Od prosince 2020 cizí občané, zahraniční a mezinárodní organizace stejně jako ruští státní příslušníci a nevládní organizace, které mocní nazývají „zahraničními agenty“ nesmějí veřejná shromáždění financovat. Setkání o více než 500 účastnících musí být navíc organizována a financována z předem daného bankovního účtu, jinak jsou považována za ilegální.

Veškeré protesty musí organizátoři s předstihem nahlásit úřadům.

„Postup, kdy je vyžadováno ‚nahlášení předem‘, je režimem běžně používán pro hledání nejrůznějších záminek k limitování a omezování shromáždění v množství účastníků, k jeho přesunutí do méně významných částí města nebo rovnou k jeho úplnému zákazu. Kromě toho na základě legislativních změn přijatých v roce 2021 získaly úřady pravomoc ‚odvolávat‘ povolení pod vágně formulovanými a nepodloženými záminkami, jako je například ‚skutečná hrozba mimořádné události nebo teroristického útoku‘,“ řekl Oleg Kozlovsky. 

Vysoké pokuty, správní zadržování a trestní stíhání pokojných demonstrantů

V průběhu let se trestní zákoník a přestupkový zákon drasticky rozšířily o ustanovení omezující právo na svobodu projevu a pokojného shromažďování, a také o ukládání přísnějších sankcí za různé „přestupky“.

Od roku 2011 číslo konkrétních, zákonem definovaných porušení zákona o shromažďování stouplo ze 3 na 17. Výše maximální pokuty, která může být udělena se od roku 2012, kdy to bylo 2000 rublů (cca 600 korun) zvedla na současných 300 000, tedy víc než 85 000 korun. Správní zadržení až po dobu 30 dní bylo zavedeno jako možný trest za spáchání 12 z těchto 17 přestupků.

U toho nejrepresivnějšího opatření, které bylo představeno roku 2014 je maximální trestní odpovědnost až 5 let vězení, a to za opakované porušení zákona o shromažďování pod nechvalně známým „Dadinovým článkem“ 212.1. trestního zákoníku (anglicky).

„Nejenže je v Rusku právo na nenásilný protest kriminalizováno, ale zadržení protestující jsou také podrobování nespravedlivému soudu připomínajícímu parodii, kdy proces často netrvá déle než 5 minut, nejsou svoláni žádní svědci a policejní výpovědi jsou nekriticky považovány za pravdivé bez jakýchkoli pochybností.“ 

Oleg Kozlovsky, ruský výzkumný pracovník Amnesty International

Nadměrné používání síly

Navzdory veškerým reakcím, které vyvolaly případy, kdy policisté použili nepřiměřenou sílu, jako například v lednu 2021 u Margarity Yudiny (anglicky) – pokojné demonstrantky, která skončila na jednotce intenzivní péče poté, co ji policista kopl do břicha – úřady stejně nemají snahu případy vyšetřovat a přivést podezřelé pachatele k odpovědnosti, případně taková vyšetřování maří, což posiluje atmosféru beztrestnosti.

„Policejním složkám to vysílá jasnou zprávu, že je nadměrné použití síly tolerováno, že násilí je v pořádku a že mají beztrestnost zaručenou.“

Oleg Kozlovsky, ruský výzkumný pracovník Amnesty International

Amnesty International vyzývá Ruskou vládu k reformě národní legislativy a k praktikám, které by byly v souladu s ústavou země i s mezinárodními závazky v oblasti lidských práv. Měla by být zakázána opatření, která mění účel či místo veřejných shromáždění nebo počet povolených účastníků, nejsou-li taková rozhodnutí přijata v rámci soudního řízení.

Režim také musí respektovat právo na spontánní pokojná shromáždění – která by měla být považována za legální v případech, kdy by bylo nahlášení předem v rámci zákonem stanovené lhůty nemožné nebo nepraktické.

Oleg Kozlovsky upozorňuje: „Příští měsíc se v Rusku konají parlamentní volby, které přinášejí příležitost změnit přístup a zavázat se k podpoře a ochraně lidských práv, včetně práva na pokojné shromažďování. Rádi bychom kandidátům a budoucím zákonodárcům připomněli, že právo na mírový protest není něco, co mohou dát anebo brát. Je to něco k čemu je každý oprávněn, něco, co by vláda měla respektovat, chránit, podporovat, měla by dokonce věnovat energii na to, aby toto právo bylo zajištěno pro všechny, namísto aby ho podrývala a ničila.“