V prosinci 2019 se v Ženevě konalo historicky první Globální uprchlické fórum. Světoví političtí lídři, zástupci neziskového i soukromého sektoru a jiní zde diskutovali o budoucnosti uprchlíků. “Uprchlickou situaci lze považovat za krizi, pouze pokud dovolíme, aby se krizí stala - pokud na ni budeme nahlížet z krátkodobého hlediska. Na tomto fóru jsme zaznamenali významný posun směrem k dlouhodobému přístupu k jejímu řešení,” uvedl v závěrečném prohlášení Filippo Grandi, vedoucí úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Z Fóra vzešlo 770 slibů a závazků, počínaje finanční podporou a více inkluzivní vládní politikou, konče těmi slibujícími pozitivnější vyhlídky a zlepšení v oblasti práce, vzdělání a přesidlování. UNHCR bylo přislíbeno několik nezanedbatelných finančních příspěvků. Například Skupina pro uprchlíky a hostitelské komunity, která funguje v rámci Světové banky, přispěje 2.2 miliardami dolarů. Společně se pak státy, firmy a další entity zavázaly do “uprchlické kasy” darovat více než 2 miliardy dolarů. 

Zástupci firem a podnikatelé, kteří se zúčastnili Globálního fóra pro uprchlíky, slíbili, že pro uprchlickou komunitu vytvoří a zpřístupní alespoň 15 000 pracovních míst. Více zde

Afghánci začali před konfliktem a násilím ve své zemi prchat před čtyřiceti lety a nyní vstoupili do páté dekády v exilu. Vysídlení tak čelí nejdéle ze všech skupin uprchlíků pod mandátem UNHCR. Aktuálně je jich vysídlených kolem 4,6 milionu, z čehož drtivá většina pobývá v Íránu a Pákistánu, kde mají přístup ke zdravotnictví i vzdělání. Afghánci však také tvoří nejpočetnější skupinu žadatelů o azyl přicházejících do Evropy, vzhledem k tomu, že výše zmíněné hostitelské země jsou pod stále větším finančním tlakem způsobeným náporem uprchlíků. UNHCR vyzývá mezinárodní společenství k větší aktivitě a sdílení odpovědnosti ohledně uprchlíků. Více zde

Francií projížděl tzv. Solidarity Train (Vlak solidarity), který ve svých vagonech převážel výstavu o uprchlické tematice. Na každé z celkových pěti zastávek mohli zájemci do vlaku nastoupit, expozici si prohlédnout a popovídat si s přítomnými uprchlíky. “Jeho hlavním motivem je vytvářet interakci,” popsala myšlenku vlaku mluvčí UNHCR Céline Schmitt. Jeho poslední zastávkou byla Ženeva - místo konání Globálního uprchlického fóra. Podívejte se na videoreportáž

---

Bosna přemístila migranty z nechvalně známého uprchlického tábora Vucjak 

Bosenské úřady oznámily, že nechaly přemístit zhruba 700 migrantů z provizorního uprchlického tábora Vucjak poblíž hranic s Chorvatskem, kde chyběla tekoucí voda, elektřina nebo pořádné toalety. Migranti nyní dočasně pobývají ve dvou zařízeních poblíž Sarajeva a v blízké době se očekává jejich přesun do nového centra, které se zřizuje v prostorách bývalých vojenských kasáren. Tato chudá země je pro běžence klíčovou zastávkou na migrační trase vedoucí přes Balkán do západní Evropy. Více o situaci zde a dále zde

---

Migranti a Uprchlíci v Bosně a Herzegovině 

Bosnou a Hercegovinou v prvních deseti měsících roku 2019 prošlo přes 25 000 migrantů. Dle odhadů jich v zemi aktuálně pobývá 8 300, a to zejména v její severovýchodní části poblíž hranic s Chorvatskem. Více zde

