Spojené státy připojí svůj podpis pod novou Smlouvu o obchodu se zbraněmi velmi rychle – tak se vyjádřil jeden z amerických diplomatů, náměstek ministra zahraničí USA Thomas Countryman. Zvyšují se tak naděje na brzké zavedení účinnosti této mezinárodní smlouvy po celém světě.

Countryman ve středu 15. května prohlásil, že USA smlouvu podepíší ve „velmi blízké budoucnosti“. Ke stejnému kroku je připraveno i několik dalších států. Smlouva ATT bude na půdě OSN v New Yorku předložena k podpisu a ratifikaci 3. června. K tomu, aby začala platit, je potřeba podpis alespoň 50 států.

Spojené státy – celosvětově největší producent a exportér zbraní – jsou přitom pro fungování smlouvy klíčové. Jejich zástupci přijetí smlouvy podporovali už během závěrečného schvalovacího procesu a přispěli tak k tomu, že se „PRO“ vyslovilo na zasedání Valného shromáždění letos 2. dubna 155 států.

„Amnesty International je velmi ráda, že si USA daly závazek podepsat smlouvu ATT v blízké budoucnosti. Tím se snad také vyhneme akcím, které by její uvedení do praxe ještě mohly zhatit. Budeme ale dál tlačit na lídry USA i všech ostatních států světa, aby smlouvu ratifikovaly a naplnily tak rychle, jak jen to bude možné. Transfery zbraní už dál nesmějí znamenat zneužívání a zvěrstva,“ prohlásil v reakci Frank Jannuzi, zástupce výkonného ředitele AI v USA.

Skupina amerických senátorů – silně podporována zbrojařskou lobby – už vyjádřila svůj nesouhlas s ratifikací smlouvy – v údajných obavách o zásah do vnitřních amerických regulí na obchod se zbraněmi. Amnesty International ale ukázala, že tyto obavy jsou liché. A i v prohlášení Thomase Countrymana zaznělo, že americká ústavní práva nebudou narušena.

Svým podpisem pod smlouvu naopak Spojené státy půjdou dobrým příkladem ostatním zemím. „Doufáme, že svůj podpis připojí všechny státy, které jsou v obchodu se zbraněmi na čelných místech – a to 3. června nebo lehce poté. Bude to důležitý krok na cestě k mezinárodnímu uplatnění smlouvy,“ komentuje situaci Brian Wood, odborník na problematiku zbraní Amnesty International.

Organizace usilovala o přijetí ATT od počátku devadesátých let 20. století a věří, že symbolizuje významný krok směrem ke globálním pravidlům mezinárodního obchodu se zbraněmi - tak, aby se zabraňovalo jejich zneužívání. „Přestože některé části smlouvy by mohly být ještě silnější, představuje ATT potenciál omezit zneužívání lidských práv a humanitárního práva, zvláště pokud státy zrealizují články 6 a 7“, dodává Wood.

Článek 6.3 zakazuje transfery zbraní ve chvíli, kdy bude mít prodávající stát informace, že by mohly být zneužity k páchání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. Článek 7 pak zakazuje export zbraní, pokud by hrozilo jejich zneužití k porušování mezinárodních lidských práv a humanitárního práva – včetně zabíjení, mučení a mizení lidí.

Írán, Sýrie a Severní Korea – tedy státy, na které je v různé formě uvaleno mezinárodní embargo na zbraně – byly jediné tři země, jejichž zástupci hlasovali na Valném shromáždění OSN 2. dubna proti přijetí ATT. Spojené státy byly naopak mezi 155 zeměmi, které ji podpořily.