Amnesty apeluje na etiopské úřady, aby zahájily vyšetřování masakru více než 400 etnických Amharů ze dne 18. června žijících v oblasti Tole Kebele v regionu Oromia. Stovky lidí byly zabity a další zraněny v útoku, který přeživší a rodiny obětí popisují jako útok zorganizovaný Osvobozeneckou armádou Oromo (OLA).

„Tento bezohledný masakr, který připravil o život také ženy a děti, musí být nezávisle a efektivně prozkoumán.“

Deprose Muchena, ředitel Amnesty pro východní a jižní Afriku

Zástupci Amnesty vyzpovídali deset lidí, včetně pěti očitých svědků. Vyslechli také přeživší nebo členy rodin obětí a místní zastupitele. Všichni popsali hromadné vraždy, zapalování domů a rabování. Analýza satelitních snímků poskytnutá platformou Crisis Evidence Lab rovněž potvrdila vypuknutí požárů ve vesnicích v Tole Kebele v den útoku.

„Hrůzostrašné vraždy v Tole, údajně spáchané Osvobozeneckou armádou Oromo, odhalují naprosté pohrdání životem ze strany pachatelů. Tento bezohledný masakr, který připravil o život také ženy a děti, musí být nezávisle a efektivně prozkoumán,“ oznámil ředitel Amnesty pro východní a jižní Afriku Deprose Muchena. „Etiopské úřady nesmí nechat jediný kámen neotočený, aby zajistily obětem spravedlnost a přivedly pachatele před soud,“ dodal.

Objevili se z ničeho nic a začali na nás útočit

Útok na etnické Amhary začal 18. června kolem deváté hodiny ranní. Tedy poté, co většina dospělých opustila své domovy, aby se vydala pracovat na přilehlé farmy nebo obstarat své podniky. Podle devíti očitých svědků vyzpovídaných Amnesty byla většina z nich v nebo poblíž Tole, když pachatelé útok zahájili.

Podle svědků pak složky OLA obklíčily přilehlé vesnice kolem Tole a útok započaly několika výstřely. Většina z těch, kteří ve vesnicích zůstali, byly ženy a děti neschopné útočníkům utéci. Všichni ze svědků popsali, že při útoku ztratili několik příbuzných, většinou šlo o ženy nebo děti.

„Na jednom místě zavraždili 42 lidí. Mezi nimi byl pouze jeden dospělý muž.“

Hussein, čtyřiašedesátiletý příbuzný obětí

„Orala jsem na naší farmě, když v tom se asi kolem deváté hodiny ranní z ničeho nic objevili a začali na nás útočit. Zasáhli mě kulkami a zmasakrovali mého muže. Ležela jsem mezi šesti mrtvými těly, dokud mě nenašli. Útočníci vraždili střelbou a zbraní zvanou banga,“ sdělila Amnesty přeživší jménem Jamila, která útok přežila i po několika zásahů kulkami.

Čtyřiašedesátiletý příbuzný obětí jménem Hussein pak Amnesty popsal, že při útoku ztratil 22 dětí a vnuků. Po začátku útoku začal utíkat o svůj život, jelikož počítal s tím, že ženy a děti uvězněné ve vesnicích budou ušetřeny. „Na jednom místě zavraždili 42 lidí. Mezi nimi byl pouze jeden dospělý muž. Jejich těla jsme našli poskládaná na sobě, ležela tam i novorozeňata,“ uvedl.

Místní zastupitel jménem Jemal pak ztratil tři děti a ženu, která byla v sedmém měsíci těhotenství. „Zatímco jsem je hledal na ulicích a mezi keři, našel jsem kromě nich také dalších 28 mrtvých těl. Ležela v areálu mešity Silsaw. V sousedství Chekorsa bylo zabito 104 lidí, z toho pouze pět tvořila těla dospělých mužů,“ popsal. Většina těl dle něj byla plná kulek. V sousedství Silsaw pak zemřelo nejméně 112 lidí.

Podle svědků byli někteří obyvatelé vesnic ozbrojení, ale nebyli přesto schopní se útočníkům ubránit, jelikož byli v přesile. Přeživší uvedli, že příslušníky OLA rozpoznali podle jejich typických dlouhých zapletených vlasů a vojenského oblečení. Mluvili také podle nich pro ně typickým jazykem Oromiffa. V oblasti pak mají dle místních jako skupina působit nejméně čtyři roky. Při masakru 18. června bylo zabito nejméně 450 lidí.

Etiopské úřady při vyšetřování selhaly

Kromě masakru Amharů bojovníci OLA také zapalovali domy a rabovali zásoby obilí, úspor a dobytku. „Zapálili domov mého souseda, zatímco jeho děti a vnoučata byli uvnitř, dohromady tedy zabili 12 lidí. Jedna z obětí byla těhotná žena se svými dvěma dětmi,“ popsal svědek jménem Dawud.

Další svědek Abdi popsal, jak útočníci ukradli jeho čtyři voly a úspory v hodnotě přibližně 1000 dolarů. „Nejedná se o první případ, kdy byli etničtí Amahrové v regionu Oromia napadeni. Etiopská vláda je musí ochránit před nezákonnými vraždami a dalším zneužíváním lidských práv,“ okomentoval situaci ředitel Amnesty Deprose Muchena.

Podle místních úřadů vyzpovídaných Amnesty byly útoky okamžitě nahlášeny příslušným úředníkům a zástupcům policie spadajících pod danou oblast. Ti však údajně nemohli na místě zasáhnout, jelikož byly cesty k vesnicím uzavřeny. Vládní složky tak podle devíti svědků při pětihodinovém masakru a zapalování i rabování domů ani jednou nezasáhly.

„Úřady musí okamžitě zahájit nezávislé vyšetřování zrůdností spáchaných v jejich zemi.“

Deprose Muchena, ředitel Amnesty pro východní a jižní Afriku

Sídlo tamní administrace, město Gimbi, přitom leží jen 49 kilometrů od Tole. Obyvatelé vesnic však uvedli, že vládní složky na místo dorazily až hodiny poté, co místo činu bojovníci OLA opustili. Tou dobou už přeživší sbírali mrtvá těla svých příbuzných. „Trvající kultura beztrestnosti v Etiopii jenom přiživuje nekonečný kruh násilí. Úřady musí okamžitě zahájit nezávislou investigaci zrůdností spáchaných v jejich zemi,“ vyjádřil se k situaci ředitel Amnesty pro východní a jižní Afriku.

Dodal také, že musí k vyšetřování rovněž umožnit přístup Mezinárodní komisi lidskoprávních expertů pracujících pod Radou pro lidská práva OSN. Osvobozenecká armáda Oromo (OLA) vznikla odštěpením od ozbrojené skupiny Osvobozenecká fronta Oromo (OLF). Stalo se tak poté, co skupina OLF vstoupila roku 2018 do politiky.

Od roku 2018 jsou etiopským úřadům hlášeny časté střety mezi složkami OLA a vládními silami, především v západní a jižní části regionu Oromia. Amnesty už dříve zdokumentovala útoky na etnické Amhary, údajně zorganizované členy OLA. Ti však nadále popírají jakákoli obvinění z útoků jejich složkami a místo toho viní vládní síly.