24. února 2022 zahájily ruské vojenské síly rozsáhlou invazi na Ukrajinu, krok, který Amnesty International označila jako „akt agrese a lidskoprávní katastrofu“. Od té doby se ruské síly dopustily válečných zločinů a dalších porušení mezinárodního humanitárního práva, včetně mimosoudních poprav, vojenských útoků na civilní infrastrukturu a úkryty, deportací a násilných přesunů civilistů a zabíjení obyvatel v masovém měřítku. 

Zatímco ruská invaze stále pokračuje a plný rozsah zločinů spáchaných na Ukrajině zůstává neznámý, musí být prioritou požadavky obětí a pozůstalých na dosažení spravedlnosti. Mezinárodní společenství má povinnost zajistit, aby osoby odpovědné za zločiny podle mezinárodního práva věděly, že odpovědnost a spravedlnost zvítězí nad beztrestností. 

„Jelikož se zdá, že ruské ozbrojené síly zesilují svou ofenzivu na Ukrajině, závazek dohnat všechny pachatele porušování lidských práv a válečných zločinů k odpovědnosti je stejně naléhavý jako vždy,“ řekla Agnès Callamard, generální tajemnice Amnesty International. 

Od začátku konfliktu Amnesty International dokumentuje válečné zločiny páchané Ruskem. Byly nahlášeny desítky tisíc případů válečných zločinů, včetně sexuálních a genderově podmíněných zločinů, ale počet obětí probíhajícího konfliktu bude mnohem vyšší. Civilisté v zasažených oblastech byli vystaveni neustálým útokům a často byli odříznuti od vody, elektřiny nebo tepla. Mnoho lidí žijících v oblastech okupovaných Ruskem potřebuje naléhavě humanitární pomoc nebo lékařskou péči, přesto je jim upíráno právo odcestovat na území kontrolovaná ukrajinskou vládou. 

Ukrajinský lid zažil za posledních dvanáct měsíců nepředstavitelnou hrůzu. Oběti si zaslouží spravedlnost a odškodnění za vše, co vytrpěli. Mezinárodní společenství musí dostát jejich požadavkům, aby bylo spravedlnosti učiněno zadost. 

Práva a potřeby obětí 

„V důsledku konfliktu byly bezpočtu lidí způsobeny velké škody. Zásahy minometů nejenže poranily jejich těla, ale zničily i jejich živobytí, kritickou civilní infrastrukturu a mnoha lidem zanechaly z jejich dřívějších životů jen trosky,“ řekla Agnès Callamard. 

Okamžitá světová reakce na konflikt vzbuzovala naději, například díky započetí řady mezinárodních a národních vyšetřování zločinů spáchaných na Ukrajině. Úplné spravedlnosti ale bude dosaženo pouze po důsledném odškodnění obětí. To bude možné pouze tehdy, pokud mezinárodní společenství poskytne silnou a trvalou podporu stávajícím justičním mechanismům. 

Rovněž je potřeba podporovat nové vnitrostátní a mezinárodní mechanismy pro dosažení spravedlnosti, jako třeba vítané rozhodnutí Rady pro lidská práva zřídit v březnu 2022 nezávislou vyšetřovací komisi. To může v konečném důsledku posílit reakci mezinárodní justice v rozsáhlém počtu případů válečných zločinů, stejně jako zločinu agrese, který sám o sobě nemůže být vyšetřován Mezinárodním trestním soudem kvůli jeho legislativním omezením. 

„Stejně jako zajistit, aby byly zavedeny náležité právní mechanismy, musíme zajistit, aby jednotlivci odpovědní za zločiny podle mezinárodního práva byli postaveni před soud a čelili důsledkům svých činů. To zahrnuje vyšetření vysokých vojenských velitelů a civilních vůdců kvůli válečným zločinům a zločinu agrese podle mezinárodního práva,“ uvedla Agnès Callamard. 

Jakkoliv to může být složité, je nezbytné, aby vyšetřování nezohledňovalo pouze přímé pachatele z nižších úrovní ruské armády a politiky, ale i ty, kteří jsou v rozhodujících pozicích nad nimi. Kdekoli se soudy konají, musí dodržovat mezinárodní lidská práva a standardy spravedlivého procesu s plnou účastí a zohledněním přeživších a jejich potřeb. 

„Vzhledem k válkám zuřícím ve všech koutech světa, které způsobují nevýslovné civilní utrpení, se tento přístup musí stát součástí všech plánů pro řešení daných konfliktů. Počáteční reakce mezinárodního společenství, včetně Mezinárodního trestního soudu, by měla být minimálním standardem při prosazování mezinárodní spravedlnosti,“ uvedla Agnès Callamard. 

Trvalé odhodlání a spolupráce jsou jedinou cestou vpřed 

„Amnesty International a další občansky odpovědné organizace znovu a znovu vyzývají ke společné akci. Každá instituce a orgán zapojený do prosazování mezinárodní spravedlnosti musí spolupracovat na sdílení poznatků a koordinaci strategií, musí rovněž řešit mezery v odbornosti a kapacitě. Teď není prostor pro špatně odvedenou práci,“ řekla Agnès Callamard. 

Při poskytování a nabízení podpory musí mezinárodní společenství identifikovat specifické potřeby rizikových skupin, jako jsou ženy, starší lidé, lidé se zdravotním postižením a děti. Musí také pamatovat na to, že mnoho Ukrajinců, včetně dětí, bylo deportováno z Ukrajiny do Ruska nebo násilně přemístěno do Ruskem okupovaných oblastí a nemohou se bezpečně vrátit domů. Tyto skupiny musí být mezi těmi, které mají prioritu. Veškerá humanitární pomoc, která jim bude poskytnuta, by měla být přizpůsobena jejich konkrétním potřebám. 

Spolupráce s ukrajinskými občanskými organizacemi bude rovněž zásadní při upřednostňování potřeb obětí, aby jim bylo zajištěno praktické využití hospodářské a humanitární pomoci. Mezinárodní společenství musí zajistit, aby tato spolupráce probíhala takovým způsobem, aby zajistila transparentnost, účinnost a citlivost vůči obětem v průběhu procesů humanitární pomoci, obnovy, dosažení spravedlnosti a reparace. 

„Uznat nesmírné fyzické, psychické a ekonomické škody způsobené civilistům na Ukrajině je zásadní pro zajištění spravedlnosti a odškodnění obětí ruské agrese na Ukrajině,“ uvedla Agnès Callamard.