Čadský uprchlický tábor je dočasným domovem zhruba 25 000 súdánským uprchlíkům. Donedávna bylo běžnou praxí, že byly zde pobývající dívky provdány v mladém věku a předurčeny k životu ve znamení výchovy dětí a nošení vody ze studny. To se ale pomalu začalo měnit před pěti lety, kdy Čad začal integrovat školy pro uprchlíky do státního vzdělávacího systému. Tato změna dala uprchlíkům šanci získat i vyšší stupeň vzdělání, včetně pedagogického zaměření, což pomohlo vyřešit místní nedostatek učitelů. Mnoho dívek získalo přístup ke vzdělání a můžou tak snít o lepší budoucnosti. více zde

Když studentka hudby Souzda Ammo uprchla ze své domoviny, severosyrského města Afrín, bála se, že jejím uměleckým ambicím odzvonilo. Poté, co se usadila v libanonském Bejrútu, však zase začala skládat a hrát. Pomohl jí k tomu zde žijící americký producent a zpěvák Jay Denton, který uprchlíkům poskytuje zázemí ke tvoření ve svém nahrávacím studiu a rovněž prostor k uměleckému vyjádření svých zkušeností. Na její příběh se podívejte zde

Do středoafrického Burundi se poté, co je v roce 2015 ze země vyhnala atmosféra politického násilí, vrátilo už zhruba 80 000 uprchlíků. Dočasným domovem jim byly uprchlické tábory v Keni a Tanzánii, kde na ně byl ovšem v posledních letech vyvíjen silný společenský tlak vybízející je k odchodu. Dle ochránců lidských práv jim byl snížen příděl potravin či omezena svoboda pohybu. UNHCR vyzývá oba hostitelské státy, aby navráty do Burundi byly čistě dobrovolného charakteru. Celou situaci navíc komplikuje mládežnické křídlo vládnoucí strany, které na navrátilce údajně útočí a zastrašuje je. Dalším obávaným faktorem jsou letošní volby, které by politickou situaci v zemi mohly opět zhoršit. Na zpověď burundských uprchlíků se můžete podívat v reportáži od Al Jazeera

Okolo 3,7 milionu dětských uprchlíků nemůže chodit do školy - což je více než polovina z celkového počtu 7,1 milionu dětských uprchlíků v tomto věku. Více o problému a jeho řešení zde

UNHCR a jeho partnerské organizace byly v minulém roce donuceny zasáhnout ve více než 170 případech nezvěstných osob či únosů v uprchlických zařízeních v jihovýchodním Bangladéši. Ta poskytují útočiště zhruba 900 000 Rohyngům. O nahlášených případech UNHCR informuje policii, koordinuje záchrannou činnost a poskytuje psycho-sociální pomoc rodinám a následně obětem. Případ sedmiletého Mohameda, kterého unesli z tábora Kutupalong, ukazuje, že má takové úsilí smysl. Chlapec byl nalezen a navrácen ke své matce. Skutečně číslo je však pravděpodobně mnohem vyšší, uprchlíci často končí ve spárech obchodníků s lidmi. Více zde

Den, kdy se Maya Ghazal vyškrábala do kokpitu malého letounu na letištní ploše západně od Londýna, aby uskutečnila svůj první samostatný let, se zapsal jako významný milník na cestě za jejím profesním snem. Je totiž vůbec první pilotkou z řad syrských uprchlic, které se to podařilo. Vedle studia leteckého inženýrství a pilotního výcviku Maya veřejně promlouvá o právu uprchlíků na vzdělání a jinak tomu nebylo ani na ženevském Globálním fóru pro uprchlíky, kterého se v prosinci zúčastnila. Její inspirativní příběh si přečtěte zde

OSN si dala za cíl do roku 2030 zavést elektřinu ve všech uprchlických táborech na světě, což je dost ambiciózní plán, vzhledem k tomu, že v současné době k ní nemá téměř žádný přístup 90% uprchlíků v táborech žijících. “Bohužel ale pod náporem klimatické změny nemáme na vybranou,” říká speciální poradce UNHCR Andrew Harper. Kvůli absenci elektrického proudu se lidem přirozeně hůř funguje, připravuje jídlo či jsou vystaveni většímu nebezpečí a nízkým zimním teplotám. Také to ale vede k vyšší míře znečištění a emisí skleníkových plynů, z toho, jak lidé pálí dřevěné uhlí a používají dieselové generátory. Více zde

Zdroj: UNHCR