© AFP via Getty Images

Libanon po výbuchu útočí na neozbrojené protestující

  Článek

Libanonská armáda, bezpečnostní složky a neidentifikovaní muži v civilním oblečení stříleli na neozbrojené davy během protestů v Bejrútu, konaných ve dnech po nedávných explozích.

© AFP via Getty Images

Vyšetřování Amnesty International zjistilo, že během protestů 8. srpna bylo zraněno více než 230 lidí. Slzný plyn, gumové kulky a další nepřiměřená síla tvrdě potlačila neozbrojené protestující. Taktika bezpečnostních sil způsobila vážná zranění. Jeden z protestujících přišel o oko.

 

Amnesty monitorovala převážně mírové protesty 8. srpna, kdy byl slzný plyn i gumové kulky vystřelovány do davů lidí. Důkazy jsme shromáždili od svědectví obětí, očitých svědků i lékařů; a ověřili záběry bezpečnostních sil používajících sílu bezohledným a nezákonným způsobem. "Se svými životy v troskách a stále otřeseni z fyzického a emocionálního traumatu výbuchu se tisíce lidí vydaly do ulic Libanonu, aby volaly po spravedlnosti. Místo toho na ně státní síly střílely a útočily slzným plynem,“ říká Lynn Maalouf, ředitelka výzkumu na Blízkém východě Amnesty International.

"Zdá se, že Libanon místo toho, aby plnil své základní povinnosti vůči tisícům lidí zasažených výbuchy a ponechaných bez domova, na své obyvatelstvo útočí." 

Lynn Maalou

 

„Libanonské bezpečnostní síly způsobily několik vážných zranění a dále narušily důvěru obyvatelstva - které už nyní bojuje s mnoha krizemi. Všichni, kdo jsou za toto pobuřující násilné chování zodpovědní, musí být důkladně vyšetřeni a nést za své činy odpovědnost,“ dodala Maalouf. 

 

Vážná zranění

„Byli jsme v ulici Riad Al-Solh. Viděl jsem pořádkovou policii a armádu střílet přímo na demonstranty z blízkého dosahu. Byli od nás asi 12 metrů a pak jsem cítil, jak mi z krku proudí krev. Prsty jsem přitiskl na ránu a šel směrem k Červenému kříži, abych získal pomoc. Potom jsem pozbyl vědomí a lidé tam mi pomohli,“ uvedl Amjad, který byl podle lékařů postřelen do krku gumovou kulkou, která zasáhla žílu a on utrpěl značné ztráty krve.

Podle mezinárodních směrnic mohou být gumové kulky používány pouze jako cílený nástroj k zastavení jednotlivců zapojených do násilí a neměly by být nikdy páleny bez rozlišení do davů, protože mohou způsobit vážné zranění. Kromě toho mohou být zaměřeny pouze na spodní část těla, s ohledem minimalizovat poranění. „Libanonské bezpečnostní síly útočily způsobem, který byl určen pouze k tomu, aby ublížil lidem. Učinit to krátce po celonárodní tragédii je nepochopitelnou krutostí,“ řekla Lynn Maalouf. 

 

 

Cílem lékařiLékaři, kteří se účastnili protestů, uvedli, že si brzy uvědomili, že desítky lidí vyžadují neodkladnou lékařskou péči. Hlásili zranění a rány na hlavách, tvářích, krcích, pažích, trupech, zádech, nohách apod. Lékaři byli také terčem útoku slzným plynem, když se snažili ošetřit zraněné. Doktor Elie Saliba řekl Amnesty, že byl 8. srpna napaden třikrát: byl zasažen do ramene, poté na hlavu a obličej a následně zbit členy armády. "Lékaři a pomocní pracovníci podstoupili nesmírně traumatický týden a neúnavně pracovali na záchraně životů po výbuchu. Nyní se ocitají v situaci - kdy nejenže musí ošetřovat oběti státního násilí, ale také si musí dávat obrovský pozor, aby se na ně nestřílelo a nebyli napadeni. Kde je základní lidská slušnost?,“ řekla Lynn Maalouf.

 

Výzvy k mezinárodnímu vyšetřování 

Dne 4. srpna při velké explozi v přístavní oblasti v Bejrútu zahynulo nejméně 220 lidí a odhadem bylo dalších 7 000 zraněno. Libanonský prezident Michael Aoun řekl, že výbuch byl způsoben 2 750 tunami dusičnanu amonného, který ve skladu nebyl bezpečně uložen. Amnesty International vyzvala k nezávislému vyšetřování incidentu. "Libanonské úřady musí spolupracovat na mezinárodním vyšetřováním exploze a zaměřit se na poskytování pravdy, spravedlnosti a odškodnění mnoha obětí," řekla Lynn Maalouf.

 

Aktuální petice

  Bělorusko

Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!

Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.

 

Aktuální počet podpisů: 2715 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...