„Vzděláváme mladé lidi o aktuálních společenských tématech a povzbuzujeme je, aby se za naplňování lidských práv proaktivně zasazovali. Pomocí interaktivních workshopů na školách prohlubujeme znalosti studentů o lidských právech, pomáháme jim formovat jejich postoje k zásadním otázkám a vedeme je ke zlepšení dovedností, potřebných k ochraně lidských práv. Nabízíme také praktické metodiky a vzdělávací semináře pro pedagogy, které pomáhají začleňovat lidská práva do výuky i do celkového života školy,“ říká Jiří Bejček, vedoucí oddělení lidskoprávního vzdělávání v české Amnesty.

Jedním z efektivních nástrojů, který česká Amnesty využívá, je tzv. Živá knihovna, která je zaměřená na prevenci diskriminace, rasismu, xenofobie a extremismu. V rámci ní si studenti místo klasických knížek mohou „vypůjčit“ konkrétní osoby neboli živé knížky a vyposlechnout tak jejich životní osud a zeptat se na cokoliv, co je zajímá. Nejde tedy o žádnou přednášku, ale o otevřený dialog, kde vzniká prostor pro přímou konfrontaci vlastních postojů. Vzájemné setkání pomáhá odbourávat komunikační bariéry mezi zástupci většinové a menšinové společnosti a naopak podporuje jejich vzájemný vztah. Program tak umožňuje studentům setkat se s někým, koho by v běžném životě pravděpodobně nepotkali nebo s kým by z různých důvodů nechtěli nebo neměli možnost mluvit.

„Mezi živé knížky patří kupříkladu lidé bez domova, Romové, zástupci LGBTI+ komunity, lidé na útěku z válečných konfliktů nebo osoby se zdravotním hendikepem. Živá knihovna napomáhá bořit předsudky i stereotypy a je u studentů dlouhodobě nejoblíbenější částí našich vzdělávacích programů,“ doplňuje Jiří Bejček z Amnesty.

Princip Živé knihovny nevznikl v české Amnesty, ale vzdělávací tým se inspiroval v zahraničí. Myšlenka živé knihovny se zrodila v Dánsku, kde ji poprvé uskutečnilo nevládní hnutí mládeže Stop the Violence, které založila parta kamarádů v roce 1993 v reakci na pobodání studenta odlišné pleti na ulici. Vůbec první živá knihovna proběhla v roce 2000 na Roskilde Music Festivalu, odkud se myšlenka šířila dál světem a vznikl tak nástroj boje proti násilí, diskriminaci a předsudkům. Základní motto zní pořád stejně: „Nesuď knihu podle obalu!“

Na základě velkého úspěchu Živých knihoven vznikla dokonce nová mobilní interaktivní hra TRUE STORY, která stojí na podobném principu. S aplikací mohou pracovat pedagogové přímo ve školách, ale stáhnout si jí může každý. „Vzdělávání k lidským právům považujeme za nedílnou součást své práce a za pilíř na cestě k jejich respektování, prosazování a ochraně. Cílem vzdělávacích aktivit je vytvářet kulturu ve společnosti založenou na respektu k lidským právům, ve které lidé základní lidská práva brání a také je prosazují bez rozdílu pro všechny,“ říká Natálie Nelligan, koordinátorka vzdělávacích programů a evaluace v české Amnesty.

„Všechny naše aktivity průběžně monitorujeme a evaluujeme, abychom mohli zjišťovat jejich dopady, ale také proto, že je chceme dále zlepšovat a přizpůsobovat potřebám studentů i pedagogů. Lidskoprávní vzdělávání chápeme jako efektivní způsob předcházení porušování lidských práv,“ dodává Natálie Nelligan.