terénních pracovníků byly obsazené až do ranních hodin, někteří z volajících se však uchýlili k falešným poplachům nebo urážkám jejich práce. Dobrovolníci OpAntiSH byli opakovaně vystaveni nebezpečí, čelili útokům a ozbrojeným napadením. Jeden dokonce utrpěl v důsledku rány do hlavy otřes mozku a některým museli zašít rány a zranění v nemocnici.Do konce června nebyly útoky nijak omezeny. Po druhém dni masových protestů tak OpAntiSH zaznamenala dalších 17 případů napadení žen a dívek, z nichž některým nebylo více než 7 let a jiné byly pokročilého věku. Násilí se tak dotýká nejzranitelnějších skupin ženské populace v Egyptě. Do 3. července pak iniciativa obdržela okolo 25 dalších zpráv týkajících se obtěžování či pokusů o ně. V jednom případě se postižená musela obrátit na pomoc psychologa, v ostatních pomohli kolemjdoucí či dobrovolníci.
Sexuálně motivované útoky však začaly již v době narůstajících nepokojů předcházející největší demonstraci 30. června 2013. Dva dny předtím obdržela organizace Nazra for Feminist Studies, která usiluje o vytvoření feministické platformy v Egyptě, informace o 12 případech sexuálního násilí na ženách, jež se udály v blízkosti náměstí Tahrír. Některé z napadených žen už tehdy skončily v nemocnici.
Když v průběhu uplynulého roku postupně přibývaly informace o případech násilí na ženách, řada čelných představitelů porevolučního Egypta v čele s ministerským předsedou je neprodleně odsoudila a přislíbila navrhnout nové zákony potírající násilí na ženách. Zdá se však, že se ze strany režimu jednalo jen o slova a způsob, jak čelit kritice ze strany egyptské společnosti a mezinárodního společenství. Egyptská národní rada pro ženy poslala v polovině června tehdejšímu prezidentovi a premiérovi návrh zákona o násilí na ženách, avšak zdá se, že se nic nezměnilo.
V květnu úřady oznámily vytvoření zvláštního odboru v rámci Ministerstva spravedlnosti, složeného pouze z žen, který má za úkol bojovat proti násilí na ženách a obtěžování. Učinily tak bez předchozích konzultací s jakýmikoli zástupci občanské společnosti či organizacemi věnujícími se právům žen. Pracovnice útvaru navíc nebyly během protestů dosud vůbec vidět, takže činnost odboru vzbuzuje přinejmenším pochyby a jeho činnost na sebe vzaly lidskoprávní organizace a jednotliví aktivisté, kteří se ze všech sil snaží být přítomni tam, kde stát selhal a poskytnout obětem lékařskou, psychologickou a právní pomoc.
Vláda rovněž nedokázala zvrátit často zaznívající předsudečný názor části veřejnosti, podle něhož si ženy za útoky mohou samy, neboť se účastní protestů spolu s muži. Tento argument zazněl v únoru 2013 dokonce z úst poslanců horní komory parlamentu. Po sérii brutálních napadení v posledních dní zveřejnili přední členové Muslimského bratrstva na sociálních sítích případy týkající se sexuálního násilí. Cílem proprezidentsky laděných sociálních sítí přitom bylo ukázat odpůrce prezidenta coby zločince a násilníky, zatímco stoupenci prezidenta byli označeni za mírumilovné. Tento výklad použil i poradce prezidenta pro zahraniční věci v anglicky vydaných stanoviscích, které jsou určeny zahraničnímu publiku.
Na případy, které by mohly vyvolat mezinárodní rozhořčení, reaguje prezidentská kancelář velice rychle. Když byla znásilněna zahraniční novinářka, tiskový mluvčí úřadu již 30. června oznámil, že se celá záležitost prošetřuje a bude sjednána náprava. Obdobné výzvy některých představitelů Muslimského bratrstva z poslední doby volající po ukončení násilí na ženách jsou na hony vzdálené jeho stanovisku z března letošního roku, ve kterém označilo prohlášení OSN vyzývající k této věci za „zkázu rodinného života a celé společnosti“. Rovněž odpůrci prezidenta nesou svůj podíl viny, neboť vyzývali k masovým protestům a přitom nepromluvili o násilí na ženách, ani jej neodsoudili.
