© GALLO IMAGES/AFP/MUSTAFA MULOPWE
DRC: Prezident Tshisekedi nedodržel svůj slib a nechává oběti nespravedlnosti bez pomoci
Článek
Svoboda slova a vězni svědomí Diskriminace Demokratická republika Kongo publikován 16.6.2020
Prezident Demokratické republiky Kongo popřel své inaugurační sliby bojovat s beztrestností. Rodiny stovek obětí z předvolební krize tak dál trpí.
Prezident Felix Tshisekedi složil přísahu 24. ledna 2019 poté, co vyhrál volby konané v Demokratické republice Kongo (DRC) s dvouletým zpožděním v prosinci 2018. Po devíti měsících svého předsednictví řekl, že se „nebude rýpat v minulosti“. Od té doby nevyvinul žádné úsilí k zajištění vyšetřování úmrtí nejméně 320 lidí zabitých během protestů mezi lety 2015 a 2018.
„Prezident Tshisekedi a jeho vláda musí uznat bolest, kterou oběti a jejich rodiny snášely a veřejně se zavázat k promptnímu a účinnému stíhání odpovědných osob," řekl Deprose Muchena, ředitel Amnesty International pro východní a jižní Afriku.
V nové zprávě "Zamítnuto! Oběti brutálních zákroků v letech 2015–2018 v DRC bez spravedlnosti" Amnesty International zdokumentovala situaci a provedla rozhovory s 115 pozůstalými a rodinnými příslušníky obětí, ohledně jejich snahy o spravedlnost. Mnozí vyjádřili frustraci z nečinnosti úřadů vyšetřovat a stíhat odpovědné osoby.
„Když byl Felix Tshisekedi stále v boji o prezidentský úřad, přišel a řekl mi: ´Budeme tam vždy pro vás.´ Ale od doby, kdy se stal prezidentem, neudělal nic. Ti, kteří zabili tátu, musí být přece stíháni a potrestáni,“ řekla patnáctiletá Kelly Tshimangová, jejíž otec Rossy Mukendi Tshimanga byl zabit policejní střelou do žaludku u kostela v Kinshase 25. února 2018.
Prchavá spravedlnost
Několik rodin řeklo Amnesty, že nečinnost ohledně stížností podaných k vyšetřování je odradila od hledání spravedlnosti, zatímco jiné uvedly, že se bály hledat spravedlnost ze strachu z represí. Někteří považovali spravedlnost za luxus pro bohaté.
Matka další oběti zabité vojáky Republikánské gardy dne 19. prosince 2016 uvedla: „Vojáci, kteří zastřelili mého syna, jsou dobře známí všem v sousedství. Mají zbraně, mohou dělat, co chtějí. Podat stížnost na ně by bylo pro mě a mé děti sebevraždou. Už jsem ztratila syna; nechci v mé rodině způsobit více úmrtí.“
Boweya Ntandová (46) zemřela v důsledku střely do hlavy 20. září 2016. Její sestra Molela Mowakiová, prodávající ryby, nyní pečuje o 12 dětí Boweyy spolu se svými šesti. Řekla: „Nevím nic o státních záležitostech a nemám nikoho, kdo by mi pomohl. I kdybych věděla, co mám dělat, kde najdu peníze na to, abych zaplatila právníkovi, když už bojuji s tím, abych se o tyto děti postarala? Není snad spravedlnost právem, na které všechny oběti mají nárok?“
Úřady zaplatily některým obětem pohřební výdaje a poté obtěžovaly jejich rodiny za to, že se snažily vyhledat spravedlnost. Thérèse Kapangalová, jeptiška, byla zastřelena v katolickém kostele sv. Françoise de Sales v Kinshase. Její rodina je odhodlána získat spravedlnost a odmítla peníze od úřadů.
„Stát nám dosud neřekl, kdo zabil naši dceru, proč a od koho přišel rozkaz střílet na návštěvníky kostela. Ještě si z nás chce dělat legraci nebo je to způsob, jak si koupit naše mlčení? Krev naší dcery je k nezaplacení. Vím, že hodně riskujeme, když pro Thérèse požadujeme spravedlnost. Dlužíme jí to. Ti, kdo prolili krev lidí, musí vědět, že je to za vysokou cenu,“ řekl kněz Joseph Musubao, její strýc.
Fraškovitá vyšetřování
Pod mezinárodním tlakem ustanovil bývalý prezident Joseph Kabila tři výbory, aby vyšetřily smrtící zásahy proti demonstrantům, z nichž žádný nevedl k jakémukoli stíhání.
První výbor zřízený v roce 2016 vyšetřil násilné protesty, které otřásaly zemí v září 2016 - měly za následek zabití nejméně 49 lidí, když volební komise nestihla oznámit netrpělivě očekávané volby. Nálezy výboru se ale zaobíraly zničenými budovami a demonstranty označoval jako rabující. O použití smrtící síly bezpečnostními silami nebylo řečeno nic.
„DRC se řídí zákony a je signatářem mezinárodních dokumentů v oblasti lidských práv, které přísně zakazují mimosoudní popravu a použití nadměrné síly bezpečnostními silami. Každý, kdo je podezřelý ze spáchání nezákonného zabíjení, by měl být zatčen, obviněn a potrestán spravedlivým soudním řízením bez použití trestu smrti. Všichni musí být zodpovědní za své zločiny,“ apeluje Deprose Muchena..
Druhý výbor vytvořený v únoru 2018 vyšetřoval použití smrtící síly proti demonstrantům dne 31. prosince 2017 a 21. ledna 2018. Doporučil stíhání bezpečnostních důstojníků, kteří nařídili nebo použili nadměrnou sílu proti protestujícím. V dubnu 2018 šest organizací pro lidská práva z výboru vystoupilo měsíc po zveřejnění zprávy z důvodu neochoty vlády implementovat doporučení.
„Spravedlnost a vyšetřování jsou jen fraška. Je to PR cvičení, pokus se lidi uspat,“ řekl otec Jean-Claude Tabu z farnosti Saint Benoît.
Třetí výbor ustanovený v červnu 2018 za účelem opětovného vyšetřování zabití protestujících v září a prosinci 2016, nikdy nedokončil svou práci. Zasvěcení uvedli, že bezpečnostní důstojníci nehorázně ignorovali předvolání, přičemž se práce nakonec zastavila, když ji ignoroval odpovědný ministr.
„Požadavky obětí a jejich rodin na odpovědnost za porušování lidských práv nelze opomíjet jako nepříjemnosti. Prezident Felix Tshisekedi musí uznat jejich utrpení a skončit s beztrestností, aby zajistil spravedlnost,“ uzavřel Deprose Muchena.
Aktuální petice
Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!
Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.
Aktuální počet podpisů: 2716 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Amnesty International