Rusko: Novinářka Maria Ponomarenko odsouzena k šesti letům v trestanecké kolonii kvůli článku o bombardování Ukrajiny
Článek
Svoboda slova a vězni svědomí publikován 21.2.2023
Ruská novinářka Maria Ponomarenko (44) na sociálních sítích zveřejnila informace o útoku ruských sil na divadlo v Mariupolu, při kterém zemřely stovky civilistů. Následně byla odsouzena k šesti letům v trestanecké kolonii.
„Rozsudek Marii Ponomarenko ukazuje, že říkat v Rusku pravdu a odsuzovat válečný zločin, stejně jako dožadovat se spravedlnosti za zabíjení civilistů, se stalo samo o sobě vážným trestným činem, za který lze uložit mnoho let vězení. Její rozsudek je dalším příkladem nespravedlnosti a cynismu úřadů v Rusku, které takto konají znepokojivě často. Snaží se zavřít všechny, kteří s nimi nesouhlasí, a zastrašit ostatní, aby raději mlčeli a dívali se jinam, než aby riskovali roky za mřížemi,“ reagovala na zatčení novinářky Marie Struthers, ředitelka Amnesty International pro východní Evropu a střední Asii. „Maria Ponomarenko a všichni ti, kteří jsou v Rusku uvězněni za kritiku invaze na Ukrajinu, by měli být okamžitě a bezpodmínečně propuštěni," dodala Struthers.
Před soud dorazila Maria Ponomarenko v tričku s potiskem Davidovy hvězdy a nápisem „Opoziční aktivistka, vlastenka, pacifistka". Ve svém prohlášení uvedla, že se nepovažuje za zločince.
„Mám právo říct slovo „válka", protože jsem souzena podle zákonů vojenské cenzury,“ komentovala Ponomarenko tamní zákaz označovat invazi Ruska na Ukrajinu jako „válku".
Pozadí celé události
15. února odsoudil Leninský okresní soud v Barnaulu Marii Ponomarenko, novinářku z on-line média RusNews, k trestu šesti let v trestanecké kolonii poté, co ji uznal vinnou ze šíření „vědomě nepravdivých informací o ruských ozbrojených silách". Tento „zločin" nedávno zaveden v rámci článku 207.3 ruského trestního zákoníku. Od 24. dubna 2022 byla Ponomarenko držena ve vyšetřovací vazbě.
Krom toho dostala po odpykání trestu pětiletý zákaz provozování novinářské činnosti. Obžaloba navrhovala, aby soud Ponomarenko poslal do vězení dokonce na 9 let za zveřejnění publikace na telegramovém kanálu „Tsenzury net“ (No Censorship). V ní informovala o smrti civilistů, kteří zemřeli v mariupolském divadle poté, co ho zasáhl ruský nálet. Dvanáct z obětí identifikovala Amnesty International v podrobné zprávě zveřejněné v červnu 2022.
Aktuální petice
Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!
Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.
Aktuální počet podpisů: 2736 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Jehad Alshrafi/Anadolu via Getty Images
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International