V loňském roce bylo podle oficiálních dat popraveno přes 579 osob, ve statistikách však chybí například tisíce popravených v Číně, která je každoročně největším světovým katem, ale data o počtu vykonaných poprav dlouhodobě tají. Uvádí to každoroční report Amnesty, který monitoruje udílení a vykonávání trestu smrti po celém světě. Oproti předchozímu roku se jedná přibližně o 20% nárůst.  Doposud trest smrti zrušilo 109 zemí.

Jakkoliv bývá trest smrti někdy vykreslován jako nástroj k dosažení spravedlnosti, využívají ho především totalitní a autoritářské režimy, z nichž některé se tak zbavují svých odpůrců. Mezi popravenými proto často končí lidskoprávní aktivisté, disidenti, umělci, příslušníci menšin nebo novináři.

Trest smrti ale najdeme i v západních demokraciích, zejména ve Spojených státech. Mnoho lidí ho považuje za účinný prostředek pro prevenci zločinu, data ale svědčí o opaku. Státy, které popravují své občany, totiž prokazatelně dosahují větší míry kriminality. V celách smrti navíc nekončí pouze zločinci, ale i nevinní lidé. Jenom v USA bylo od roku 1973 více než 160 vězňů poslaných na popravu později zproštěno viny nebo propuštěno z důvodu neviny. Jiní byli popraveni navzdory vážným pochybnostem o jejich vině. Mnoho lidí tak zemřelo nespravedlivě. Poprava je definitivní trest, který už nikdy nelze odvolat a vzít zpět. 

Dodnes je trest smrti vykonáván velmi krutými způsoby. Typickým příkladem je ukamenování, které se dodnes praktikuje v Íránu. Při popravě ale trpí i lidé, jimž je podána například tzv. smrtící injekce, která bývá často prezentována jako "humánní" způsob zabití. I při něm ale dochází ke komplikacím a není možné jakkoliv garantovat, že smrt odsouzeného bude bezbolestná. Praktikuje se také smrt oběšením, zastřelením nebo stětím hlavy.

Poprava je porušením jednoho ze základních lidských práv, a to práva na život. Proti trestu smrti se spolu s Amnesty staví i další světové organizace, včetně těch státních, jako jsou OSN nebo EU. 

Konec poprav v Česku

V komunistickém Československu byl rozsudek smrti běžnou součástí tehdejšího právního řádu. Pod rouškou spravedlnosti se jím režim zbavoval svých odpůrců i členů vlastní strany. Popravy probíhaly výhradně oběšením a utrpení odsouzených tak často trvalo dlouhé minuty, než došlo k udušení. Celkem komunisté z politických důvodů popravili 227 osob, mezi nimi i doktorku Miladu Horákovou, která byla zavražděno po vykonstruovaném politickém procesu.

V historii našeho státu se však popravovalo už za první republiky, kdy bylo na smrt odsouzeno celkem 400 lidí. Rozsudek smrti byl ale vykonán pouze u 21 osob, především díky tehdejšímu prezidentu Masarykovi. Ten byl zapřisáhlým odpůrcem práva trestat smrtí a doufal, že bude v budoucnu zrušeno. Většině odsouzených na smrt tak udělil milost.

Federální shromáždění po pádu totalitního režimu následně trest smrti 2. května 1990 zrušilo, a to i díky prvnímu prezidentovi Československa, Václavu Havlovi, který patřil mezi hlasité odpůrce tohoto trestu. Později vzniklá Česká republika trest smrti už do svého právního systému nikdy nezařadila.

„Já jsem přesvědčen a všechny argumentace a vědecké analýzy to potvrzují, že trest smrti nás nezbaví ohrožení kriminalitou. Jsem celoživotním a zásadním odpůrcem tohoto trestu.“

Václav Havel

Největší kati současnosti

Zemí, které se přidaly k České republice a zakázaly trest smrti, stále přibývá. Počet popravených ale vloni poprvé po několika letech vzrostl. O téměř 40 % se zvýšil také počet odsouzených na smrt. Důvody poprav jsou různé. Kromě zmiňovaných politických motivů bývají lidé k trestu smrti odsouzeni třeba za pašování drog, sexuální orientaci, korupci, obvinění z různých forem "protistátní" činnosti nebo dokonce za rouhání či čarodějnictví.

Mezi největší katy patří Írán (314 popravených v minulém roce), Egypt (83 popravených) a Saúdská Arábie (65 popravených), v níž se počet popravených vloni téměř zdvojnásobil. V tomto trendu navíc Saúdská Arábie pokračuje i nadále – letos v březnu popravila za jediný den 81 lidí. Nejvíc poprav ale každoročně vykoná Čína, kde rukou státu umírají tisíce lidí. Přesná data ale místní režim tají. Na evropském kontinentu se pak popravy téměř nevyskytují. Jedinou zemí, kde byl trest smrti v roce 2021 udělen, je Bělorusko.

Amnesty vede již 40 let kampaň za zrušení trestu smrti po celém světě. Sleduje jeho udílení, usiluje o odtajnění přesných počtů vykonaných poprav a tlačí k odpovědnosti vlády, které nadále tento fatální, nevratný, nelidský a ponižující trest využívají. Více informací o trestu smrti najdete zde.