Problematika násilí na ženách nemá být v žádném případě pouze zneužívána v boji o politické body. Namísto toho je nutné, aby všechny strany přešly od slov ke skutečným činům, neboť situace žen a dívek v rozbouřených egyptských ulicích zůstává stejná a nebezpečná. Všechny násilné činy, ke kterým došlo, musí být neprodleně, nezávisle a do důsledku prošetřeny tak, aby viníci byli učiněni zodpovědnými za své činy a oběti se dočkaly spravedlnosti. Činy však zaostávají daleko za slovy i zde. Když v březnu 2013 podalo sedm žen přeživších násilný útok stížnost ke státnímu žalobci, úřady sice zahájily vyšetřování, ale posléze jej pozastavily; dosud také nebyl nikdo obviněn. Právník pověřený řešením případu na přímý dotaz AI, proč tomu tak je, odpověděl, že „tento případ není prioritou“ a má nyní „závažnější trestné činy k prošetření“.
Tento odmítavý přístup či liknavost úřadů spolu s různými pokusy útoky ospravedlnit jen posilují již existující rozpory a předsudky v otázce ženských práv a násilí na ženách ve společnosti a vystavuje ženy a dívky ještě většímu nebezpečí. Bez ohledu na to, jaké události přinesou Egyptu příští dny a týdny, leží před námi dlouhá cesta k rovnoprávnosti.
UPDATE 10. července
Od minulého pátku přišlo o život 88 lidí při protestech a policejním násilí včetně 3 příslušníků ozbrojených jednotek. Minimálně 1500 lidí je zraněných. Minimálně 51 lidí zemřelo v úterý při nepokojích před Republikánskou gardou.
"Ozbrojené složky deklarovaly, že je demonstranti napadli jako první a taky to, že nebyly zraněné žádné ženy ani děti. Informace od pozorovatelů Amnesty ale ukazují hodně odlišný obrázek - ačkoli někteří demonstrantni se chovali násilně, odpověď ozbrojenců byla nepoměrně brutálnější a vedla ke ztrátám životů," říká Hassiba Hadj Sahraoui, zástupkyně ředitele Amnesty International pro program Středního Východu a severní Afriky a dodala požadavky Amnesty: "Egyptské úřady musí ukončit násilí páchané ozbrojenci a zaručit, že nebuou používat nepřiměřenou sílu. Zároveň musí být zaručeno nezávislé a okamžité vyšetřování všech případů zranění a smrti."
Čtěte více v angličtině na webu amnesty.org
--
Ozbrojené složky a policie v Egyptě disponují záznamy o porušování lidských práv během protestů proti prezidentovi Mursímu. Takové násilí už se nesmí opakovat. Armáda se zavázala, že se vypořádá s jakýmikoli projevy násilí „s nejvyšší možnou sílou a odhodlaností.“
„V dnešní době plné napětí, kdy je pozastavená platnost ústavy, je více než důležité, aby armáda a ozbrojené složky jednaly v souladu s egyptským právem a závazky vůči mezinárodnímu lidskoprávnímu právu,“ řekl Salil Shetty, generální tajemník Amnesty International.
„Rány utržila svoboda projevu s tím, jak po svržení Mursího utichly TV stanice, které ho podporovaly a jejich zaměstnanci byli údajně zatčeni. V Egyptě vládne strach z možné odvety a násilí proti podporovatelům Mursího stejně tak jako z hromadných sexuálních útoků na ženy. V této chvíli je čas na extrémní opatrnost a obezřetnost,“ dodal Shetty.
„Nikdo nesmí být trestán za pokojné uplatňování práva na svobodu projevu a shromažďování. Každý, kdo je vzatý do vazby, má být buď okamžitě obviněný z jasného trestného činu či přestupku nebo má být propuštěný. Bezpečnostní složky se musí vyvarovat používání nadbytečné a nepřiměřené síly, “ zakončil Shetty.
Amnesty International má v Egyptě své výzkumníky a pozorovatele. Přečtěte si blog výzkumnice Diany Eltahawyové o sexuálních útocích na ženy.
Aktuální petice
Vězněnou právničku nesmí navštívit rodina ani právník. Pomůžete?
Vedení ženské věznice al-Qanater nepovolilo 61leté Hodě Abdelmoniemové, právničce v oblasti lidských práv vězněné pouze kvůli své práci a dalším lidskoprávním aktivitám, žádnou návštěvu nebo jinou formu kontaktu s rodinou a právníky od jejího zadržení v listopadu 2018.
Aktuální počet podpisů: 3328 Náš cíl: 3500
Další zprávy
© Jehad Alshrafi/Anadolu via Getty Images
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International