Podle oficiálních čísel bylo loni v 18 zemích světa provedeno nejméně 579 poprav. Oproti předchozímu roku se tedy jedná o nárůst o 20 procent. Největším světovým katem byla loni opět Čína, která popravila tisíce lidí. Jeden z největších podílů trestů smrti připadá také na Írán, který popravil nejméně 314 lidí (oproti 246 v roce 2020), což je nejvyšší počet od roku 2017. Částečným důvodem byl výrazný nárůst rozsudků smrti souvisejících s drogovými zločiny. Podobná praxe je však zřejmým porušením mezinárodního práva, které zakazuje používání trestu smrti za zločiny netýkající se úmyslného zabití. Saúdská Arábie počet rozsudků smrti více než zdvojnásobila, a v březnu letošního roku za jeden den popravila 81 lidí.

Na vydání nového reportu o trestu smrti naváže česká Amnesty osvětovou kampaní Jiní ještě mohou zvítězit, kterou připomene současné politické vězně a nespravedlivě pronásledované, kteří byli odsouzeni k trestu smrti a hrozí jim poprava. „I Češi a Češky si z období před rokem 1989 pamatují, že jsme podobné situace zažívali, protože zde vládl totalitní režim, který pronásledoval, věznil a popravoval politické vězně. Proto jsme se rozhodli naší kampaní symbolicky připomenout osud doktorky Milady Horákové, která byla po vykonstruovaném procesu zavražděna. Chceme tím upozornit na to, že podobné příběhy, jako byl ten její, se dějí i v 21. století. Ale že na rozdíl od tehdejší doby máme nyní více možností, jak politickým vězňům pomoci,“ vysvětluje Erik Bartoš z české Amnesty.

Osvětová kampaň připomene například ujgurského profesora a bývalého rektora Sin-ťiangské univerzity Tašpolata Téjipa, který byl zadržen čínskou policií během cesty na konferenci do Německa a v tajném a nespravedlivém procesu obviněn ze „separatismu“. Dalším z případů je íránský spisovatel a básník Arzhang Davoodi, který byl odsouzen k trestu smrti za nenásilný aktivismus a svou spisovatelskou činnost. Je držený na samotce bez styku s právníkem a rodinou.

© Karolína Žánová