Bahrajn: Další snaha vlády ochromit opozici před víkendovými závody Formule 1
Článek
Svoboda slova a vězni svědomí publikován 18.4.2013
Bahrajnská vláda rozhodla uvěznit kohokoli, kdo by byl shledán vinným za urážku hlavy státu. Doba odnětí svobody se pohybuje v rozmezí až pěti let nepodmíněně.
Podle státních médií se bahrajnská vláda, které předsedal ministerský předseda s nově jmenovaným místopředsedou, korunním princem, usnesla na dodatku k článku 214 trestního zákoníku, který zvýší trest za urážku krále Hamada bin Ísy al-Chalífy, státní vlajky či jiných státních symbolů.
Dodatek, který už byl poslán Národnímu shromáždění, definuje toto jednání jako trestný čin s možností odnětí svobody až na 5 let, čemuž budou předcházet vysoké peněžní pokuty.
„Navyšování trestu za kritiku bahrajnského krále je dalším pokusem, jak umlčet aktivisty před připravovaným závodem Grand Prix,“ uvedla Hassíba Hadž Sahráwí, zástupkyně programového ředitele Amnesty International pro Blízký východ a severní Afriku.
„Úřady se spoléhají na to, že tento trestný čin vymezí velmi vágně, aby se vyhnuly bližšímu přezkoumání jejich vlastních závazků. To do značné míry vypovídá o jejich vlastních záměrech a nedostatku vůle podniknout závazné reformní kroky,“ upřesňuje Sahráwí.
Amnesty International opakovaně vyzývá bahrajnské úřady k tomu, aby zrušily ty články trestního zákoníku, které postihují svobodu slova, včetně článku 214, s jehož novým dodatkem by bylo možné navýšit trest až na 5 let nepodmíněně.
Bahrajnský státní zástupce v polovině března 2013 v médiích oznámil, že šest lidí bylo zatčeno pro „hanobení krále na sociální síti Twitter“. Počínaje 24. březnem soud projednával a řešil tyto případy jednotlivě, včetně obviněného Alího Fajsala al-Šúfy, jenž byl odsouzen právě dle zmíněného článku 214. Nynější usnesení bahrajnské vlády na dodatku k tomuto článku počítá v podobných případech s ještě přísnějšími postihy.
„Jednotlivé články trestního zákoníku jsou cíleně používány k uvěznění opozice. Bahrajnská vláda tím přímo porušuje právo na svobodu projevu, neboť v zákoně uplatňuje omezení neslučitelná s mezinárodním právem,“ upozorňuje Hassiba Hadž Sahráwí.
Veřejní činitelé a představitelé, včetně těch na nejvyšších politických postech, které představují hlava státu a vlády, mohou být oprávněně předmětem kritiky, a tato může zaznívat taktéž od politické opozice, zdůrazňuje Výbor pro lidská práva při OSN.
V souborné zprávě z února 2013 Amnesty International zdokumentovala situaci po dvou letech od počátku protestů v Bahrajnu. V zemi zůstávají stále za mřížemi desítky vězňů svědomí a aktivisté jsou zde i nadále zatýkáni pro vyjádření svých názorů, ať již prostřednictvím sociálních sítí či pokojných demonstrací a pochodů.
Aktuální petice
Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!
Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.
Aktuální počet podpisů: 2724 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International