^{© Grzegorz Pilat}

I když státy mohou oprávněně uložit omezení práva na pokojné shromažďování, aby zpomalily šíření viru, tato musí být nezbytná a přiměřená. Obecně by nemělo docházet k plošným zákazům shromažďování - každé shromáždění by mělo být posuzováno na bázi  případ od případu, aby omezení byla uložena pouze v míře nezbytné a přiměřené k dosažení legitimního cíle. Bránění lidem, aby mohli kolektivně protestovat na veřejnosti v důsledku opatření uložených na ochranu veřejného zdraví, musí být poslední možností založené na naléhavé potřebě. 

Vláda Polska zavedla úplný zákaz veřejných shromáždění jako součást opatření v reakci na pandemii COVID-19. Poprvé byl zaveden vyhláškou ministra zdravotnictví ze dne 31. března a následován dalšími rozhodnutími Rady ministrů. Dne 27. května se vláda rozhodla povolit shromáždění  do výše 150 osob - rozhodnutí vstoupilo v platnost 30. května. 

V posledních třech týdnech Amnesty International zdokumentovala četné interakce policie s protestujícími, často vedoucí k porušování lidských práv. Dne 6. května policie  nařídila vysoké pokuty pokojným aktivistům protestujícím proti plánovaným korespondenčním prezidentským volbám. V mnoha případech v květnu policie ukládala přehnané pokuty demonstrantům požadujícím nezávislost soudnictví a kritizujícím vládu za nedostatek podpory poskytované malým společnostem během pandemie COVID-19.

V mnoha případech policie při rozhánění shromáždění použila slzný plyn proti demonstrantům. Stovky demonstrantů byly zatčeny pouze za uplatnění svého práva na pokojné shromáždění. 

Dne 6. května, jako součást protestu "Dopis"  proti poštovním prezidentským volbám naplánovaným na 10. května, skupina aktivistů ve Varšavě přesunula  14 metrů dlouhý banner  od Hlavní pošty k parlamentu (Sejm). Policie požádala o občanské průkazy demonstrantů a dva z nich později dostali rozkaz zaplatit pokutu přes 60 000 korun Polskému orgánu veřejné hygieny (Sanepid) za porušení dočasných omezení. Aktivisté tvrdili, že se řídili hygienickými předpisy, včetně povinnosti dodržovat vzdálenost dvou metrů mezi osobami a zakrytí obličejů. Po odvolání protestujících, Sanepid prozkoumal důkazy, které  prokázaly dodržení opatření COVID-19 protestujícími,  a anuloval pokuty. 

Média informovala, že desítky aktivistů dostaly podobné pokuty za účast na protestech 8. a 9. května proti nedostatečné podpoře malých podniků ze strany vlády během koronavirové kize. 

Policie také pokutovala aktivisty protestující proti podkopávání nezávislosti soudnictví. Dne 13. května policie zastavila aktivistku jménem Ewa, když se blížila k budově Nejvyššího soudu se svým přítelem. Ewa řekla Amnesty, že udržovala požadovanou vzdálenost dvou metrů od svého přítele, a že oba měli roušky a rukavice. O tři dny později přišla policie k ní domů a vydala jí rozhodnutí od Sanepid o pokutě cca 60 000 korun za nerespektování nařízení udržovat požadovanou vzdálenost dvou metrů. 

Policie také uložila pokuty skupině pokojných demonstrantů, kteří se shromáždili před státní rozhlasovou stanicí (Trójka) 22. května. Protestovali proti údajné cenzuře písně nazvané Vaše bolest je lepší než moje, která je chápána jako kritika hlavy vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), Jaroslawa Kaczynského, který navštívil rodinné hroby (stejně jako to udělalo několik úředníků strany a státu), čímž zjevně porušili sanitární předpisy. 

V současné době existují dva paralelní systémy sankcí pro ty, kteří poruší úplný zákaz veřejných shromáždění. Policie může udělovat pokuty podle Kodexu méně závažných trestných činů, dosahující  maximální pokutu  cca 30 000 korun. Ty, kteří odmítnou akceptovat nařízenou pokutu, mohou čelit soudu. Amnesty International zdokumentovala rozsáhlé používání pokut proti protestujícím v Polsku podle těchto předpisů v letech 2017 a 2018. V rámci nového režimu zavedeného během pandemie COVID-19 mohou být demonstranti také sankcionováni úřadem Sanepid za nedodržení  opatření v oblasti veřejného zdraví. V tomto případě se pokuty pohybují od 30 do 90 tisíc korun. V praxi to závisí na uvážení policejního úředníka, aby rozhodl, podle kterého nařízení pokutu uložit. 

Podle zpráv médií byl po různých květnových protestech Sanepid  požádán policií o udělení tisíců pokut. 

Jak je uvedeno výše, zatímco státy mohou oprávněně uvalit omezení práva na pokojné shromažďování za účelem zpomalení šíření viru, tato musí být nezbytná a přiměřená. V případě veřejného shromáždění, o kterém se zjistí, že je pořádáno v rozporu s konkrétními opatřeními na ochranu veřejného zdraví během pandemie, musí být  rozpuštění  shromáždění předmětem  pečlivého zvážení a musí to být až poslední možnost. Stejně jako v jakékoli jiné situaci musí být účastníkům poskytnuta možnost dobrovolně se rozptýlit a policie musí použít nenásilné prostředky, než se uchýlí k použití síly. Rozhodnutí o rozptýlení shromáždění musí brát v úvahu riziko infekce, a to i v důsledku přímého kontaktu mezi policií a účastníky nebo v důsledku zmatku, který vynucené rozptýlení pravděpodobně způsobí. Stejně tak jako zranění, která by způsobila podstatně větší břemeno na zdravotnický systém, než kdyby se dovolilo, aby shromáždění  pokračovalo. 

Amnesty International připomíná polské vládě, že krize COVID-19 nesmí vést k dalším tvrdým zákrokům vůči právům na svobodu projevu a pokojného shromažďování. Nedává žádné odůvodnění pro nadměrné použití síly proti demonstrantům ani uložení pokut, které nepřiměřeně omezují právo na pokojné shromažďování a riskují, že budou mít přímý účinek  na uplatňování  těchto práv.