NurPhoto / Contributeur
Francouzské úřady umlčují nesouhlas s kontroverzním návrhem zákona o globální bezpečnosti
Článek
Svoboda slova a vězni svědomí Francie publikován 15.2.2021
Úřady ve Francii používají nelegální taktiky k potlačení protestů a umlčení kritiků nebezpečného „návrhu zákona o globální bezpečnosti“, o kterém bude francouzský Senát hlasovat příští měsíc.
Zákon by omezoval možnost lidí šířit záběry policejního násilí a zároveň by rozšířil pravomoc policejního sledování za použití kamerového systému a dronů.
„Lidé protestující proti nebezpečnému zákonu o globální bezpečnosti byli pozatýkáni a zadrženi na základě nepodložených důkazů. Tvrdý způsob, jakým se francouzská policie postavila těmto protestům jen zdůrazňuje, proč je kontrola policie tak nezbytná. Tento zákon by mohl zabránit novinářům informovat o policejním násilí, což by ustanovilo extrémně nebezpečný precedens,“ řekl Marco Perolini, evropský výzkumník Amnesty.
„Zadržování lidí, kteří pokojně protestují proti zákonu, který by pošlapal jejich práva, je přímo jako z příručky pro 'porušovatele lidských práv'. Tyto nebezpečné praktiky představují vážnou hrozbu právům lidí ve Francii.“
Marco Perolini, evropský výzkumník Amnesty
Desítky tisíc lidí včetně novinářů, obránců lidských práv a dalších vycházeli do francouzských ulic od listopadu 2020, aby vzdorovali návrhu zákona o globální bezpečnosti stejně jako návrhu zákona o hodnotách republiky. Protesty organizované 12. prosince 2020 v několika městech navštívily desítky tisíc protestujících. Ten den bylo v Paříži zatčeno 142 osob, z nichž 124 bylo předběžně zadrženo. V téměř 80% těchto případů protestující nakonec nebyli trestně stíhaní. Mnoho z těchto protestujících bylo zatčeno za nenásilné zločiny, které jsou ve francouzském právu definovány neurčitě; zahrnují zločiny spáchané proti veřejným činitelům a účast ve skupině s úmyslem přípravy násilných činů. Právě kvůli neurčité definici těchto přestupků, jsou důvody k ospravedlnění mnoha zatčení a předběžných zadržení nedostatečné.
Amnesty vyjadřovala podobné obavy ohledně svévolných zatčení spojených s protesty „Gilets Jaunes“ (Žlutých vest) proti důchodovým reformám, které začaly v roce 2018, stejně tak jako s protesty, které následovaly v souvislosti s lockdownem a pandemií COVID-19 v roce 2020. Navzdory úřadům, které nabádají lidi k dodržování opatření k zabránění šíření COVID-19, nošení roušek během veřejných shromáždění bylo uvedeno mezi důvody k zatčení. „Amnesty vyzývá prezidenta Emmanuela Macrona, aby zajistil, že všechny zákony, které porušují právo na pokojné shromáždění, budou zrušeny. Lidem musí být dovoleno účastnit se pokojných protestů před debatou v Senátu 3. března bez hrozby zatčení.“
Aktuální petice
Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!
Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.
Aktuální počet podpisů: 2724 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International