Zákon vstoupil v platnost v roce 1993 po několikaletém úsilí spolkové vlády omezit příliv migrantů do země, zabránit zneužívání práva na poskytnutí azylu a ponechat náročnost financování těchto osob na relativně nízké úrovni. Norma stanovila specifická pravidla, podle nichž byly vypláceny uprchlíkům nižší sociální dávky než jiným osobám, a to navíc primárně v naturáliích.

Na Ústavní soud se obrátil Vrchní zemský soud v oblasti sociálního práva, který řešil odvolání dvou osob, které se odvolaly proti zamítnutí zvýšení sociálních dávek zemským soudem. V jednom případě šlo o pětatřicetiletého uprchlíka, který v SRN neúspěšně žádal o azyl a žije v provizorním příbytku, v druhém případě o dvanáctiletého chlapce žijícího s matkou v pronajatém domě.

Ústavní soud po přezkoumání stávající legislativy dospěl k závěru, že současný zákon je nekompatibilní s právem na důstojné zacházení. Dále označil příspěvky za nedostatečné vzhledem k faktu, že od roku 1993 nedošlo k jejich zvýšení. Vyplácená částka navíc podle soudu nebyla srozumitelně vypočítána.

Ústavní soud proto vyzval zákonodárce, aby zákon neprodleně upravili. Do doby, než se stak stane, nařídil provizorní opatření, v rámci kterého budou sociální dávky uprchlíkům vypláceny podle stejných pravidel jako německým občanům. Opatření je retroaktivní s účinností od roku 2011.

Další podrobnosti si přečtěte v tiskové zprávě Spolkového ústavního soudu.