Sledovací systém Red Wolf je rozmístěn na vojenských kontrolních stanovištích ve městě Hebron na okupovaném Západním břehu Jordánu, kde skenuje obličeje Palestinců a bez jejich souhlasu je nahrává do rozsáhlých sledovacích databází.
Používání této technologie se rozšířilo také v okupovaném východním Jeruzalémě v oblastech okolo nelegálních osad. V Hebronu i ve východním Jeruzalémě je technologie rozpoznávání obličejů navázána na hustou síť kamer tzv. průmyslové televize (CCTV), která Palestince téměř nepřetržitě sleduje. Tento automatizovaný apartheid ukazuje, jak je rozsáhlý dohled součástí záměrné snahy izraelských úřadů vytvořit pro Palestince nepřátelské a nátlakové prostředí.
„Izraelské úřady využívají sofistikované sledovací nástroje, aby posílily segregaci a automatizovaly apartheid vůči Palestincům. V oblasti H2 v Hebronu jsme zdokumentovali, jak nový systém rozpoznávání obličejů nazvaný Red Wolf posiluje drakonická omezení svobody pohybu Palestinců a využívá nelegitimně získané biometrické údaje ke sledování a kontrole pohybu Palestinců po městě,"
- Agnès Callamard, generální tajemnice Amnesty International
Palestinští obyvatelé z okupovaného východního Jeruzaléma a Hebronu pro Amnesty popsali, jak všudypřítomné sledovací kamery zasahují do jejich soukromí, potlačují aktivismus a narušují společenský život. Kromě neustálé hrozby nepřiměřeného násilí a svévolného zatýkání se nyní Palestinci musí potýkat s rizikem, že budou sledováni algoritmem nebo že jim bude na základě informací ze sledovacích databázích zakázán vstup do jejich vlastní čtvrti. Jedná se o nejnovější ukázku toho, proč je technologie rozpoznávání obličejů, pokud je využívána ke sledování, neslučitelná s lidskými právy.
Systém Red Wolf
Podle dohody mezi izraelskými úřady a Organizací pro osvobození Palestiny z roku 1997 byl Hebron rozdělen na dvě části, známé jako H1 a H2. Oblast H1, která tvoří 80 % města, je spravována palestinskými orgány, zatímco nad oblastí H2, která zahrnuje Staré město, si Izrael ponechává plnou kontrolu. V oblasti H2 žije přibližně 33 000 Palestinců spolu se zhruba 800 izraelskými osadníky, kteří nelegálně sídlí v nejméně sedmi osadnických enklávách.
Palestinští obyvatelé H2 jsou vystaveni drakonickým omezením pohybu. Mají zakázáno používat například určité silnice – ty mohou využívat pouze izraelští osadníci. Síť vojenských kontrolních stanovišť a dalších překážek pak Palestincům silně ztěžuje každodenní život. Izraelští osadníci ale díky přístupu na jiné silnice přes kontrolní stanoviště procházet nemusí.
Když Palestinci prochází kontrolním stanovištěm monitorovaným systémem Red Wolf, je jejich obličej bez jejich vědomí a souhlasu naskenován a porovnán s biometrickými záznamy v databázi.
„(Izraelští vojáci) vám mohou říct, že vaše jméno není v databázi – to je jednoduché – a pak nesmíte projít do svého domu,” popsal Ejád, jeden z místních obyvatel.
Existují pádné důkazy, které naznačují, že Red Wolf je propojen s dalšími dvěma vojenskými sledovacími systémy – Wolf Pack a Blue Wolf. Wolf Pack je rozsáhlá databáze obsahující veškeré dostupné informace o Palestincích z okupovaných oblastí, včetně toho, kde žijí, kdo jsou jejich rodinní příslušníci a zda jsou hledáni k výslechu izraelskými orgány. Blue Wolf je pak aplikace, k níž mají izraelské síly přístup prostřednictvím chytrých telefonů a tabletů, a která dokáže okamžitě vytáhnout informace uložené v databázi Wolf Pack.
Amnesty na základě svědectví vojenského personálu zdokumentovala, jak se sledování Palestinců pro armádu stává hrou. Někteří vojáci umístění v Hebronu v roce 2020 uvedli, že aplikace Blue Wolf generuje žebříčky podle počtu nově zaregistrovaných Palestinců, přičemž izraelští velitelé udělují cenu pro prapor s nejvyšším skóre. Tímto způsobem jsou izraelští vojáci motivováni k tomu, aby Palestince neustále sledovali.
