Jak funguje Krizová laboratoř Amnesty?

Krizová laboratoř usilovně pracuje na identifikaci a ověřování podrobností o možných nezákonných útocích, při nichž byli na Ukrajině zabiti nebo zraněni civilisté a zničena či poškozena civilní infrastruktura. Tato dokumentace poskytuje zásadní důkazy, které mohou být později použity k postavení pachatelů před spravedlivý soud.

Krizová laboratoř shromažďuje audiovizuální materiály a analyzuje je s cílem najít důkazy o porušování mezinárodního práva. Tyto materiály zahrnují satelitní snímky, videozáznamy a fotografie náletů a jiných útoků včetně jejich následků, ale i snímky zbraní a zbytků munice. Tam, kde je to možné, jsou důkazy ověřovány na základě rozhovorů s očitými svědky.

Níže je uveden seznam útoků ruských sil na Ukrajině, které tato laboratoř doposud ověřila. Některé z nich, včetně úderů na nemocnice a školy, nerozlišujících útoků na civilisty nebo použití zakázané kazetové munice, mohou podle mezinárodního práva představovat válečné zločiny.

Možné válečné zločiny vyšetřuje Krizová laboratoř Amnesty.

Co je Krizová laboratoř?

Krizová laboratoř je nedílnou součástí Amnesty. Sdružuje badatele v oblasti otevřených zdrojů a vizuálních technologií, odborníky na dálkové snímání, analytiky zbraní, datové vědce, vývojáře a další experty, kteří provádějí digitální vyšetřování a sbírají svědectví lidí postižených konfliktem.

Webové stránky Krizové laboratoře poskytují online prostor pro sdílení osvědčených postupů i nových technik, zdrojů nebo příruček. Pomáhají vyšetřovatelům v oblasti lidských práv využívat obrovské množství informací, které jsou denně sdíleny online.

Více informací o jejich práci najdete zde.

Jak Krizová laboratoř útoky identifikuje?

Krizová laboratoř získává informace z různých zdrojů. Často využívá tzv. „občanské důkazy", tedy materiály, které shromáždil někdo jiný než zkušený lidskoprávní vyšetřovatel.

Tento druh informací je často veřejně sdílen prostřednictvím sociálních sítí a mnohdy podrobně odhaluje zločiny, které by jinak zůstaly nepovšimnuty. Laboratoř také shromažďuje výpovědi přímo od svědků z místa.

Jak jsou jednotlivé útoky ověřovány?

V závislosti na tom, co přesně musí objasnit, používají odborníci řadu ověřovacích metod. Patří mezi ně:

Geografické a chronologické určení

Potvrzení místa a času pořízení videa nebo fotografie lze provést porovnáním materiálu se satelitními snímky, pozemními fotografiemi a dalšími veřejně dostupnými informacemi. Výzkumník se může podívat na krajinu, stromy, budovy a ulice na snímcích a zkontrolovat, zda se shodují s jinými referenčními údaji a fotografiemi.

Výzkumníci mohou také analyzovat počasí a stíny, aby zjistili, zda odpovídají podmínkám, které panovaly v době, kdy byla fotografie nebo video údajně pořízeno.

Dálkové snímání

Výzkumníci využívají satelitní snímky a další senzory, jako je radar a LiDAR, k dohledání následků útoků – zničených budovy, kráterů, trosek, pohybu vojáků nebo zbraní. Pohled z ptačí perspektivy je rovněž důležitý pro křížovou kontrolu, ověření potenciálních cílů a pochopení dynamiky útoků.

Identifikace zbraní

Odborníci Amnesty analyzují fotografie, videa a další údaje, aby ověřili, které zbraně se používají a zda nejsou v rozporu s mezinárodním právem. To může zahrnovat studium tvarů kráterů po raketách, sledování záběrů z leteckých úderů nebo zkoumání snímků zachycujícím rezidua zbraní či munice. Výzkumníci také analyzují údaje o obchodu se zbraněmi, aby určili, kdo je jejich vlastníkem.

Očití svědci

Důležitou součástí práce výzkumníků jsou také rozhovory s očitými svědky útoků a získávání jejich výpovědí, jež by mohly potvrdit důkazy shromážděné na dálku.

Uchovávání

Laboratoř důkazů katalogizuje a uchovává všechny důkazy i následné analýzy, aby se daly použít při budoucích mezinárodních šetřeních či soudech. Naším cílem je podpořit příslušné justiční subjekty a předat jim naše důkazy, abychom zajistili, že pachatelé budou pohnáni k odpovědnosti.

Proč je ověřování útoků důležité?

Kromě podrobné dokumentace analyzují odborníci Amnesty také obecné vzorce porušování lidských práv a vytváří podrobnou časovou osu událostí. Hlavním cílem je poskytnout jejich přesný popis, a tím i bojovat proti dezinformacím, které se během konfliktů a jiných krizových situací často šíří.

Toto dokumentační úsilí je rovněž užitečné při sestavování důkazních sbírek, které lze později použít k usvědčení pachatelů porušování lidských práv. Pomáhá také vyprávět příběhy lidí, kteří jsou krizemi přímo zasaženi, a umožnit, aby jejich hlas byl slyšet.