Amnesty 2. dubna zveřejnila doporučení pro státy v Evropě. Dokument Evropa na křižovatce předkládá jasnou směrnici pro to, co by vlády měly a neměly dělat v reakci na probíhající pandemii. Patří sem zajištění práva lidí na zdraví, garantování práv na bydlení, vodu a hygienu a zajištění ochrany pro nejzranitelnější osoby ve společnosti. 

„Restrikce některých našich nejzákladnějších lidských práv se šíří po celé Evropě téměř stejně rychle, jako samotný virus. Zatímco mnoho z nich je nezbytných pro ochranu zdraví veřejnosti, historie nebude soudit laskavě ty, kteří používají pandemii jako záminku pro diskriminaci, represi nebo cenzuru,“ uvedla Marie Struthersová, ředitelka Amnesty International pro Evropu. 

„I když státy mají povinnost podniknout kroky ke kontrole šíření pandemie, lidská práva musí zůstat v centru veškerého úsilí v oblasti prevence, omezování a léčby," upozornila.

Ústřední výzvou Amnesty ke státům je, aby jejich orgány napnuly všechny své zdroje tak, aby přijímaly veškerá opatření v maximálním rozsahu s cílem potlačit pandemii a plnit právo každého na zdraví.

Znamená to také uznat, že některé skupiny čelí zvýšenému riziku infekce. Například starší lidé a lidé se specifickými zdravotními problémy pravděpodobně čelí vážnějším zdravotním rizikům spojenými s COVID-19.

Ohrožené skupiny, jako jsou žadatelé o azyl, uprchlíci a migranti, zejména lidé v přeplněných táborech, čelí většímu riziku infekce. Stejně tak musí být chráněny marginalizované skupiny, jako jsou Romové, bezdomovci a lidé zbavení svobody ve věznicích, imigračních detencích a dalších typech institucí.

Státy musí vzít v úvahu skutečnost, že ženy a děti mohou být vystaveny většímu riziku domácího násilí a oběti mohou být nuceny k  sebe-izolaci spolu s jejich týrajícími partnery nebo příbuznými. Je třeba vyčlenit zdroje a opatření ke zmírnění těchto rizik a zajistit, aby v průběhu krize pokračovalo poskytování ochranných a podpůrných služeb, a aby tyto služby byly přístupné všem ženám, včetně žen s neregulérním imigračním statusem, beze strachu z deportace.

Mnoho evropských vlád vydalo nouzové zákony a učinily opatření, která omezují svobodu pohybu, sdružování, projevu a veřejného shromažďování, právo  na soukromý a rodinný život a právo na práci. Vlády musí zajistit, aby taková opatření byla vždy zákonná, nezbytná a přiměřená, a aby byla dočasná a podléhala nezávislému dozoru a přezkoumání.

Zatímco omezení pohybu mohou být požadována, pandemie by neměla být používána jako záminka k zamítnutí uprchlíků. Musí být uznáváno právo žádat o azyl a lidé by neměli být navráceni na místa, kde by mohli být v ohrožení vážného porušování lidských práv.

„Jak dny plynou, je stále více zřejmé, že krize COVID-19 ovlivňuje každého. Ale někteří lidé v našich společnostech trpí mnohem více, než jiní,“ upozornila Struthersová.

„Tato krize odhaluje, jak jsou vyloučení, nerovnost a porušování lidských práv vzájemně propojeny. Tato krize však také dává evropským vládám příležitost provést radikální změny potřebné pro to, abychom byli společností, kterou chceme být. Společností, která staví lidská práva do popředí všech opatření, která jsme přijali, a zajišťuje, že nikdo nezůstává pozadu. A postará se o ochranu skupin, které jsou nejvíce ohrožené,“ uzavírá ředitelka Amnesty pro Evropu.

Digitální dohled v boji proti COVID-19 lze ospravedlnit pouze tehdy, pokud respektuje lidská práva

Více než 100 organizací občanské společnosti se připojilo na začátku dubna ke společnému prohlášení stanovující podmínky, které musí být splněny před použitím technologie dozoru v boji proti pandemii. 

Vzhledem k tomu, že vlády po celém světě rychle rozšiřují používání digitálního dohledu ve snaze bojovat proti pandemii COVID-19, stanovila Amnesty International a další přední nevládní organizace přísné podmínky, které musí být splněny, aby byla zajištěna lidská práva a zabráněno nadměrnému sledování. 

Více než 100 významných nevládek se připojilo k Amnesty při podpisu prohlášení, včetně Access Now, Human Rights Watch nebo Privacy International. 

„Technologie může hrát důležitou roli v globálním úsilí v boji proti pandemii COVID-19, nedává to však vládám bianco šek k rozšíření digitálního dohledu. Nedávná minulost ukázala, že vlády se zdráhají vzdát se dočasných kontrolních pravomocí. Nesmíme nyní přejít do stavu, kde bude probíhat trvalý rozšířený dohled,“ upozornila Rasha Abdul Rahimová, zástupkyně ředitele Amnesty Tech. 

„Zvýšený digitální dohled při řešení této mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví lze použít pouze tehdy, jsou-li splněny určité přísné podmínky. Úřady nemohou jednoduše přehlížet právo na soukromí a musí zajistit, aby všechna nová opatření obsahovala důkladné záruky v oblasti lidských práv. Kdykoli vlády využijí sílu technologie jako součást své strategie k překonání COVID-19, musí tak učinit způsobem, který respektuje lidská práva,“ uzavřela. 

Přečtěte si také o ZÁKLADNÍCH POVINNOSTECH STÁTŮ a PŘÍPADOVOU STUDII Z ČÍNY, které jsme zveřejnili v půlce března.