© AFP via Getty Images
Report Amnesty potvrzuje válečené zločiny v Myanmaru
Článek
Násilná vystěhování Diskriminace Myanmar publikován 14.6.2022
V novém reportu popisuje Amnesty válečné zločiny a zločiny proti lidskosti ve státech Kayin a Kayah ve východním Myanmaru. Podle Amnesty se totiž jedná o systematické kolektivní násilí a trestání etnických skupin tamního obyvatelstva.
Amnesty International vydala na začátku června nový report s názvem „Náboje padající z oblohy: Válečné zločiny a vysídlování ve východním Myanmaru“. Popisuje v ní rozsáhlé pozemní a letecké útoky myanmarské armády ve východních státech Kayin a Kayah. Podle organizace se totiž jedná o systematické kolektivní násilí na etnických skupinách obyvatelstva, které pomocí ozbrojených skupin už roky bojují za více práv a samostatnost zmiňovaných oblastí. Křehké příměří smluvené roku 2012 se totiž rozpadlo po vojenském převratu roku 2021.
Výzkumný tým Amnesty navštívil letos v březnu a dubnu pohraniční oblasti obou států. Pořídil v nich rozhovory s téměř 100 svědky, včetně třech dezertérů z myanmarské armády. Podle zjištění organizace vedly vojenské útoky v této oblasti k nucenému vysídlení více než 150 tisíc lidí. Vojáci přitom jejich původní obydlí vyplenili a vypálili. Podle Amnesty proto zmíněné útoky představují válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.
© 2022 Maxar Technologies (Google Earth)Satelitní snímek ze 14. února 2022 ukazuje zdravotní středisko ve městě Wah Ka Der ve státě Kayin. Lze na něm spatřit dva krátery a poškození na jihozápadním rohu zdravotního střediska. Snímky s nižším rozlišením (nezobrazené) potvrzují, že byla vegetace spálená v období od 2. do 7. ledna letošního roku a minimálně jeden kráter se poprvé objevil mezi 11. a 17. lednem.
Poradkyně Amnesty pro výzkum a dokumentaci postupů aktérů v krizových situacích Rawya Rageh popsala, že i když svět od loňského převratu postupně přestal Myanmaru věnovat pozornost, tamní populace i nadále čelí porušování lidských práv. „Rozsáhlé a systematické vojenské útoky na civilisty na východě Myanmaru představují zločiny proti lidskosti. Měli bychom bít na poplach,“ apelovala.
Podle ní totiž nesou zločiny, jako je zabíjení a rabování veškeré znaky hromadného trestání. Taktiku myanmarská armáda opakovaně používá proti etnickým menšinám v celé zemi. Civilní obyvatelstvo ve státech Kayin a Kayah tak i nadále čelí leteckým i pozemním útokům, při kterých musí čelit zraněním, nezákonnému zabíjení, mučení a mimosoudním popravám. Mnohé z nich také úřady svévolně zatýkají, armáda rabuje a ničí jejích majetek nebo vypaluje celé vesnice. Od prosince loňského roku do března toho letošního tak o život přišly stovky civilistů.
Nezákonné zabíjení civilistů, útoky nerozlišující mezi vojenskými a nevojenskými cíli i další porušování lidských práv proto podle Amnesty představuje válečné zločiny. O zločiny proti lidskosti se může jednat v případech, kdy jsou podobné činy rozsáhlé a systematické, a jsou tedy založené například na etnickém původu civilistů jako v případě států Kayin a Kayah.
Celý report Amensty si můžete přečíst na zde.
Galerie
© 2022 Planet Labs, Inc, Google Earth © 2022 CNES/Airbus
Satelitní fotografie z 6. května letošního roku ukazuje, že většina vesnice Wari Suplai byla zničení. Její analýza potvrzuje, že nejméně 250 budov, vyznačených oranžovými tečkami, bylo viditelně poničených. Jejich číslo však může být doopravdy ještě vyšší, jelikož menší objekty schované pod stromy mohly zůstat schované. Detail menší části vesnice znázorňuje oblast před a po požáru. Jediné nedotčené objekty jsou pro srovnání zvýrazněné žlutými tečkami.
© Kirana Productions/Jeanne Hallacy
Člen Barmské lidově osvobozenecké armády (BPLA) stojí v kempu v oblasti východního Myanmaru náležící etnické menšině. Skupinu BPLA založil básník a aktivista Maung Saungkha v dubnu loňského roku. Jedná se o jednu z mnoha dalších etnických ozbrojených jednotek, které povstaly po vojenském převratu v únoru loňského roku.
© Free Burma Rangers
Škody ve vesnicích na východ od Loikaw ve státě Kayah, které podle repotů způsobily ohně myanmarské armády dne 15. února 2022. Vojáci pálili vesnice v několika částech státu mezi únorem a březnem letošního roku.
Ⓒ MYAELATT ATHAN/AFP via Getty Images
Lidé vyhnaní ze svých domovů prochází podél řeky Moei na hranici s Thajskem poté, co utekli ze svých vesnic v Myawaddy, ve kterých museli koncem března letošního roku čelit střetům mezi armádou a rebelskými ozbrojenými skupinami.
Ⓒ Guillaume Payen/Anadolu Agency via Getty Images
Karenští a barmští uprchlíci v Mae Sot v Thajsku dne 3. dubna poté, co museli utéct před střety mezi myanmarskou armádou a povstaleckými skupinami trvajícími od února loňského roku po vojenském převratu generálem Min Aung Hlaing. Vytvořili si provizorní úkryty podél břehu řeky Moei na hranici Thajska a Myanmaru ve vesnici Mae Sot vzdálené 500 kilometrů od Bangkoku. Přímo u hranice s Thajskem se usadily proto, aby do něj mohli v případě dalších útoků barmských vojáků utéct.
© Free Burma Rangers
Vzdušný útok myanmarské armády západně od Loikaw ve státě Kayah zdokumentovaný dne 17. února 2022. Mnoho lidí popsalo vojenské využívání bojových letadel a helikoptér jako obzvláště děsivé a uvedlo je jako jeden z hlavních důvod, proč opustili své domovy.
Aktuální petice
Myanmarem zmítá vojenský převrat. Vyzvěte naše politiky k podpoře civilních obyvatel
Začátkem února proběhl v Myanmaru vojenský převrat. Myanmarská armáda zadržela několik politiků včetně premiérky Su Ťij a na rok v zemi vyhlásila výjimečný stav. Přes 800 lidí – včetně dětí – bylo zabito příslušníky myanmarských bezpečnostních sil. Tisíce lidí skončily ve vězení.
Aktuální počet podpisů: 1837 Náš cíl: 5000
Další zprávy
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International