^{© Amnesty International}

„Čína běžně zneužívá svůj vlastní národní bezpečnostní rámec jako záminku k zacílení na aktivisty v oblasti lidských práv a potlačení všech forem nesouhlasu. Tento nebezpečný navrhovaný zákon vysílá dosud nejjasnější zprávu, že je dychtivá udělat totéž v Hongkongu. A to co nejdříve“, komentuje návrh čínské vlády uzákonit novou legislativu národní bezpečnosti pro Hongkong Joshua Rosenzweig, zástupce regionálního ředitele pro východní a jihovýchodní Asii. 

„Hongkongská vláda postupně přijala vágní a všestrannou definici „národní bezpečnosti“ pevniny, aby omezila svobodu sdružování, projevu a právo na pokojné shromažďování. Tento pokus o agresivní prosazení prostřednictvím represivních bezpečnostních předpisů představuje v Hongkongu kvaziexistenciální hrozbu pro právní stát a je zlověstným okamžikem pro lidská práva ve městě. 

Minulé národní právní předpisy týkající se bezpečnosti v Číně téměř vždy znamenaly závažné snížení práv na spravedlivý proces, v podstatě  naprosté obcházení normálního trestní řízení. Být obviněn z trestného činu v oblasti národní bezpečnosti může znamenat vzetí do tajné vazby bez vysvětlení, bez přístupu k právníkům nebo rodinám. 

Peking tvrdí, že tento zákon je navržen tak, aby do Hongkongu přinesl „stabilitu“, ale poslední rok protestů ukázal, že represivní zákony nespokojenost nezpomalí, ale podpoří ji. Lidem v Hongkongu nesmějí být jejich práva a svobody odebrány ve jménu přehnaných bezpečnostních obav,“ uzavřel Rosenzweig. 

Pozadí 

Očekává se, že Čínský národní lidový kongres (NPC) podpoří rozhodnutí týkající se „zavedení a posílení“ opatření národní bezpečnosti v Hongkongu během jeho výročního plenárního zasedání, které právě probíhá.

Tímto rozhodnutím by Stálý výbor NPC byl zmocněn schvalovat právní předpisy zaměřené na „separatismus, podvracení státní moci, terorismus a zahraniční vměšování“. Rovněž by to umožnilo agenturám ústřední vlády odpovědným za národní bezpečnost působit v Hongkongu. 

Rozhodnutí vyzývá hongkongskou vládu, aby vytvořila a posílila vnitrostátní bezpečnostní mechanismy a instituce, včetně vymáhání práva. Vyžadovalo by to pravidelně informovat ústřední vládu o výkonu povinností ohledně „zachování národní bezpečnosti a šíření národní bezpečnostní výchovy a zákonného zákazu jednání ohrožujícího národní bezpečnost.“ 

Navrhované rozhodnutí vyžaduje, aby hongkongská vláda rychle dokončila uzákonění vnitrostátních bezpečnostních předpisů, jak to vyžaduje článek 23 její „mini ústavy, Základního zákona.“ Pokus o uzákonění právních předpisů článku 23 v roce 2003 byl odložen poté, co se půl milionu lidí vydalo do ulic, aby protestovali.

Právní předpisy navržené v rozhodnutí by byly uvedeny v příloze III Základního zákona po vyhlášení Stálým výborem NPC, což znamená, že by se mohly stát zákonem bez kontroly ze strany Hongkongské legislativní rady - a tím by účinně obešly místní zákonodárce. 

V roce 2015 Čína schválila zákon o národní bezpečnosti, který  orgánům poskytnul rozsáhlé pravomoci pro zakročení proti lidským právům a  k jejich  potlačení,  a to v oblastech, jako je politika, kultura, finance a internet. 

Zpráva Amnesty International z roku 2019 s názvem Pekingská červená linie v Hongkongu ukázala, jak čínské úřady použily svou širokou definici „národní bezpečnosti“ k zacílení na novináře, aktivisty a kritiky ve města.