Rok 2020 byl v Číně ve znamení tvrdých zákroků proti obráncům lidských práv, disidentům a etnickým i náboženských menšinám.

Čína, navzdory ústavním zvyklostem a mezinárodním závazkům a povinnostem, pokračovala ve svém nepolevujícím pronásledování obránců lidských práv, disidentů a aktivistů. V průběhu roku byli systematicky vystaveni obtěžování, zastrašování, nucenému zmizení, svévolnému  zadržení, zadržení v izolaci, jakož i dlouhým trestům odnětí svobody. Přetrvala absence nezávislého soudnictví a účinných záruk  spravedlivých soudů. Mnoha právníkům v oblasti lidských práv bylo odepřeno jejich právo na svobodu pohybu a také na setkání se s obžalovanými a jejich zastupování i přístup k materiálům případů. Kritici režimu byli obviňováni ze široce definovaných a vágně formulovaných trestných činů, jako je „rozvracení státní moci“, „podněcování rozvratu státní moci“ a „vyvolávání sporů a vyvolávání problémů“.

Tvrdá a rozsáhlá represe proti etnickým menšinám pokračovala v nezmenšené míře pod záminkou „anti-separatismu“, „anti-extremismu“ a „boje proti terorismu“ v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang (Sin-ťiang) a Tibetské autonomní oblasti (Tibet). Přístup do Tibetu (a z Tibetu) byl i nadále velmi omezený, zejména pro novináře, akademické pracovníky a organizace pro lidská práva, což extrémně ztěžuje vyšetřování a dokumentaci lidskoprávní situace v regionu. Od roku 2017 bylo v Sin-ťiangu svévolně a bez soudu zadržen přibližně jeden milion Ujgurů, Kazachů a dalších převážně muslimských národů. Byli podrobeni politické indoktrinaci a nucené kulturní asimilaci v centrech s názvem „transformace prostřednictvím vzdělávání“. Dokumentování celého rozsahu porušování lidských práv nebylo možné z důvodu nedostatku veřejně dostupných údajů a omezení přístupu do regionu.

Aby umlčeli a potlačili aktivity Ujgurů žijících v zahraničí, zaměřily se místní úřady v Sin-ťiangu na jejich příbuzné. Mnoho Ujgurů žijících v zámoří byli kontaktováni čínskými bezpečnostními agenty prostřednictvím aplikací pro zasílání zpráv a požádáni o poskytnutí informací, jako jsou identifikační čísla, místa bydliště, pasové fotografie a identifikační údaje jejich příbuzných. Jiní údajně obdrželi opakované výzvy od policie s žádostí, aby shromáždili informace a špehovali ostatní v zámořských ujgurských komunitách. V červnu 50 nezávislých odborníků OSN ostře kritizovalo Čínu mimo jiné za represi vůči náboženským a etnickým menšinám v Sin-ťiangu a Tibetu. Dne 6. října vydalo 39 členských států OSN společné prohlášení, v němž vyjádřilo vážné znepokojení nad situací v oblasti lidských práv v Sin-ťiangu, Hongkongu a dalších regionech a vyzvalo Čínu, aby umožnila okamžitý, smysluplný a neomezený přístup do Sin-ťiangu nezávislým pozorovatelům, včetně vysokého komisaře OSN pro lidská práva a příslušným držitelům mandátu pro zvláštní postupy. Čína, která využívá svůj rostoucí politický a ekonomický vliv a rozšiřující se roli v OSN, pokračovala v hledání způsobů, jak zpochybnit zavedené mechanismy v oblasti lidských práv. Ve Vnitřním Mongolsku byly v celém regionu protesty proti politice dvojjazyčné výuky, která by postupně změnila výuku několika tříd od mongolštiny k mandarínské čínštině během devíti let povinné školní docházky. Podle zpráv z médiích byly stovky lidí, včetně studentů, rodičů, učitelů, těhotných žen a dětí, zatčeny za „vyvolávání sporů a vyvolávání problémů“ pouze proto, že se účastnily pokojných protestů nebo sdílely informace o protestech na internetu. Právník v oblasti lidských práv Hu Baolong byl údajně formálně zatčen na základě obvinění z „úniku státního tajemství do zámoří“.

Předpisy platné od 1. února 2020 stanovily, že náboženské skupiny musí „následovat vedení Čínské komunistické strany … vytrvat ve směru sinizace náboženství a uplatňovat základní socialistické hodnoty“. Vláda se snažila uvést náboženské učení a praktiky do souladu se státní ideologií a komplexně posílit kontrolu nad státem schválenými i neregistrovanými náboženskými skupinami. Zprávy dokumentovaly zničení tisíců kulturních a náboženských míst, zejména na severozápadě Číny. Státní represe náboženství v Sin-ťiangu a Tibetu zůstaly tvrdé. Lidé byli svévolně zadržováni za běžné náboženské praktiky, které úřady považovaly “ za „známky extremismu“ podle „nařízení o deextremifikaci. Patřilo mezi ně i učení Fa-lun-kung.

Fa-lun-kung je duchovní učení založené na tradičním čínském dýchání a meditačních cvičeních, které v Číně během 90. let získalo velké množství podporovatelů. Fa-lun-kung spojuje duševní kultivaci s kultivací tělesnou (pomocí pěti jednoduchých cviků), čímž se řadí do takzvaných či-kungových metod. Duchovní hnutí Fa-lun-kung bylo v Číně zakázáno kvůli tomu, že má být "hrozbou pro společenskou a politickou stabilitu" poté, co jeho praktikující v červenci 1999 uspořádali pokojné shromáždění na náměstí Nebeského klidu. Čínská vláda následně zřídila speciální kancelář, tzv. "Úřad 610", aby dohlížel na likvidaci Fa-lun-kongu. Ačkoliv je obtížné dopátrat se množství praktikujících v současné Číně, oficiální čínské zdroje a zdroje Fa-lun-kungu odhadují, že v 90. letech praktikovaly toto učení desítky milionů čínských občanů. Pokud praktikující odmítají odvolat své přesvědčení, jsou během zadržení podrobeni zvláště krutému zacházení. Výsledkem je, že desítky tisíc praktikujících Fa-lun-kung byly svévolně zadrženy a často nuceny se kvůli mučení a jinému špatnému zacházení vzdát svého duchovního přesvědčení. Podle informací Amnesty International byli i v roce 2020 lidé praktikující Fa-lun-kung nadále pronásledováni, svévolně zadržováni, vystaveni nespravedlivým soudním procesům, mučení a dalšímu špatnému zacházení.

Amnesty International vyzývá Čínskou lidovou republiku k respektu k lidským právům a k zastavení pronásledování politických vězňů, obránců lidských práv, etnických a náboženských menšin včetně těch, kteří praktikují své náboženství jinak než oficiálně schváleným způsobem - tedy i vyznavačů hnutí Fa-lun-kong.