Balkán: Dvě desetiletí po válce rodiny stále pohřešují tisíce lidí
Článek
Zbraně pod kontrolou publikován 3.9.2012
V bývalé Jugoslávii zůstává nezvěstných 14 000 lidí – téměř polovina z počtu všech zmizelých od vypuknutí války v roce 1991. Mezi lety 1991 a 2001 bylo pohřešováno 34 700 lidí, ztratili se v důsledku násilných zmizení či únosů. Jejich příbuzní stále čekají na spravedlnost.
„Lidé žijící na Balkáně neuzavřeli kapitolu násilných zmizení. Jsou každodenní bolestí příbuzných – stále čekají, až se dozvědí něco o osudu či místě pobytu svých blízkých, stále hledají pravdu, spravedlnost a odškodnění,“ říká Jezerca Tigani, zástupce programového ředitele AI pro Evropu a střední Asii.
„Obětí násilných zmizení pocházejí ze všech etnických skupin a společenských vrstev – jsou to civilisté, vojáci, muži, ženy i děti. Jejich rodiny mají právo znát pravdu o okolnostech jejich zmizení a o vývoji a výsledku jeho vyšetřování,“ dodala.
Všechny vlády zemí bývalé Jugoslávie selhávají ve snaze vyšetřit a potrestat zločiny násilného zmizení. Někteří pachatelé byli přivedeni před Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY), ale tento soud se blíží konci svého mandátu, zatímco domácí soudy jsou ve svém rozhodování velice pomalé.
„Nedostatečné vyšetřování a stíhání násilných zmizení a únosů je dodnes vážným problémem na celém Balkáně,“ shrnula situaci Martina Pařízková, tisková mluvčí Amnesty International Česká republika.
Ve všech zemích je přitom největší překážkou nedostatek politické vůle tyto zločiny vyšetřit a potrestat.
CHORVATSKO
Za války v letech 1991–1995 bylo hlášeno 6 406 zmizení, u 4 084 byl jejich osud objasněn, více než 2 300 lidí zůstává pohřešovaných. V posledních dvou letech bylo vyšetřeno pouze 215 zmizení, 900 těl ještě čeká forenzní identifikace.
BOSNA A HERCEGOVINA
Na konci války v roce 1995 bylo hlášeno 30 000 pohřešovaných, téměř 20 000 jich zůstává dodnes. Rodiny 7 tisíc lidí zavražděných v roce 1995 při genocidě v Srebrenici stále čekají na spravedlnost. Mnoho údajných viníků stále žije v komunitě svých obětí nebo jejich rodin.
MAKEDONIE
Úřady nedokázaly vyšetřit zmizení obyvatel během střetů Albánské národní osvobozenecké armády s makedonskými ozbrojenými jednotkami před rokem 2001. Makedonské ministerstvo vnitra nepodniklo žádné kroky k vyšetření případu šesti Albánců, kteří byli uneseni.
ČERNÁ HORA
V květnu 1992 uprchlo 83 civilistů před ozbrojeným konfliktem v Bosně a Hercegovině, v Černé Hoře byli zatčeni a převedeni zpět přes hranici. Zde bylo popraveno 21 mužů ze skupiny, osud dalších 34 zůstává neznámý.
SRBSKO A KOSOVO
Kolem 3 600 lidí zmizelo v Kosovu během ozbrojeného konfliktu v letech 1998–1999. Z toho je stále odhadem 1797 nezvěstných. Srbů, Romů i příslušníků jiných menšin. Rodiny v Kosovu a Srbsku stále čekají, až budou těla jejich příbuzných exhumována, identifikována a vrácena k řádnému pohřbu. I tam, kde těla byla identifikována a vrácena, bylo ke spravedlnosti pohnáno jen několik málo pachatelů.
Pod tímto odkazem najdete celou zprávu AI o stavu na Balkáně v angličtině.
Aktuální petice
Amnesty vyzývá vládu a parlament: Zpřísněte zbraňovou legislativu v České republice!
Když střelné zbraně skončí v nezodpovědných rukou, může to znamenat katastrofu. České zákony, které regulují získávání zbraní, jsou přesto jedny z nejmírnějších v Evropě. V ČR se za posledních patnáct let odehrály již čtyři masové střelby, a je proto nejvyšší čas, aby se zákonodárci a zákonodárkyně zabývali tím, kdo má přístup ke zbraním a za jakých podmínek. Zatím je tato debata vedena převážně směrem k deregulaci nabývání a držení zbraní. Podepište petici a pojďte to změnit!
Aktuální počet podpisů: 623
Další zprávy
© Jehad Alshrafi/Anadolu via Getty Images
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International