Naposledy jsme navštívili uprchlický tábor v Yidě v Jižním Súdánu před devíti měsíci, při dnešní návštěvě je úžasné pozorovat, co všechno se od našeho minulého pobytu zlepšilo, ale zároveň je deprimující, jak řada věcí zůstává stále stejná.

Více než rok a půl je zdejší tábor útočištěm pro uprchlíky snažící se uniknout masivnímu porušování lidských práv a humanitární krizi v súdánském státu Jižní Kordofán. V dubnu zde pobývalo více než 20 000 uprchlíků a stovky dalších přicházely každý den. V současné době je uprchlický tábor domovem pro zhruba 60 000 uprchlíků ze Súdánu. Uprchlický příval se podstatně snížil v období vytrvalých dešťů, ovšem v lednu bylo zaznamenáno v průměru 1 000 nově příchozích za týden. A právě tato skutečnost vyvolala velkou změnu. Tábor se výrazně rozrostl, a to téměř třikrát za období osmi měsíců.

S obrovským přílivem nových uprchlíků se rovněž rozvinul obchod, staví se nové domy. Tentokrát nejenom přechodné doškové chatrče čerstvě příchozích, ale i pohodlnější a pevnější cihlové domky. Důsledkem všeobecného rozvoje tábora je i klidnější atmosféra.

Současně je ale velmi skličující, že něco se nezměnilo vůbec. Za branami uprchlického tábora nadále pokračuje závažné porušování humanitárního práva a o mnoho lepší to není s lidskými právy. Všechny příběhy uprchlíků, které jsme vyslechli vloni, se opakují i dnes, když nasloucháme osudům těch, kteří do tábora dorazili v uplynulých několika týdnech.

Letecké bombardování súdánskými vojenskými letadly Antonov v Jižním Kordofánu neustává. Pozůstalí nám vyprávějí o svých sousedech a příbuzných, kteří byli zabiti (a to dokonce i jednoroční dítě) nebo vážně zraněni. Jeden z mužů nám ukázal dosud nezahojené šrámy způsobené střepinou bomby. Vyjma leteckého bombardování jsou námětem hovorů mezi uprchlíky nesčetné oběti na životech způsobené hladomorem v Jižním Kordofánu.

Bomby zničily sklady s jídlem, poškodily pole, takže na nich není možné pěstovat nové plodiny. Podobně jako v roce 2012 lidé prchají do Yidy, protože se obávají dalšího bombardování a hladovění.

Další skutečnost, která se nezměnila a která působí obavy OSN, je nebezpečná poloha města Yida: podél strategické silnice a blízko hranic Súdánu s Jižním Súdánem. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) by raději viděl uprchlíky z Yidy odcházet. Vloni se objevily pokusy přestěhovat uprchlíky do dvě hodiny vzdáleného tábora v Nyeelu na jihu země. Bylo postaveno tolik stanů, do nichž by se mohlo přestěhovat 9 000 osob, ale ve skutečnosti se přestěhovala méně než desetina. Většina uprchlíků zůstala v Yidě z řady důvodů, zejména však proto, že v období dešťů je tábor v Nyeelu ohrožen povodněmi. S ohledem na tento fakt bylo nakonec od záměru přesunout tábor do Nyeelu upuštěno.

Myšlenka přestěhovat tábor však nebyla odmítnuta úplně. Bylo vybráno jiné místo, kde by se mohl otevřít nový tábor v březnu 2013, je blízko hranice, ale nikoliv podél hlavní silnice. I tato destinace má v sobě významnou nevýhodu, namísto opoziční súdánské lidově-osvobozenecké armády, která kontroluje oblast tábora v Yidě, je pod ochranou súdánské armády. S ohledem na tuto skutečnost mnoho uprchlíků vyjádřilo své obavy a tvrdilo, že se nepřestěhují. V Yidě se už usadili a z těsné blízkosti súdánské armády mají strach. Jak uvedla jedna z žen: „Proč bychom se stěhovali blíž k nepříteli?”

Je těžké v této komplikované situaci cokoliv předvídat a další vývoj ukážou teprve příští dny. Několik uprchlíků dokonce trvalo na tom, že by se raději vrátili zpět do hor Nuba, než aby se přestěhovali do nového tábora, což ovšem není řešení jejich neúnosné situace.

Autoři: Alex Neve, generální sekretář kanadské pobočky Amnesty International, Khairunissa Dhala, odbornice na problematiku Jižního Súdánu