Saúdská Arábie popravila v roce 2019 rekordní počet lidí, a to i přes celkový pokles množství poprav po celém světě. Saúdské autority usmrtily za loňský rok 184 osob. Toto číslo je nejvyšší, jaké kdy Amnesty v této zemi za jeden rok zaznamenala. 

Počet poprav v Iráku se mezitím zdvojnásobil. Írán si udržel své postavení druhého nejvíce produktivního popravčího hned za Čínou, kde přesný počet usmrcených zůstává státním tajemstvím. Zmiňované státy nicméně nepodléhají celosvětovému trendu, jež poslední čtyři roky po sobě pozoroval pokles poprav po celém světě, a to na nejméně 657 v roce 2019 z nejméně 690 v roce 2018 (nejnižší zaznamenané údaje za poslední desetiletí). 

„Trest smrti je nepřípustným a nelidským trestem. Neexistuje žádný spolehlivý důkaz o tom, že trest smrti odrazuje od spáchání trestného činu více než uvěznění. To si uvědomuje velká většina zemí a je tak povzbuzující vidět, že počet poprav po celém světě dále klesá,“ říká Clare Algarová, ředitelka Amnesty International pro výzkum a advokacii. 

„Malý počet zemí však vzdoruje globálnímu trendu odvrácení se od trestu smrti tím, že se k němu stále více uchyluje. Alarmujícím vývojem je rostoucí používání trestu smrti v Saúdské Arábii, kde je využíván i jako zbraň proti politickým odpůrcům. Šokující je také obrovský nárůst poprav v Iráku, kde se počet poprav za uplynulý rok téměř zdvojnásobil,“ dodala. 

 

Podpořím Amnesty ❤

 

Pět států, které popravily v roce 2019 nejvíce lidí: Čína (tisíce), Írán (nejméně 251), Saúdská Arábie (184), Irák (nejméně 100) a Egypt (nejméně 32). 

Číselné údaje Amnesty nezahrnují Čínu, kde počet poprav, jež je odhadován na tisíce, zůstává utajen. Další státy s větším počtem poprav jako Írán, Severní Korea a Vietnam, nadále tají celkový rozsah používání trestu smrti tím, že omezují přístup k těmto informacím. 

Prudký nárůst poprav v menšině zemí 

Pouze 20 zemí je zodpovědných za všechny zdokumentované popravy ve světě. Mezi nimi jsou Saúdská Arábie, Irák, Jižní Súdán a Jemen, ve kterých bylo v roce 2019 popraveno daleko více lidí než v roce 2018. 

V roce 2019 popravila Saúdská Arábie 184 lidí - 6 žen a 178 mužů. Polovina z nich byla cizí státní příslušnosti. V roce 2018 byl počet popravených v Saúdské Arábii 149. Většina poprav byla pro trestnou činnost spojenou s drogami a vraždami, nicméně Amnesty v Saudské Arábii zaznamenala zvýšené použití trestu smrti jakožto politické zbraně proti menšině šíitských muslimů.

23. dubna 2019 došlo k hromadné popravě 37 lidí. Třicet dva z těchto popravených byli šíitští muži, kteří byli obviněni a usvědčeni z terorismu po procesech, která se opírala o přiznání získaná mučením. 

Jedním z těchto popravených byl Hussein al-Mossalem. Ten byl během pobytu na samotce vystaven bití elektrickou holí a dalším formám týrání, po kterých utrpěl několikačetná zranění včetně zlomeniny nosu, klíční kosti a nohy. Mossalem byl předveden před saúdskoarabský zvláštní trestní soud, který byl zřízen v roce 2018 pro souzení jedinců obviněných ze zločinů spojených s terorismem. Tento soud je však stále častěji využíván k potlačování odporu. 

V Iráku se počet popravených osob téměř zdvojnásobil z nejméně 52 osob v roce 2018 na nejméně 100 osob v roce 2019. Tento nárůst je velké části způsoben trvalým používáním trestu smrti pro osoby obviněné z členství v ozbrojené skupině, která si říká „Islámský stát“. 

Autority v Jižním Súdánu popravily nejméně 11 lidí (nejvyšší zaznamenaný počet od vyhlášení nezávislosti země v roce 2011). Jemen popravil nejméně sedm osob v roce 2019 v porovnání s přinejmenším čtyřmi v roce 2018. Bahrajn se vrátil po roční pauze k popravování. V průběhu roku zde byly popraveny tři lidé. 

