Ukrajina musí v posledních letech bojovat s konflikty na Donbasu iniciované ruskou armádou a s ilegální anexí Krymu. Při podobných vojenských konfliktech však musí být civilisté chráněni a kdokoli, kdo proti nim spáchá zločin - musí být potrestán. Amnesty International bude proto pečlivě situaci na Ukrajině monitorovat. Sledovat bude také dodržování mezinárodního humanitárního práva, tedy zákonů vedení války, i dodržování mezinárodních lidskoprávních úmluv a dohod, a to všemi stranami.

 „Historie ruských vojenských intervencí, ať už na Ukrajině, v Sýrii nebo v Čečensku, je spojená s neuvěřitelným ignorováním mezinárodního humanitárního práva,“ uvedla k situaci Agnès Callamard.

Během vrcholu ozbrojeného konfliktu na Donbasu mezi lety 2014 a 2015 totiž mezinárodní humanitární právo porušily všechny zúčastněné strany. Zapříčinily tím nedobrovolný přesun více než milionu lidí a smrt tisíců lidí. Nedodržování mezinárodního práva ze strany ruských vojáků zůstal nepotrestaný i v dalších konfliktech posledních let. Amnesty se proto obává, že se bude historie opět opakovat.

Například roku 2015 podnikla ruská armáda v Sýrii letecký útok na rezidentní oblasti ve městech Homs, Idlib a Aleppo. Za tři měsíce tak zavraždila nejméně 200 civilistů. V roce 2020 pak Amnesty informovala o tom, že ruské letectvo cílilo v Sýrii na školy a nemocnice, přestože podobné útoky OSN zakázala. Na Ukrajině pak Ruskem podporované separatistické síly porušily mezinárodní humanitární právo použitím nepřesně zamířených výbušnin v oblastech obydlených civilisty.

Stejného zločinu se pak dopustily rovněž ukrajinské vojenské složky. Kromě toho byly zbraně rozmisťovány a používány z domovů nacházejících se v rezidentních částech města. „Historie ruských vojenských intervencí, ať už na Ukrajině, v Sýrii nebo Čečensku, je spojená s do očí bijícím ignorováním mezinárodního humanitárního práva,“ uvedla k situaci Agnès Callamard. Podle ní se pak ruská armáda dopustila válečných zločinů, jelikož opakovaně porušila zákony vedení války, například při selhání ochrany civilistů nebo použití zakázaných zbraní.

Amnesty se rovněž obává vytvoření nových milic na území Ukrajiny. Podobně ozbrojené skupiny podporované Ruskem působící na Donbasu jsou totiž nechvalně známe nezájmem vůči mezinárodnímu humanitárnímu právu a tudíž absencí zodpovědnosti. Příkladem jsou také ukrajinské provládní polovojenské jednotky. „Pokud Západ a Rusko vstoupí do vyostřenější konfrontace, mohly by začít aktivněji vstupovat do regionálních konfliktů po celém světě,“ zhodnotila situaci generální tajemnice Amnesty. To by podle ní také vedlo k využívání energetické politiky jako zbraně a motivem států k používání síly v jejich zahraniční politice.

Hrozí krize na úrovni celého kontinentu

Konflikt na východě Ukrajiny vyústil v letech 2014 a 2015 v závažnou lidskoprávní krizi. Její následky pociťuje tamní obyvatelstvo dodnes. Miliony lidí byly nuceny opustit své domovy. Ti, kteří se rozhodli zůstat nebo vrátit do konfliktní zóny pak žili v chudobě, jelikož se tamní ekonomika téměř zhroutila. Další stovky se staly oběťmi nezákonných zatčení, vražd a poprav, mučení, únosů, nucených přesunů nebo neoprávněného zadržování organizovaného jak separatisty, tak vládními složkami.

"Pokud by Rusko mělo proti Ukrajině použít vojenskou sílu, museli by uprchlíci hledat ochranu v jiných zemích,“ připomíná generální tajemnice Amnesty.

Podle ukrajinského ministerstva pro sociální politiku žije i nadále na Ukrajině 1,45 milionu lidí mimo své původní domovy. Utéct z nich museli při konfliktu na Donbase a po anexi Krymu. „Je děsivé, jakých rozměrů by mohla situace na Ukrajině po další eskalaci dosáhnout. Jednalo by se o humanitární katastrofu na úrovni celého kontinentu, při které by miliony uprchlíků hledaly ochranu u sousedních evropských států,“ popsala potencionální krizi Callamard.

„Ukrajina je v současnosti cílem pro lidi prchající z Ruska, Běloruska nebo Středního východu. Pokud by Rusko mělo proti Ukrajině použít vojenskou sílu, museli by uprchlíci hledat ochranu v jiných zemích,“ vysvětlila generální tajemnice Amnesty Agnès Callamard. Podle ní by se pokračující ozbrojený konflikt ve středu Evropy zahrnující nukleární zbraně mohl potencionálně rozšířit do dalších států a ohrozit celý geopolitický systém kontroly a rovnováhy. „Takový vývoj by však znamenal nepředvídatelné globální následky pro lidská práva,“ dodala.

Lidská práva by eskalace konfliktu pošlapala především kvůli potencionální hybridní a partyzánské válce, nezákonnému přílivu zbraní, přílivu nikomu se nezodpovídajících soukromě najatých vojáků, ale také vytváření prostředí násilí a beztrestnosti. Výsledkem by mohla být také obrovská ekonomická devastace nejen pro tamní region, ale i další státy Evropy, které se spoléhají na ruské dodávky plynu.