Slyšení rozhodne o požadavku Trumpovy administrativy na extradici (vydání) Juliana Assange do USA, kde mu hrozí rozsudek až 175 let vězení za zveřejnění materiálů, které dokumentují možné válečné zločiny spáchané americkou armádou.

"Toto slyšení je poslední znepokojivý útok na právo na svobodu projevu. Pokud bude Julian Assange stíhán, mohlo by to mít drtivý účinek na svobodu médií, což by vedlo vydavatele a novináře k autocenzuře ve strachu z odvetných opatření,“ uvedl ředitel Amnesty pro Evropu Nils Muiznieks. 

"Pokud dojde k vydání Juliana Assange, bude to mít dalekosáhlé dopady v oblasti lidských práv. Může to přinést precedens v oblasti ochrany těch, kteří zveřejňují utajované informace ve veřejném zájmu."

Nils Muiznieks, ředitel Amnesty pro Evropu 

Žádost USA o vydání je založena na obviněních, která vyplývají přímo ze zveřejnění utajovaných dokumentů v rámci Assangeho novinářské práce s Wikileaks. Publikování takových informací je základním kamenem svobody médií a práva veřejnosti na přístup k informacím veřejného zájmu a musí být spíše chráněno a posilováno, než kriminalizováno. V USA by Julian Assange mohl čelit soudu na základě 18 obvinění, z toho 17 podle zákona o špionáži; a jednoho podle zákona o počítačových podvodech a zneužití. Rovněž by v souvislosti s podmínkami zadržení čelil skutečnému riziku vážného porušování lidských práv, které by se mohly rovnat mučení nebo jinému špatnému zacházení, včetně dlouhodobé vazby na samotce. 

Julian Assange je prvním vydavatelem, který čelí obvinění podle zákona o špionáži. Skutečnost, že Assange byl terčem negativní veřejné kampaně amerických představitelů na nejvyšších úrovních, podkopává jeho právo na presumpci neviny a vystavuje ho riziku nespravedlivého soudního procesu. "Spojené království musí dodržovat své závazky vyplývající z mezinárodního práva v oblasti lidských práv, které zakazují převoz jednotlivců do jiné země, kde by hrozilo závažné porušování lidských práv," dodal Nils Muiznieks.