^{© Amnesty International}

Velký výzkum o lidskoprávních výzvách, kterým čelí mladí lidé, vydává Amnesty u příležitosti Mezinárodního dne lidských práv (10. 12.). 

„V tomto roce, kdy se mladí lidé ve velkém počtu zmobilizovali za klima, není divu, že to mnozí z dotázaných viděli jako jeden z nejdůležitějších problémů, kterým čelí svět,“ řekl Kumi Naidoo, generální tajemník Amnesty International. 

„Pro mladé lidi je klimatická krize jednou z definujících výzev jejich věku. Tohle je budíček pro přední světové lídry, aby si uvědomili, že musí podniknout mnohem rozhodnější kroky k řešení naléhavé situace změny klimatu, jinak riskují, že budou generaci Z i dál zrazovat,“ dodal. 

Agentura Ipsos MORI se jménem Amnesty dotazovala více než 10 000 lidí ve věku 18–25 let ve 22 zemích pro výzkum „Budoucnost lidství.“ 

Ptali se na názory o současném stavu lidských práv v jejich zemi a ve světě, které otázky vnímají jako nejdůležitější nebo kdo podle nich odpovídá za řešení porušování lidských práv. 

Respondenti byli požádáni, aby vybrali až pět ze seznamu 23 hlavních problémů, kterým svět čelí. 41% dotazovaných uvedlo, že změna klimatu je jedním z nejdůležitějších problémů světa. Následovalo 36% respondentů, kteří zvolili znečištění a 31%, kteří označili terorismus. Globální oteplování bylo také nejčastěji uváděno jako jeden z nejdůležitějších environmentálních problémů (57%). 

„Když si připomínáme Den lidských práv, musíme si připustit, že klimatická krize bude pro mladší generace pravděpodobně definující otázkou. Právo na zdravé životní prostředí, včetně bezpečného klimatu, je podstatné pro tolik dalších práv! Je správné, že to mladí berou do svých rukou,“ komentoval výsledky výzkumu Naidoo. 

Generace Z „uvnitř neúspěšného systému”

Ale nejde jen o klima. Výzkum mapuje i každodenní boje a obavy, kterým generace Z čelí ve svých vlastních zemích. 

Na národní úrovni byla nejčastěji uváděna jako jeden z nejdůležitějších problémů korupce (36%), následovala ekonomická nestabilita (26%), znečištění (26%), nerovnost v příjmech (25%), změna klimatu (22%) a násilí na ženách (21%). 

„Tato generace žije ve světě šířící se nerovnosti, ekonomické nestability a askeze, kde  je obrovské množství lidí ponecháno napospas osudu," varoval Naidoo. 

„Tváří v tvář tomu všemu je zpráva od mladých lidí jasná: Žijeme uvnitř neúspěšného systému. Klimatická krize, znečištění, korupce a špatná životní úroveň jsou ukazatelé alarmující pravdy o tom, jak mocní zneužili svou sílu k sobeckému a často krátkodobému zisku,“ dodal. 

Závěry výzkumu přicházejí v době masových protestů po celém světě - od Alžírska po Chile, Hongkong, Írán, Libanon nebo Súdán. Mnohá z těchto hnutí vedou z velké části mladí lidé a studenti, kteří rozzlobeně upozorňují na korupci, nerovnost a zneužívání moci. A často kvůli tomu čelí násilným represím. 

„Amnesty je přesvědčena, že mladí lidé chtějí vidět systémové změny. Zúčtovat  s klimatickou krizí, se zneužíváním moci. Chtějí vidět budoucnost v rozkvětu namísto trosek, ke kterým směřujeme,“ upozornil Naidoo.

 Výzva ke změně systému postavené na lidských právech

Podle výsledků výzkumu „Budoucnost lidství“ si většina mladých lidí váží lidských práv obecně a chtějí vidět, že  jejich vlády přebírají více odpovědnosti za jejich ochranu. 

Většina respondentů souhlasila, že:

• ochrana lidských práv je zásadní pro budoucnost sledovaných zemí (73% souhlasí a  11% nesouhlasí)

• vlády by měly brát blaho svých občanů vážněji než ekonomický růst (63% souhlasí a 13% nesouhlasí)

• lidská práva musí být chráněna, i když to má negativní dopad na hospodářství (60% souhlasí a 15% nesouhlasí).

Zjištění také odhalila v každé sledované zemi mezi mnoha mladými lidmi jednoznačnou víru v to, že vlády by měly převzít většinu odpovědnosti za zajištění dodržování lidských práv, přičemž 73% respondentů upřednostňuje vlády před jednotlivci (15%), byznysem (6%) nebo charitami (4%). 

Spolu s výsledky, které ukazují, že většina mladých lidí věří, že hlasování ve volbách je účinnou metodou pro iniciaci změny lidských práv, přesahující stávku nebo účast v protestu, nejsou všechny výsledky špatnou zprávou pro vůdce, kteří jsou „ochotni naslouchat.“ 

„Pokud jsou světoví lídři ochotni naslouchat pozorně, všimnou si, že generace Z nepožaduje nějaké kosmetické změny. Mladí lidé hledají zásadní reformy ve způsobu, jakým svět funguje. Pokud to vůdci neberou vážně, riskují to, že je všechny zradí,“ řekl Naidoo. 

„Jestli nás události roku 2019 něčemu naučily, pak je to fakt, že si mladší generace zaslouží místo u stolu, pokud jde o rozhodování o nich. Dokud hlasy těch, kdo jsou v předních liniích, nebudou součástí diskuse o tom, jak řešíme výzvy, kterým čelí lidstvo, pak se krize jen zhorší. Vlády musí začít nové desetiletí smysluplnými kroky k řešení klimatické nouzové situace, ke snížení nerovnosti a zavedení opravdových reforem pro skoncování se zneužíváním moci. V hospodářských a politických systémech, které nás přivedly až na okraj, potřebujeme systémové změny založené na lidských právech,“ uzavírá Kumi Naidoo.