Turecko

Profesorka Şebnem Korur Fincancı, předsedkyně Svazu tureckých lékařských asociací, byla v říjnu svévolně umístěna do vyšetřovací vazby a čelí vykonstruovanému obvinění z „propagování teroristické organizace“. Za to, že vyzvala k nezávislému vyšetřování údajného použití chemických zbraní v iráckém Kurdistánu, ji hrozí přes 7 let ve vězení.

„Namísto nepodložených obvinění proti jedné z nejlepších soudních lékařek v Turecku by ji úřady měly umožnit svobodně a bez obav z represí vykonávat svou práci. Şebnem Korur Fincancı by měla být zproštěna viny a okamžitě a bezpodmínečně propuštěna,“ uvedla Milena Buyum, vedoucí kampaně Amnesty International v Turecku.

©Amnesty International

Řecko

Obránci lidských práv jsou nespravedlivě souzeni i na druhém břehu Egejského moře. Záchranářský potápěč Seán a syrská uprchlice a aktivistka Sarah stanuli před soudem spolu s dalšími 22 členy pátrací a záchranné nevládní organizace, pro kterou dobrovolně pracovali. Čelí nespravedlivým a nepodloženým obviněním jen proto, že pomáhali uprchlíkům, kterým hrozilo utonutí na moři.

Sarah Mardini pochází ze Sýrie a do Řecka přišla jako uprchlice v roce 2015. Poté, co na člunu, na němž cestovala, selhal motor, zachránila Sarah a její sestra Yusra 18 spolucestujících tím, že potápějící se člun vytáhly do bezpečí. Příběh sester inspiroval film The Swimmers společnosti Netflix a Yusra později dokonce závodila za uprchlický plavecký tým na olympijských hrách. Sarah se do Řecka vrátila v roce 2016 a začala pracovat jako dobrovolnice v řecké pátrací a záchranné organizaci, kde se seznámila se Seánem. 

Seán Binder, německý občan, je certifikovaný záchranářský potápěč a nějaký čas zachraňoval uprchlíky na moři v okolí řeckého ostrova Lesbos, který je jedním z hlavních vstupních bodů do Evropy.

Poté, co byli Sarah a Seán v srpnu 2018 zatčeni, strávili více než 100 dní ve vězení, než byli propuštěni na kauci. Jejich soudní proces se týká mnoha obvinění, včetně špionáže a padělání, za které jim hrozí až osm let vězení. Čelí také dalšímu probíhajícímu vyšetřování kvůli nepodloženému nařčení z pašování lidí, podvodu, členství ve zločinecké organizaci a praní špinavých peněz, za což jim hrozí až dvacetiletý trest. Vyšetřování probíhá již více než čtyři roky, během nichž se jejich život zastavil.

„Pokud mohu být trestně stíhán za to, že většinou dělám něco víc, než že rozdávám lahve s vodou a usmívám se, pak může být trestně stíhán kdokoli. Tento proces se netýká mě a Sarah, ani dalších 22 obžalovaných. Tento proces je o snaze řeckých úřadů potlačit soucit a zabránit lidem v hledání bezpečí. Věřím však, že spravedlnost zvítězí a my budeme moci žít dál.“

Seán Binder

©Amnesty International

Bělorusko

Jedním z nespravedlivě souzených je také Ales Bjaljacký, nositel Nobelovy ceny za mír a předseda běloruské organizace pro lidská práva Vjasna. Spolu s ním jsou souzeni také místopředseda Vjasny a viceprezident Mezinárodní federace pro lidská práva Valiantsin Stefanovič a právník Vjasny Uladzimir Labkovič.

Byli falešně obviněni z „pašování velkých finančních částek a financování skupinových aktivit, které hrubě porušovaly veřejný pořádek“. Oba jsou od července 2021 drženi ve vazbě, zatímco spoluobviněný Dzmitry Salauyou je souzen v nepřítomnosti. Hrozí jim až 12 let za mřížemi. Obžaloba tvrdí, že přes hranice propašovali nejméně 201 000 eur a 54 000 dolarů a tyto prostředky použili na financování nezákonných protestních aktivit.

„V zemi, kde jsou politicky motivovaná stíhání a hromadné věznění lidí za kritiku vlády na denním pořádku, je práce v oblasti lidských práv stejně nezbytná, jak je i nebezpečná. Vláda Alexandra Lukašenka je obzvláště mstivá vůči lidskoprávním aktivistům a zdá se, že výsledek tohoto „procesu“ bude krutý,“ vyjádřila se k situaci v Bělorusku Marie Struthers, ředitelka Amnesty pro východní Evropu a střední Asii.

© Amnesty International

Etiopie

V Etiopii byli 5. ledna při vyšetřování nuceného vystěhování zadrženi čtyři obránci lidských práv – Daniel Tesfaye, Bizuayehu Wendimu, Bereket Daniel a Nahom Hussien, kteří pracují pro Etiopskou radu pro lidská práva (EHRCO). Tato organizace hájí lidská práva v Etiopii již tři desetiletí a pokračuje v tom i nadále.

Čtveřice byla 6. ledna obviněna z toho, že prováděla monitorování lidských práv bez povolení policie, což však podle etiopského práva není trestný čin. Policie jim nicméně také zabavila vozidlo a uvedla, že nezákoně hovořili s oběťmi nuceného vystěhování.

Po soudním jednání 6. ledna policie požádala soud, aby obránce lidských práv ponechal ve vazbě a zamítl jejich žádost o propuštění na kauci. Soud následně vazbu prodloužil do 11. ledna, přestože policie neuvedla konkrétní zákon, který by obránci lidských práv porušili. Podle EHRCO policie organizaci sdělila, že v regionu nesmí provádět vyšetřování v oblasti lidských práv a že smí provádět pouze humanitární pomoc.

„Tito čtyři obránci lidských práv nespáchali jediný uznatelný trestný čin. Pouze vykonávali důležitou práci při dokumentování nuceného vystěhování chudších obyvatel. Neměli být vůbec zadržováni a měli by být okamžitě a bezpodmínečně propuštěni. Nikdo by neměl být kriminalizován za to, že vykonává zásadní práci v oblasti lidských práv,“ uvedl Tigere Chagutah, ředitel Amnesty pro východní a jižní Afriku.

© Amnesty International/Maheder Haileselassie Tadese