Represe pod taktovkou saúdskoarabského korunního prince, který sám sebe s oblibou označuje za reformátora, se týkají v podstatě každého, kdo si dovolí vyjádřit jakoukoliv formu nesouhlasu s jeho vládou.  

Obránci lidských práv, aktivisté za práva žen, nezávislí novináři, spisovatelé i političtí aktivisté jsou v zemi svévolně zadržováni a podrobováni zdlouhavým a nespravedlivým soudním procesům. I v případě propuštění čeká kritiky režimu často zákaz vycestování ze země a další svévolná omezení jejich základních práv. 

Kromě toho brutální vražda saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího na konzulátu v Istanbulu v říjnu 2018, digitální sledování ze strany státu a kybernetické útoky na aktivisty ještě více zmenšily občanský prostor v zemi. 

„Svévolné udílení zákazů vycestování saúdskoarabskými úřady aktivistům a obráncům lidských práv odráží neutěšenou realitu v zemi, kde jsou nesouhlasné názory nadále bezohledně umlčovány, zatímco vedoucí představitelé hovoří o progresivních reformách." 

Lynn Maalouf, zástupkyně ředitele Amnesty pro Blízký východ a severní Afriku 

Kritici režimu dostávají na základě falešných obvinění a po dlouhých a nespravedlivých soudních procesech velmi přísné tresty. V některých případech se jedná až o třicet let za mřížemi. Když se nakonec dostanou na svobodu, musí většinou splnit další podmínky, mezi něž nejčastěji patří zákaz vystupování na veřejnosti a zákaz vycestování. Jedná se o jasné porušení jejich základního práva na svobodu projevu, na pokojné shromažďování a na pohyb mimo vlastní zemi.  

Desetiletý zákaz vycestování pro Raífa Badawího 

V březnu 2022 Saúdská Arábie potvrdila desetiletý zákaz vycestování pro významného lidskoprávního aktivistu a blogera Raífa Badawího. Ten byl zadržen v roce 2012 krátce poté, co spustil internetové fórum, které občanům umožňovalo kritizovat saúdskou vládu. Kvůli tomu byl obviněn z „urážky islámu“ a odsouzen k deseti letům vězení, pokutě a tisíci ranám bičem. Po prvním veřejném bičování na královském náměstí Džidda, kde dostal padesát ran, což OSN označila za „kruté a nelidské“, již nebyl bičován znovu. Badawí si následně svůj trest odseděl. Saúdskou Arábii ale po propuštění z vězení nemůže opustit po dobu dalších deseti let, a to i přesto, že jeho rodina (manželka a tři děti) žijí v Kanadě, kde získaly politický azyl.   

Zákaz vycestovat ze země obvykle vydává soud nebo je součástí policejního rozhodnutí.Může být uplatňován v případech, které se týkají finančních trestných činů nebo vyšetřování závažné trestné činnosti. Amnesty ale zdokumentovala zákazy vycestování, které nebyly vydány ani soudem, ani policií. Dotyčný se o nich dozvěděl až na letišti ve chvíli, kdy mu nebylo umožněno odletět. Takové "neoficiální" zákazy vycestování se v Saúdské Arábii uplatňují především u příbuzných aktivistů. Jedná se zjevně o snahu o potlačení kritických hlasů v zemi i v zahraničí. Svévolné zákazy cestování navíc představují porušení lidských práv jak podle místního, tak podle mezinárodního práva. 

Amnesty zdokumentovala 30 případů saúdskoarabských aktivistů a obránců lidských práv, kteří byli stíháni a odsouzeni k trestům odnětí svobody, po nichž následoval zákaz vycestování. Popsala také 39 neoficiálních zákazů, které postihly příbuzné aktivistů. 

Zákazy vycestování mají na životy lidí značné důsledky, neboť kvůli nim přicházejí o možnost vzdělávat se nebo pracovat v zahraničí, omezují možnost vyhledat zdravotní péči mimo svoji zemi, ovlivňují jejich duševní zdraví a násilně rozdělují rodinné příslušníky. Tato atmosféra strachu má navíc negativní dopad i na saúdské aktivisty žijící v zahraničí, kteří se vyhýbají návratu do své země v obavách z represí, které by jim znemožnily cestovat zpět do zemí jejich pobytu. Bojí se také toho, že členové jejich rodiny žijící v Saúdské Arábii by se stali terčem odvety za jejich aktivity v zahraničí. 

Proč jsou zákazy vycestování nezákonné? 

Svévolné zákazy vycestování saúdských občanů jsou v rozporu s mezinárodními lidskými právy i právními předpisy Saúdské Arábie, které chrání právo svých občanů opustit svou zemi i vstoupit do ní. Zákazy vycestování tak hrubě porušují právo na svobodu pohybu a sdružování a potlačují právo na svobodu projevu. 

Všeobecná deklarace lidských práv uvádí, že každý má právo na svobodu pohybu a pobytu v rámci hranic každého státu a právo opustit kteroukoli zemi, včetně své vlastní, a vrátit se do ní (článek 13). Podobně Arabská charta lidských práv, kterou Saúdská Arábie ratifikovala, stanovuje, že každá osoba legálně pobývající ve smluvních zemích má právo na svobodu pohybu a volby místa pobytu (článek 26).  

Ve všech 39 případech neoficiálních zákazů vycestování nebyli lidé úřady nijak vyrozuměni. O tom, že se na ně zákaz vztahuje, se dozvěděli až při kontrole na letištích nebo hraničních přechodech. Saúdské orgány přitom neuvedly žádný důvod, proč lidem zabránily v nástupu do letadla nebo v překročení hranic, a odmítly poskytnout jakoukoliv formální dokumentaci odůvodňující toto rozhodnutí. Při dotazu na dobu trvání zákazu vycestování navíc těmto osobám nebylo sděleno, kdy a zda vůbec bude zákaz zrušen.  

Omezení práva na svobodu pohybu, včetně práva opustit vlastní zemi a vstoupit do ní, mohou státy ukládat pouze ve výjimečných případech. Jakákoliv taková omezení musí být stanovena zákonem a musí být nezbytná a přiměřená k ochraně národní bezpečnosti, veřejného pořádku, veřejného zdraví nebo práv a svobod jiných osob. Musí být rovněž v souladu se všemi ostatními lidskými právy, včetně práva na svobodu projevu. Případy zdokumentované Amnesty však ukazují, že saúdské úřady využívají zákazy vycestování jako represivní nástroj k trestání, zastrašování, kontrole a umlčování pokojných obránců lidských práv a jejich příbuzných.   

K čemu Amnesty vyzývá? 

Amnesty vyzývá saúdské představitele k okamžitému zrušení svévolných zákazů vycestování pro aktivisty, obránce lidských práv a jejich rodinné příslušníky.  

Připojte se k Amnesty petici.