Bývalý dětský voják ve středisku pro děti, které sloužily jako vojáci, v Kivu na východě Demokratické republiky Kongo, březen 2011

Zastavit zneužívání dětí jako dětských vojáků v ozbrojených konfliktech je jen jeden z mnoha závažných důvodů, proč by státy měly přijmout Smlouvu o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty, ATT) se silným mandátem, připomíná Amnesty International u příležitosti Mezinárodního dne proti zneužívání dětských vojáků, který připadá na 12. února.

V Mali a skoro dvaceti dalších zemích přispívá velmi slabě regulovaný mezinárodní obchod se zbraněmi k přijímání a zapojování chlapců a dívek mladších 18 let do ozbrojených střetů. Na svědomí to mají většinou ozbrojené skupiny, v některých případech ale i vládní síly.

V souvislosti s tím, že v březnu by měla na půdě OSN proběhnout závěrečná debata o dohodě ATT, Amnesty International znovu vyzývá všechny státy k přijetí silné úmluvy, která by stanovila efektivní pravidla na pomoc dodržování lidských práv.

„Nedávný průzkum, který AI prováděla v Mali, znovu odhalil hrůzy, kterým musí čelit dětští vojáci zapojení do celé řady konfliktů ve světě, často přímo v první linii,“ říká Brian Wood, vedoucí kontroly zbraní a lidských práv Amnesty International. „Dohoda ATT musí po vládách vyžadovat, aby zabránily transferům zbraní, které by mohly být použity proti dětem, a stanovit pravidla, která by zabránila proudění zbraní do rukou vládních sil i ozbrojených skupin, které jsou zodpovědné za válečné zločiny a porušování lidských práv. Současná verze dokumentu zatím není tak silná, aby způsobila nějakou výraznou změnu.“

Drtivá většina států světa je zásadně proti zapojování dětí mladších 18 let do válečných konfliktů, které jim berou dětství a vystavují je hrozivému nebezpečí psychického i fyzického utrpení. Mnoho těchto dětských vojáků je v konfliktech zabito, zmrzačeno nebo se stávají obětí znásilnění a dalších sexuálních zločinů.

Zneužívání dětských vojáků v současnosti

Od ledna 2011 bylo zapojení dětských vojáků podle mezinárodní nevládní organizace Child Soldiers International (jíž je Amnesty International členem) potvrzeno nejméně v 19 zemích. Mezi nimi je například Mali, kde v uplynulých týdnech zástupci AI mluvili s řadou očitých svědků i přímo dětí, které byly nabírány islamistickými ozbrojenými skupinami, aby bojovaly proti malijským a francouzským silám na severu země.

Ve městě Diabaly, asi 400 kilometrů severovýchodně od hlavního města Bamako, potvrdila řada svědků, že viděli děti ve věku 10-17 let coby členy islamistických ozbrojených skupin, které oblast kontrolují. „Tyto děti nesly zbraně. Jeden chlapec byl tak malý, že táhl pušku občas po zemi,“ vypověděl jeden ze svědků. Ve městě Segou zase pozorovatelé AI narazili na dva zajaté dětské vojáky.

Jeden z nich prokazatelně trpěl mentální nemocí. Druhý, 16letý chlapec, vypověděl, že byli chyceni a předáni malijským úřadům poté, co v lednu vládní síly spolu s francouzskými vojáky získali zpět město Diabaly.

Zástupcům Amnesty International pak chlapec popsal svůj nábor a výcvik: „Studoval jsem ve škole spolu s dalšími 23 žáky. Asi před dvěma měsíci nás vnuk našeho učitele prodal islamistům. Dostali jsme se do skupiny, kde bylo ještě dalších 14 mladých lidí, kteří nosili zbraně. Na začátku jsem měl pracovat v kuchyni, měli jsme vařit v křesťanském kostele, který islamisté zabrali... Během hodin Koránu nás rebelové bili gumovými řemeny, protože chtěli, abychom mluvili arabsky jako oni… Učili nás střílet, hlavně na srdce a nohy. Předtím, než jsme šli bojovat, nám dali rýži smíchanou s nějakým bílým práškem a omáčku s červeným práškem. Dostávali jsme taky injekce. Já tři. Po nich, stejně jako po tom jídle, jsem se cítil jako motorový stroj. Udělal bych cokoli. Naše nepřátele jsem viděl jako psy a jediné, co bylo v mojí mysli, bylo zabít je.“

Chlapec také vypověděl, že čtyři dětští vojáci byli během bojů o Diabaly zabiti. Podle AI existují důkazy, že dětské vojáky rekrutovaly také ozbrojené skupiny podporované malijskou vládou, není ale dokázané, že by je používaly v přední linii.

V minulých letech zdokumentovala Amnesty International používání dětských vojáků i v řadě dalších zemí. Byla mezi nimi Středoafrická republika, Čad, Pobřeží slonoviny, Demokratická republika Kongo, Srí Lanka, Somálsko nebo Jemen.

Jak může pomoci dohoda ATT

Asi 150 zemí, včetně Mali, souhlasilo se zákazem využívání kohokoli mladšího 18 let v ozbrojených konfliktech – tím, že přijali Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů. Rekrutování nebo využívání děti mladší 15 let v bojích je podle Římského statutu Mezinárodního trestního soudu válečným zločinem.

Současné znění návrhu ATT navrhuje příliš slabá pravidla na to, aby mohla pomoci předcházet prodeji zbraní státům nebo skupinám, jež využívají dětské vojáky. Jejich smyslem je zajistit dodržování mezinárodních zákonů vztahujících se k lidským právům a mezinárodního humanitárního práva, nicméně bylo by bylo možné je obejít, poněvadž pravidlo týkající se násilí na dětech pouze požaduje, aby stát „zvážil přijetí proveditelných opatření“. Nařízení, která mají bránit neoprávněným převodům zbraní, jsou nedostatečná, nevztahují se například na munici.

Amnesty International proto naléhavě vyzývá k nápravě těchto nedostatků tak, aby smlouva ukládala státům povinnost předcházet takovým obchodům se zbraněmi, u nichž hrozí nebezpečí, že přispějí k násilí na dětech, včetně najímání a využívání dětských vojáků.