Polsko musí okamžitě přestat násilně tlačit lidi zpět do Běloruska. Podle mezinárodního práva jsou hromadné násilné návraty nezákonné. Dle mezinárodního práva, kterým je Polsko vázáno, je povinno přijmout případné žádosti o mezinárodní ochranu a ty individuálně posoudit a rozhodnout, zda mají žadatelé na ochranu v Polsku nárok či ne. Všichni však, pokud o to vyjádří zájem, mají právo o azyl požádat a projít následným azylovým řízením.

Všechny země EU jsou vázány Úmluvou o právním postavení uprchlíků (Ženevskou konvencí), na základě které mají příchozí právo o azyl požádat. Ženevská úmluva je závazná i pro Bělorusko, které k ní rovněž v minulosti přistoupilo.

Podporuje Amnesty výzvu Evropské komise, aby Polsko umožnilo Frontexu vstoupit do pohraniční oblasti?

Amnesty International požaduje, aby pozorovatelé agentury Frontex dostali oprávnění sledovat situaci na hranici Polska a Běloruskem. Nejedná se však o finální řešení situace a nutně to nezabrání současným násilným zatlačováním zpět na běloruskou stranu. Agentura Frontex je již aktivní v Lotyšsku i Litvě a nezdá se, že by to bránilo nuceným nezákonným vytlačováním za hranice těchto zemí. V Litvě výkonný ředitel Frontexu Fabrice Leggeri sám přiznal, že Frontex podal četné zprávy o závažných incidentech poté, co byl svědkem porušování lidských práv.

Amnesty také vyzývá všechny zúčastněné státy, aby umožnily plný přístup do oblasti vnějším nezávislým pozorovatelům, včetně novinářů, zástupců občanské společnosti a humanitárním organizacím.

Co by mělo dělat Bělorusko?

Amnesty International si je vědoma role Běloruska při usnadňování příchodu migrantů a žadatelů o azyl na hranici země s EU. Zdá se, že instrumentalizace migrantů je reakcí na sankce EU proti represivnímu běloruskému režimu. Politický kontext však neospravedlňuje odklon od závazků v oblasti lidských práv a přijetí zcela nepřiměřených mimořádných opatření ze strany zemí EU sousedících s Běloruskem.

Běloruská vláda zasahovala proti médiím a nevládním organizacím ve své zemi, což vedlo k tomu, že neexistuje nezávislý dohled nad jejími činy a nezávislé informace jsou umlčovány. Ještě problematičtější je dohled v pohraniční oblasti. Civilistům je odepřen přístup do uzavřené zóny bezprostředně sousedící s hranicí s Polskem, Litvou a Lotyšskem. Amnesty International je tím, co se v této oblasti děje mimo dohled novinářů a nezávislých pozorovatelů značně znepokojena. To je dále umocněno tím, že Bělorusko rovněž není smluvní stranou Evropské úmluvy o lidských právech. Nezávislým pozorovatelům, včetně médií a odborníků na lidská práva, musí být okamžitě umožněn přístup k lidem, kteří uvízli na hranicích.

Bělorusko zjevně usnadňuje tranzit lidí, kteří unikají před porušováním lidských práv, do oblasti, kde jsou jejich práva znovu porušována na hranici EU. Jako smluvní strana Úmluvy o právním postavení uprchlíků má však Bělorusko povinnost dodržovat právo na azyl. Každý, kdo se nachází na běloruském území a rozhodne se požádat tam o mezinárodní ochranu, by měl dostat možnost podat oficiální žádost o azyl a projít spravedlivým azylovým řízením. 

Co by měla dělat Evropská komise? 

Evropská komise se musí zasadit o to, aby bylo respektováno právo na azyl, nedocházelo k nelegálním hromadným zatlačováním a aby byli do těchto oblastí vpuštěni nezávislí pozorovatelé. Evropská komise by navíc měla podpořit řadu solidárních opatření, včetně relokací těch nejzranitelnějších do dalších zemí EU.