„Při systematických etnických čistkách prováděných bezpečnostními silami Myanmaru byly v roce 2017 zavražděny, mučeny, znásilněny a vysídleny tisíce Rohingů. Algoritmy Facebooku v měsících a letech, které těmto zvěrstvům předcházely, zesilovaly vlnu nenávisti vůči Rohingům, a přispěly tak k násilí v reálném světě,“ uvedla generální tajemnice Amnesty Agnès Callamard. 

Jednadvacetiletý rohingský uprchlík Sawyeddollah Amnesty sdělil: „Na Facebooku jsem viděl spoustu hrozných věcí. Myslel jsem si prostě, že špatní jsou ti lidé, kteří je tam zveřejnili… Pak jsem si uvědomil, že nejde jenom o ně, autory statusů, ale že odpovědnost nese i Facebook. Pomáhá jim totiž tím, že se o svoji platformu nestará.“

Rohingové jsou převážně muslimská etnická menšina žijící v Rakhinském státě na severu Myanmaru. Ze státu Rakhine uprchlo více než 700 000 Rohingů, když zde myanmarské bezpečnostní síly v srpnu 2017 zahájily tažení s cílem rozsáhlého a systematického vyvražďování, znásilňování a vypalování domovů místních obyvatel. Násilí přišlo po desetiletích státem podporované diskriminace, pronásledování a útlaku Rohingů, které se v podstatě rovnají apartheidu.

 

Zesilovač nenávisti vůči Rohingům 

Meta používá k výběru a řazení novinek a příspěvků na stránce newsfeed a k využívání prvků doporučení a skupin své algoritmické systémy založené na historii zapojení uživatele. Tímto způsobem utváří a ovlivňuje obsah, který se na platformě zobrazuje. Společnost Meta má zisky, když uživatelé Facebooku zůstanou na síti co nejdéle. Umožňuje jí to totiž prodávat cílenější reklamu. Zobrazování štvavého obsahu – včetně obsahu, který podporuje nenávist, podněcuje k násilí, nepřátelství a diskriminaci – je účinným způsobem, jak udržet některé lidi na platformě déle. Proto je propagace a zesílení tohoto typu obsahu klíčem k obchodnímu modelu Facebooku založenému na sledování. 

V měsících a letech, které předcházely tvrdému tažení, se Facebook v Myanmaru stal zesilovačem obsahu namířeného proti Rohingům. Aktivní účastníci napojení na myanmarské vojenské a radikální buddhistické nacionalistické skupiny zaplavili platformu protimuslimským obsahem, zveřejňovali dezinformace, podle kterých se měli muslimové připravovat na převzetí moci v nejbližší době, a vykreslovali Rohingy jako „vetřelce“. 

V jednom příspěvku, který byl sdílen více než tisíckrát, byl na fotografii zachycen muslimský obhájce lidských práv s popiskem „zrádce národa“. Komentáře pod příspěvkem obsahovaly výhružné a rasistické vzkazy jako například „Je to muslim. Muslimové jsou psi a ty je třeba střílet“, a „Nenechávejte ho naživu. Odstraňte celou jeho rasu. Čas běží“. 

Obsah podněcující k násilí a diskriminaci se dostal až k nejvyšším představitelům vojenského a civilního vedení Myanmaru. Armádní generál Min Aun Hlain, vrchní velitel myanmarské armády, zveřejnil na svém Facebooku v roce 2017 následující příspěvek: „Otevřeně prohlašujeme, že naše země rozhodně nemá žádnou rasu Rohingů.“ Poté se chopil moci při státním převratu v únoru 2021. 

Mezinárodní soudní dvůr v červenci 2022 rozhodl, že podle Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia má pravomoc zahájit soudní řízení proti myanmarské vládě na základě zacházení Myanmaru s Rohingy. Amnesty tento zásadní krok směrem k pohnání myanmarské vlády k odpovědnosti vítá a nadále vyzývá k tomu, aby byli vysoce postavení příslušníci myanmarské armády postaveni před soud za svou úlohu při zločinech proti Rohingům. 