Nedostatečná transparentnost používání trestu smrti 

Mnoho zemí nedokázalo uveřejnit či poskytnout oficiální informace o používání trestu smrti, což upozorňuje na nedostatečnou transparentnost vlád při jeho praktikování. 

Írán je za Čínou druhý v používání trestu smrti. Popravil přinejmenším 251 lidí v roce 2019 v porovnání s 253 lidmi v roce 2018 (čtyři z nich byli v době spáchání trestného činu mladší 18 let). Nedostatek transparentnosti znesnadňuje určit přesný počet popravených, kterých tak může být daleko více. 

V jednom případě íránské autority v tajnosti popravily 25. dubna 2019 dva chlapce, Mehdiho Sohrabifara a Amina Sedaghata. Oba byli zadrženi ve věku 15 let a na základě hromadného obvinění ze znásilnění byli po nespravedlivém soudním procesu odsouzeni. Chlapci nejenže před samotnou popravou nevěděli, že byli odsouzeni k trestu smrti, ale jejich těla nesla stopy bití, které naznačují, že byli před smrtí bičováni. 

„I země, které nejsilněji zastávají trest smrti, mají potíže s obhajobou jeho použití a dávají přednost utajení. Mnohé z nich vyvíjí veškeré úsilí, aby utajily, jak ho používají, protože ví, že by před mezinárodnímu drobnohledem neobstáli,“ vysvětluje Clare Algarová. 

„K tajným popravám dochází po celém světě. V zemích od Běloruska po Botswanu a od Íránu po Japonsko jsou popravy vykonávány bez toho, aniž by byly předem oznámeny rodinám, právníkům, a v některých případech i odsouzeným samotným,“ upozorňuje Algarová. 

Celosvětové zrušení trestu smrti „na dosah“ 

Poprvé od roku 2011 došlo k poklesu počtu popravujících zemí v asijsko-pacifickém regionu (se sedmi zaznamenanými popravami v průběhu roku). Japonsko a Singapur výrazně snížily počet popravených osob z 15 na tři v Japonsku a z 13 na čtyři v Singapuru. 

V Afghanistánu se poprvé od roku 2010 neuskutečnila žádná poprava. Pozastavení bylo zaznamenáno také na Taiwanu a v Thajsku, přičemž oba tyto státy ještě v roce 2018 popravovaly. Kazachstán, Ruská federace, Tádžikistán, Malajsie a Gambie nadále respektovaly oficiální moratorium na popravy.

Na celém světě 106 zemí odstranilo trest smrti ze zákona pro všechny trestné činy a 142 zemí odstranilo trest smrti ze zákona nebo ustoupilo od jeho používání. Kromě toho několik dalších zemí učinilo příznivé kroky vedoucí k ukončení trestu smrti.

Jednou z nich je například Rovníková Guinea, jejíž prezident v dubnu oznámil, že vláda představí novou legislativu za účelem zrušení trestu smrti. Pozitivní vývoj, který možná povede ke zrušení trestu, nastal také ve Středoafrické republice, Keni, Gambii a Zimbabwe. Také Barbados ze své ústavy odstranil povinný trest smrti. 

Ve Spojených státech guvernér Kalifornie ustanovil oficiální moratorium na popravy v zemi, která má nejvíce lidí čekajících v celách smrti v celé Americe. New Hampshire se stal 21. americkým státem, který zrušil trest smrti pro všechny trestné činy. 

Pokroky, směřující k celosvětovému zrušení trestu smrti, jsou narušeny snahou Filipín o znovuzavedení trestu smrti pro „ohavné zločiny spojené s nelegálními drogami a rabováním“ a snahou Srí Lanky, která se chce vrátit k popravám poprvé po více než 40 letech. Po téměř dvou desetiletích bez poprav hrozila návratem k trestu smrti také federální vláda Spojených států. 

„Musíme nadále udržovat nynější dynamiku pro zrušení trestu smrti po celém světě. Vyzýváme všechny státy k tomu, aby zrušily trest smrti. Je potřeba, aby byl na poslední státy, které vykonávají popravy, vyvíjen mezinárodní tlak, abychom s touto nelidskou praktikou mohli skončit jednou provždy,“ uzavírá Clare Algarová.

Přečtěte si celou zprávu o trestu smrti a popravách v roce 2019