11. července 1995 začal masakr, kdy bylo během týdne zabito více než 8 000 bosenských muslimských mužů a chlapců vojsky Republiky srbské v oblasti vyhlášené OSN jako „bezpečná zóna.“ Jelena Sesarová, výzkumnice Amnesty pro Balkán, k tomu prohlásila: 

„Když si svět připomíná ty, kteří přišli o život ve Srebrenici, a projevuje solidaritu s přeživšími, je zcela nepřijatelné, že rodiny více než tisíce obětí stále hledají jejich ostatky. Pravda o osudu jejich blízkých byla pohřbena po čtvrt století, takže je pro ně těžké najít klid nebo nějaký způsob uzavření této tragédie. 

Toto smutné výročí také připomíná 25 let boje o zajištění spravedlnosti, pravdy a reparace pro pozůstalé, včetně obětí válečného znásilňování a sexuálního násilí. Zatímco mnoho pachatelů, včetně Ratka Mladiče a Radovana Karadžiče, bylo postaveno před soud, přeživší stále čelí nepřekonatelným překážkám k získání pravdy, spravedlnosti a nápravy  za jejich utrpení. 

Srebrenica je připomínkou, že žádná společnost není imunní vůči nejzávažnějším zločinům. Genocida se nestane přes noc. Násilí obvykle předcházejí roky nenávistného populismu, využívajícího rozdělení společnosti, podporované kampaněmi dezinformací a propagandy. Abychom se mohli poučit ze Srebrenice a splnit slib „UŽ NIKDY,“ musíme začít čelit nenávistným projevům a diskriminaci ve všech podobách.“ 

Pozadí 

Srebrenica, stejnojmenné město a jeho okolí, byla za války jednou z enkláv Bosňáků na území Republiky srbské (RS), tedy v oblasti ovládané bosenskými Srby. V období od 11. do 22. července tam padlo 8 373 bosenských mužů a chlapců rukama příslušníků Vojska Republiky srbské a paramilitantního hnutí Škorpion. 

V roce 2017 Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii shledal Ratko Mladiče vinným v 10 z 11 bodů obžaloby, včetně genocidy a perzekuce z etnických a náboženských důvodů bosenských muslimů a Chorvatů, jakož i poprav, vražd, deportací a dalších nelidských činů. 

Zatímco těla více než 7 000 obětí genocidy ve Srebrenici byla exhumována, identifikována a pohřbena, více než 1 000 lidí stále chybí nebo jejich pozůstatky čekají na identifikaci. 

Přes stíhání některých hlavních strůjců války v Bosně a Hercegovině včetně Ratka Mladiče a Radovana Karadžiče, v zemi stále existuje obrovské množství případů dosud neprojednaných před soudy. 

11. červenec je v Evropské unii oficiálním dnem památky obětí genocidy ve Srebrenici.