I když byl zaznamenán celkový trend poklesu, některé země pokračovaly nebo dokonce zvýšily počet provedených poprav. Mezi pěti největšími popravčími v roce 2020 byla Čína, Írán, Egypt, Irák a Saúdská Arábie. Trumpova vláda po 17leté přestávce obnovila federální popravy a za méně než šest měsíců usmrtila 10 osob. Popravy obnovila také Indie, Omán, Katar a Tchaj-wan. 

„Během toho, co se svět soustředil na hledání řešení, jak ochránit životy lidí před COVIDem-19, řada vlád ukázala znepokojivé odhodlání uchylovat se k trestu smrti a popravat občany bez ohledu na situaci,“ řekla generální tajemnice Amnesty International Agnès Callamard. 

„Trest smrti je odporným činem a vykonávání poprav uprostřed pandemie podtrhuje jeho absolutní krutost. Boj proti popravám je náročný i v těch nejlepších časech, ale pandemie zavinila, že mnoho lidí v celách smrti nemělo přístup k právní pomoci, a řada těch, kteří jim chtěli poskytnout podporu, se museli vystavit značnému – přesto naprosto nevyhnutelnému – zdravotnímu riziku. Používání trestu smrti je za těchto podmínek obzvláště závažný útok na lidská práva,“ doplnila Callamard s tím, že bylo ohroženo právo na spravedlivý soud v řadě zemí, včetně USA, kde obhájci uvedli, že nemohli vykonávat zásadní investigativní činnosti nebo se osobně setkávat s klienty.

Pět největších katů 

Čína přesná čísla poprav a rozsudků smrti klasifikuje jako státní tajemství a brání nezávislé kontrole. Počty všech prokázaných poprav v reportu Amnesty tudíž nezahrnují popravy v Číně, protože není možné zjistit přesná čísla. Nicméně je prokázané, že Čína ročně popraví tisíce lidí, což z ní opět dělá největšího popravčího světa – každý rok je tam vykonáno více poprav než ve všech ostatních zemích světa dohromady. Čína tak s tisíci popravami stojí v čele nechvalného žebříčku před Íránem (246+), Egyptem (107+), Irákem (45+) a Saúdskou Arábií (27).

I přesto, že počet zaznamenaných poprav v Íránu v porovnání s předešlými lety nadále klesá, země stále častěji používá trest smrti jako zbraň politické represe proti disidentům, protestujícím i členům etnických menšinových skupin, čímž porušuje mezinárodní právo. 

Egypt ztrojnásobil počet poprav a stal se třetím největším popravčím státem na světě. Minimálně 23 z těch, kteří byli popraveni, byli odsouzeni k smrti v případech souvisejících s politickým násilím, po velmi nespravedlivých soudních procesech poznamenaných nucenými „přiznáními“ a dalším závažným porušováním lidských práv, včetně mučení či únosu. Nejvíce poprav se konalo v říjnu a listopadu, kdy egyptské úřady popravily minimálně 57 osob – 53 mužů a čtyři ženy. 

Mnoho zemí v asijsko-pacifickém regionu pokračovalo v porušování mezinárodního práva a standardů, které zakazují používání trestu smrti u zločinů nezahrnujících úmyslné zabití. I přesto byl trest smrti vynesen za drogové přestupky v Číně, Indonésii, Laosu, Malajsii, Singapuru, Srí Lance, Thajsku a Vietnamu; za korupci v Číně a Vietnamu; za rouhání v Pákistánu. Na Maledivách, odsoudili k trestu smrti pět osob, kterým bylo v době spáchání trestného činu méně než 18 let věku. USA byly jedinou zemí v Americe, která v roce 2020 prováděla popravy. Trumpova vláda v červenci vykonala první federální popravu za 17 let, a pět států popravilo sedm osob.

Popravy dosáhly nejnižších čísel za desetiletí 

Globálně bylo v roce 2020 popraveno minimálně 483 osob (bez počtů ze zemí, která data o trestech smrti tají – Čína, Severní Korea, Sýrie a Vietnam). I přesto, že toto číslo je šokující, jedná se o nejnižší počet poprav zaznamenaných Amnesty minimálně za celé desetiletí. To představuje pokles o 26% v porovnání s rokem 2019, a o 70% v porovnání s „extrémním“ rokem 2015 – kdy došlo k 1 634 popravám. Podle reportu, došlo k poklesu počtu v důsledku snížení v některých jednotlivých zemích a v menší míře i díky prodlevám poprav, ke kterým došlo v reakci na pandemii. Zaznamenané popravy v Saúdské Arábii klesly o 85% - ze 184 v roce 2019 na 27 v roce 2020. O více než polovinu klesly také v Iráku - ze 100 v roce 2019 na 45 v roce 2020. Žádné popravy se neuskutečnily v Bahrajnu, Bělorusku, Japonsku, Pákistánu, Singapuru a Súdánu – zemích, které v roce 2019 popravy vykonávaly. Počet rozsudků smrti, o kterých se ví, že byly globálně vyneseny (minimálně 1 477), byl také o 36% menší než v roce 2019.

Čas na zrušení trestu smrti 

Čad a Colorado v roce 2020 trest smrti zrušily. Kazachstán se zavázal k jeho zrušení v rámci mezinárodního práva a Barbados ukončil reformy, které cílily na zrušení povinného trestu smrti. K dubnu 2021 zrušilo trest smrti za všechny zločiny 108 zemí a 144 zemí zrušilo trest smrti v jejich právním rámci či praxi. 

„Navzdory pokračujícímu udělování trestu smrti některými vládami, byl celkový obrázek roku 2020 pozitivní. Čad zrušil trest smrti, společně s Coloradem, státem USA, a počet zdokumentovaných poprav i nadále klesal – což posunulo náš svět blíže k poslání tohoto neskutečně krutého, nehumánního a ponižujícího trestu do učebnic dějepisu."

Agnès Callamard, generální tajemnice Amnesty International

„Naléháme na lídry všech zemí, které tento trest ještě nezrušily, aby udělali rok 2021 rokem, kdy navždy ukončí státem schválené zabíjení. My v našem boji budeme pokračovat, dokud nebude trest smrti zrušen všude a jednou provždy,“ dodala Callamard.

Celý report o trestu smrti v roce 2020 - EN (PDF)

Více o trestu smrti najdete zde.