FOTO:ilustrační, kampaně Amnesty International

V loňském roce byl nejvyšší trest obnoven v několika zemích, které ho nějakou dobu nepoužívaly. Například jde o Indii, Japonsko, Pákistán nebo Gambii. K alarmujícímu nárůstu udělených trestů smrti došlo v Iráku. Na druhé straně ale zároveň v řadě zemí pokračuje trend od tohoto trestu ustupovat. Tato tendence byla v roce 2012 znatelná ve všech částech světa.

Provedení trestu smrti bylo loni zaznamenáno jen ve 21 zemích světa. Jde o stejné číslo jako o rok dříve, ale o znatelný pokles oproti 28 zemím před 10 lety, v roce 2003. Podle dostupných informací bylo loni vykonáno 682 poprav, což je ale víc než v roce 2011. Nově bylo vyneseno 1722 hrdelních trestů v 58 zemích světa. To je naopak výrazně nižší číslo než 1923 trestů smrti v 63 zemích o rok dříve. Tato čísla však nezahrnují tisíce poprav, které – jak se Amnesty International domnívá – byly vyneseny čínskými soudy. Čína údaje o trestech smrti striktně tají.

„Regrese, ke které došlo v některých zemích, je pro nás zklamáním, ale ani to nezvrátí celosvětový trend ustupovat od udělování trestu smrti. V mnoha částech světa se popravy stávají záležitostí minulosti,“ říká Mark Martin, ředitel české sekce Amnesty International a dodává: „Jen každá desátá země světa loni vykonala trest smrti. Jejich vůdci by se měli sami sebe zeptat, proč stále používají trest, který zbytek světa nechal v minulosti.“

Seznam pěti zemí, kde je trest smrti nejpoužívanější, zůstal i v loňském roce stejný. Vévodí mu Čína a následují Írán, Irák, Saúdská Arábie a USA. V těsném závěsu je na šestém místě Jemen. Z používaných metod jsou nejčastější oběšení, setnutí hlavy, popravčí četa a smrtící injekce. V Saúdské Arábii bylo v jednom případě tělo muže po setnutí hlavy ještě ukřižováno.

Důvodů k vynesení nejvyššího trestu zaznamenala AI také celou řadu. Často jde přitom o nenásilné činy, vztahující se k drogám, nebo zločiny ekonomické povahy, ale také cizoložství, odpadlictví od víry nebo rouhání – tedy záležitosti, které by ani neměly být považovány za zločiny.

Několik nových problematických oblastí zaznamenala AI v asijsko-pacifickém regionu. Indie, Japonsko a Pákistán se vrátily k trestu smrti po dlouhé době, kdy ho nepoužívaly. Například Indie vykonala první popravu od roku 2004 loni v listopadu. Oběšen byl Ajmal Kasab, jeden z ozbrojených mužů zapojených do útoků v Bombaji v roce 2008. V Japonsku byli tři lidé popraveni v březnu, později je následovali ještě čtyři další. Země tak ukončila 20 měsíců trvající pauzu v udílení tohoto trestu. Víc lidí, než celý zbytek světa dohromady, znovu popravila Čína. Kvůli naprostému utajení těchto informací ale není možné získat přesné číslo.

Ve stejném regionu ale došlo i k několika pozitivním vývojům. Žádný trest smrti nevynesl Vietnam, moratorium na ně hlásí Singapur a Mongolsko ratifikovalo klíčovou mezinárodní dohodu, zavazující zemi k zákazu trestu smrti. Pacifický subregion je nadále tou částí světa, která je zcela bez trestu smrti.

K lehce pozitivnímu vývoji došlo i na Středním východě a v severní Africe, i přesto je ale tamní přístup k trestu smrti stále důvodem k velkému znepokojení. Írán, Saúdská Arábie, Irák a Jemen mají i nadále vysoké počty těchto trestů – 99 % všech poprav v regionu se děje právě v těchto čtyřech zemích. K alarmujícímu nárůstu došlo v Iráku, kde bylo popraveno 129 lidí, což je skoro dvakrát tolik než 68 lidí o rok dříve. Írán se znovu dostal na pomyslné druhé místo za Čínu. Oficiálně tamní úřady připustily 314 popravených, skutečné číslo ale bude zcela jistě mnohem vyšší.

Válka v Sýrii znemožnila zjistit konkrétní čísla o použití trestu smrti v této zemi.

Na americkém kontinentu zůstávají USA jedinou zemí, která nejvyšší trest stále používá. Konečné číslo popravených za loňský rok je 43, tedy stejné jako v roce 2011, trest smrti ale vyneslo „jen“ 9 amerických států oproti 13 o rok dříve. Sedmnáctým státem, který trest smrti zakázal, se stal v dubnu 2012 Connecticut.

Posun směrem k zákazu trestu smrti byl zaznamenán v subsaharské Africe. Legislativní kroky už v tomto ohledu podniká Benin, Ghana zase plánuje zakotvit zákaz trestu smrti do své nové ústavy. V Sieře Leone už také nejsou žádní odsouzení k smrti. Vyšší číslo popravených hlásí naopak Súdán nebo Gambie. Tam bylo devět lidí popraveno za jediný den v srpnu – po téměř 30 letech bez trestu smrti. Po mezinárodních bouřlivých protestech pak ale prezident Yahya Jammeh oznámil moratorium na tyto tresty. To ale může být zrušeno, pokud dojde k nárůstu kriminality. V Súdánu proběhlo loni nejméně 19 poprav a 199 lidí bylo k trestu smrti odsouzeno.

Jedinou zemí Evropy a střední Asie, která tresty smrti stále vynáší, zůstává Bělorusko. Přesné číslo je také pečlivě tajeno, za rok 2012 se ví o třech popravených lidech.

97. státem světa, který trest smrti zakázal, se stalo Lotyšsko.

Ze strany zastánců hrdelního trestu často zaznívá argument, že je odstrašujícím prostředkem proti zločinům. Studie provedená ve Spojených státech v loňském roce ale došla k závěru, že tento argument neobstojí. „Vlády, které stále ještě popravují, už vyčerpaly všechny argumenty pro ospravedlnění svých činů. Neexistuje naprosto nic, co by naznačovalo, že trest smrti funguje jako odstrašující příklad proti zločinu,“ prohlašuje Salil Shetty, generální tajemník Amnesty International. „Skutečný důvod pro používání trestu smrti bychom často objevili jinde. V roce 2012 jsme byli znovu znepokojeni tím, že některé země stále popravují z ´politických důvodů´ – ať už jde o populistický krok nebo přímý nástroj represe,“ dodává.

Amnesty International je proti trestu smrti v jakémkoli případě bez výjimky - bez ohledu na povahu a okolnosti zločinu, vinu nebo nevinu jedince nebo metod státu, který trest vynáší. Trest smrti porušuje právo na život a je nejkrutějším, nehumánním a nejvíce degradujícím trestem.

Celý report Amnesty International o trestu smrti a popravách si můžete v angličtině přečíst ZDE.