Společnost Meta se v roce 2014 pokusila podpořit iniciativu proti nenávisti známou jako „Panzagar“ neboli „květomluva“ vytvořením balíčku nálepek, kterými by mohli uživatelé Facebooku ve svých příspěvcích reagoval na obsah obhajující násilí nebo diskriminaci. Nálepky obsahují sdělení typu: „Přemýšlej, než začneš sdílet“ a „Nebuď příčinou násilí“. Aktivisté si však brzy všimli, že nálepky mají nezamýšlené následky. Algoritmy Facebooku vyhodnotily používání nálepek jako známku obliby příslušného příspěvku mezi lidmi, a začaly jej propagovat. Nálepky tak počet lidí, kterým se příspěvek obhajující nenávist zobrazil, nesnižovaly, naopak takové příspěvky ještě více zviditelnily. 

Nezávislá mezinárodní vyšetřovací mise OSN v Myanmaru nakonec dospěla k závěru, že při zvěrstvech v zemi, kde „Facebook je internetem“, „[byla] role sociálních médií významná“. Mohamed Showife, rohingský aktivista, uvedl: „Rohingové jen sní o tom, že budou žít stejně jako ostatní lidé na tomto světě… ale ty, Facebooku, jsi náš sen zničil."

 

„Meta musí zaplatit odškodnění“ 

Amnesty dnes zahajuje novou kampaň, která vyzývá společnost Meta Platforms, Inc., aby splnila požadavky Rohingů na nápravu. Dnes si připomínáme první výročí vraždy významného aktivisty Mohiba Ullaha, předsedy Arakánské rohingské společnosti pro mír a lidská práva. Mohib stál v čele úsilí komunity o pohnání společnosti Meta k odpovědnosti. Uprchlické skupiny Rohingů se na společnost Meta obrátily s přímou žádostí o zajištění nápravy formou financováním vzdělávacího projektu v hodnotě 1 milionu USD v uprchlickém táboře Cox’s Bazar v Bangladéši. Žádost o financování představuje pouhých 0,002 % zisků ve výši 46,7 miliardy USD, které společnost Meta měla od roku 2021. Meta žádost komunity Rohingů v únoru 2021 zamítla a uvedla: „Facebook se přímo nezabývá filantropickými aktivitami.“ 

Dvaadvacetiletá rohingská žena a aktivista z řad mládeže Showkutara sdělila Amnesty: „Facebook musí platit. Pokud ne, půjdeme ke každému soudnímu dvoru na světě. Nikdy se v našem boji nevzdáme." Existují nejméně tři aktivní stížnosti, které požadují nápravu pro Rohingy od společnosti Meta. Žaloba v občanskoprávním řízení byla proti společnosti podána v prosinci 2021 jak ve Spojeném království, tak v USA. 

Skupiny mladých rohingských uprchlíků rovněž podaly podnět k OECD proti společnosti Meta, který v současné době posuzuje národní kontaktní místo OECD v USA. „Společnost Meta má podle mezinárodních norem v oblasti lidských práv povinnost napravit nesmírnou újmu, kterou utrpěli Rohingové a k níž společnost Meta přispěla. Tato zjištění by měla strhnout poplach. Pokud společnost Meta neprovede zásadní změny ve svém obchodním modelu a algoritmech, riskuje, že se bude podílet na dalším závažném porušování lidských práv,“ uvedla Agnès Callamard. 

„Meta potřebuje naléhavě zavést rozsáhlé reformy svých algoritmů, aby tak zabránila zneužívání a zvýšila transparentnost. Jedině tak zajistí, že se její minulost týkající se Rohingů nebude opakovat jinde na světě, kde doutná etnické násilí.“ 

Agnès Callamard, generální tajemnice Amnesty

 

„Státy musí nyní konečně pomoci chránit lidská práva, a v celém technologickém odvětví zavést a prosazovat účinné právní předpisy, které udrží na uzdě obchodní modely založené na sledování. Big Tech prokázal, že když jsou v sázce jeho zisky v tak enormní výši, není toho schopen,“ dodala Callamard.

Amnesty napsala 20. května 2022 společnosti Meta ohledně kroků přijatých společností v souvislosti s jejími podnikáním v Myanmaru v době před zvěrstvy v roce 2017 a během nich. Společnost Meta odpověděla, že informace týkající se období do roku 2017 nemůže poskytnout, protože „je v současné době stranou soudního řízení ve vztahu k souvisejícím záležitostem“. Amnesty se na společnost Meta opět písemně obrátila 14. června 2022 ohledně příslušných tvrzení obsažených ve zprávě a dala jí příležitost na ně reagovat. Společnost Meta možnost vyjádřit se odmítla.