V Hongkongu měly až doposud sídlo dvě kanceláře Amnesty: místní členská sekce zaměřená na vzdělávání o lidských právech a regionální kancelář, která se věnovala výzkumům, obraně lidských práv a pořádání kampaní napříč východní a jihovýchodní Asií a Pacifikem. Veškerá činnost regionální kanceláře bude pokračovat, ale na jiných místech.

Do konce roku Amnesty International zruší tyto dvě hongkongské kanceláře. Svoji činnost místní sekce ukončí už 31. října, zatímco regionální kancelář, která je součástí mezinárodního sekretariátu Amnesty, se zavře někdy do konce roku 2021. Agenda se rozdělí mezi ostatní kanceláře v Asii a Tichomoří.

„Hongkong byl pro mezinárodní organizace občanské společnosti dlouho ideální regionální základnou, ale nedávné zákroky proti místním lidskoprávním a odborovým skupinám signalizují zintenzivnění zásahu místních autorit proti veškerým místním hlasům vyjadřujícím svůj nesouhlas. V tak nestabilním prostředí je pro nás čím dál tím obtížnější ve svých činnostech pokračovat,“ říká Anjhula Mya Singh Bais.

„Členům a zaměstnancům Amnesty, kteří po dobu posledních čtyřiceti let neúnavně bojovali za lidská práva nejen v Hongkongu jsme hluboce zavázáni. Od úspěšného prosazení úplného zrušení trestu smrti v Hongkongu v roce 1993 až po odhalení důkazů o nadměrném používání síly ze strany policie během masových protestů v roce 2019, byla hongkongská Amnesty zdrojem světla ve dnech, které byly pro lidská práva nejčernější.“

Agnès Callamard, generální tajemnice Amnesty International

Aktivity hongkongských kanceláří

„V širším regionu se náš výzkum a kampaně věnovaly například těmto tématům: svoboda projevu v Severní Koreji, odmítnutí vojenské služby v Jižní Koreji kvůli svědomí, právo na bydlení v Mongolsku, válečná zvěrstva na ‚ženách utěšitelkách‘ v Japonsku nebo zásahy proti právníkům zabývajícím se lidskými právy v Číně,“ jmenuje Callamard. „Kromě toho ale hongkongská Amnesty pořádala také edukační programy – od přednášek ve školách až po festival dokumentárních filmů – díky kterým se zvýšilo povědomí o lidských právech ve školách, ale i u širší veřejnosti.“

„Takový odkaz nikdy nikdo nezničí.“

Agnès Callamard, generální tajemnice Amnesty International

Regionální kancelář v Hongkongu, která má sesterskou kancelář v Bangkoku, se věnovala průzkumům, kampaním a hájení lidských práv napříč regionem včetně pevninské Číny, Taiwanu, Japonska, Jižní Korey, Severní Korey, Mongolska, Myanmaru, Thajska, Vietnamu, Kambodži, Laosu, Indonésie, Filipín, Bruneje, Singapuru, Východního Timoru, Austrálie, Nového Zélandu, Papuy-Nové Guiney a tichomořských ostrovů.

Zákon o národní bezpečnosti

Zákon vyhlášený čínskou centrální vládou byl přijat 30. června 2020. Má být mířený proti údajným činům „odtržení“, „podrývání státní moci“, „teroristických aktivit“ a „spolčení se se zahraničními nebo vnějšími silami s cílem ohrozit národní bezpečnost“. 

Jeho rozsáhlá a vágně formulovaná definice „národní bezpečnosti“, která vychází z definice pekingských úřadů, je svévolně využívána jako záminka k omezování práv na svobodu projevu, pokojné shromažďování a sdružování, jakož i k potlačování disentu a politické opozice.

„Zákon o národní bezpečnosti vytvořil atmosféru neustálé nejistoty a útlaku, protože znemožňuje zjistit, jaké činnosti mohou vést k trestnímu postihu. Zákon byl opakovaně zneužit k postihování těch, kteří se z různých důvodů znelíbili úřadům. Šlo například i o zpěv politických písních nebo diskusi na téma lidských práv ve školní třídě.“