Musel se plazit, jelikož jeho kyčle byly příliš slabé na chůzi. Svým dcerám řekl: "Modlil jsem se, abych mohl v klidu odejít, a pak jsem omdlel. Když jsem se asi v půl třetí ráno probral, uvědomil jsem si, že jsem ještě nezemřel. Chci zopakovat, že budu držet hladovku až do smrti. Nebudu si zahrávat se svým životem. V tuto chvíli se již nemohu smířit s tím, že jsem takto protiprávně vězněn. Budu osvobozen – buď fyzicky, nebo metafyzicky. Jsem připraven zemřít, abych zapálil jiskru světla, které nás dovede k zářné revoluci." V následujících dnech Thuc přijal malou dávku potravy, protestovat však nepřestal.

Jeho aktuální zdravotní stav není znám.