Staré město, nové technologie
V okupovaném východním Jeruzalémě provozuje Izrael síť tisíců kamer, známou jako Mabat 2000. Ta je nainstalována po celém Starém městě. Amnesty zmapovala tyto kamerové systémy na 10 km2 v území okupovaného východního Jeruzaléma, včetně Starého města a Šejch Džarry. Zjistila přítomnost jedné až dvou kamer přibližně každých pět metrů.
Izraelské úřady se těmito sledovacími nástroji zaměřily na místa kulturního a politického významu, jako je například vchod do Starého města u Damašské brány, který byl dlouho místem setkávání i protestů Palestinců. Jak vysvětlila jedna z obyvatelek Východního Jeruzaléma, Neda, Palestinci dopad těchto četných kamer pociťují velmi silně.
„Všude na ulici z toho mám opravdu špatný pocit. Pokaždé, když vidím kameru, cítím úzkost. Jako by se na vás pořád někdo díval, jako byste byli terčem," popsala Neda.
Tento masový dohled je nejen diskriminační, ale porušuje také právo na soukromí. Omezuje rovněž právo na svobodu projevu a svobodu pokojného shromažďování, protože Palestince odrazuje od protestů a prohlubuje atmosféru strachu a represí.
„Ti, kdo demonstrují, vědí, že i když nebudou zadrženi na místě, jejich tváře zachytí kamery a mohou být později zatčeni," popsal pro Amnesty jeden z palestinských novinářů.
Dodavatelé dohledu
Nejsou známy všechny společnosti, které izraelským orgánům technologie pro rozpoznávání obličejů poskytují. Výzkumníci Amnesty však identifikovali dodavatele několika kamer, které našli v okupovaném východním Jeruzalémě. Zdokumentovali například kamery CCTV s vysokým rozlišením vyrobené čínskou společností Hikvision, jež byly instalovány v obytných oblastech a namontovány na vojenskou infrastrukturu; některé z těchto kamer lze podle marketingu společnosti Hikvision připojit k externímu softwaru pro rozpoznávání obličejů.
Na veřejných prostranstvích Amnesty rovněž identifikovala kamery nizozemské společnosti TKH Security, které byly připojené k policejní infrastruktuře.
Amnesty adresovala oběma společnostem dopis, v němž vyjádřila obavy z toho, že jejich výrobky jsou používány k rozpoznávání obličejů spojeného s porušováním lidských práv. Ani jedna ze společností nebyla schopna popsat, jakým způsobem splnila nebo v současné době plní své lidskoprávní povinnosti a zabrání zneužití svých výrobků.
Podle webových stránek společnosti TKH Security se v roce 2017 stala jejím oficiálním distributorem pro izraelský trh tamní společnost Mal-Tech Technological Solutions (Mal-Tech). Ve své odpovědi společnost TKH Security uvedla, že „v posledních několika letech neuskutečnila žádný obchod se společností Mal-Tech". Doplnila také, že v současné době nemá přímý obchodní vztah s izraelskými bezpečnostními složkami. Na další otázky již nereagovala. Společnost Hikvision pak neodpověděla na žádné ze zaslaných otázek.
Společnosti Hikvision a TKH Security se musí zavázat, že zajistí, aby jejich technologie nebyly používány k udržování nebo dalšímu upevňování izraelského systému apartheidu vůči Palestincům.“
- Agnès Callamard
Podle mezinárodního práva v oblasti lidských práv musí být zásah státu do práva na soukromí prokazatelně nezbytným a přiměřeným prostředkem k dosažení legitimního cíle. Izraelské využívání sledování Palestinců tato kritéria nesplňuje; pomáhá také omezovat svobodu pohybu v kontextu dlouhodobé okupace, nezákonného osídlování a anexe; upevňuje segregaci a roztříštěnost palestinského lidu; a v konečném důsledku pomáhá udržovat izraelský systém apartheidu.
Amnesty International vyzývá izraelské úřady, aby ukončily masové a cílené sledování Palestinců a zrušily svévolná omezení, která zavedly pro svobodu pohybu Palestinců po celém území země.