© 2022 Pacific Press
Počet prokázaných poprav loni vzrostl o 53 procent. Čísla zvyšuje několik největších katů
Článek
publikován 15.5.2023
V loňském roce bylo popraveno nejvíce lidí za posledních 5 let. Drtivá většina trestů smrti byla vykonána na Blízkém východě a v severní Africe, kde rukou popravčích zemřelo 796 lidí. Několik států však trest smrti v loňském roce zcela zrušilo a na půdě OSN se proti němu postavilo rekordní množství zemí.
Oproti roku 2021 se počet vykonaných trestů smrti zvýšil o děsivých 53 procent. Jedná se tak už o druhý rok v řadě, kdy počty poprav razantně stouply. Za děsivým nárůstem počtu popravených přitom stojí zejména 3 země – Írán (576 popravených), Egypt (24 popravených) a Saúdská Arábie (196 popravených, nejvíce za 30 let). Tyto státy dohromady vykonaly 90 procent všech evidovaných trestů smrti.
Jakkoliv bývá trest smrti někdy vykreslován jako nástroj k dosažení spravedlnosti, využívají ho především totalitní a autoritářské režimy, z nichž některé se tak zbavují svých odpůrců. Mezi popravenými proto často končí lidskoprávní aktivisté, disidenti, umělci, příslušníci menšin nebo novináři.
V roce 2022 bylo zaznamenáno 325 poprav za trestné činy související s drogami – více než dvakrát tolik, co v předchozím roce. V mnoha případech se tak stalo v rozporu s mezinárodním právem. To povoluje použití trestu smrti pouze u „nejzávažnějších trestných činů”, tedy u těch, které zahrnují úmyslné zabití. Nejvíce poprav za drogové přestupky vykonala Čína, Írán, Saúdská Arábie a Singapur.
Ačkoliv mnoho zemí trest smrti považuje za účinný prostředek pro prevenci zločinu, data svědčí o opaku. Státy, které popravují své občany, totiž prokazatelně dosahují větší míry kriminality.
Omylem a v rozporu s právem
V 16 zemích byly rozsudky smrti vyneseny na základě neférového soudního procesu, Egypt, Írán, Saúdská Arábie a Jemen dokonce popravovaly své občany na základě přiznání vynucených mučením.
Mnoho lidí je k trestu smrti odsouzeno, ačkoliv jsou nevinní. To je však v některých případech objasněno až příliš pozdě. Jenom v USA bylo od roku 1973 více než 160 vězňů poslaných na popravu později zproštěno viny nebo propuštěno z důvodu neviny. Jiní byli popraveni navzdory vážným pochybnostem o jejich vině. Mnoho lidí tak zemřelo nespravedlivě. Poprava je definitivní trest, který už nikdy nelze odvolat a vzít zpět.
Tento neúčinný a nehumánní nástroj domnělé spravedlnosti rovněž dopadá silněji na marginalizované skupiny společnosti. V Íránu došlo k popravení nejméně pěti nezletilých. Hned v několiky zemích - například v Japonsku, Maledivách a USA - pak byli na základě rozsudku smrti zabiti lidé s psychickými poruchami.
Dodnes je trest smrti vykonáván velmi krutými způsoby. Ještě v předminulém roce zaznamenala Amnesty popravy ukamenováním vykonané v Íránu. Při popravě ale trpí i lidé, jimž je podána například tzv. smrtící injekce, která bývá často prezentována jako „humánní" způsob zabití. I při něm ale dochází ke komplikacím a není možné jakkoliv garantovat, že smrt odsouzeného bude bezbolestná. Praktikuje se také smrt oběšením, zastřelením nebo stětím hlavy.
Zatímco několik málo států popravování v roce 2022 zintenzivnilo, mnoho zemí od tohoto nehumánního trestu upustilo. Kazachstán, Papua-Nová Guinea, Sierra Leone a Středoafrická republika popravy zcela zrušily, Rovníková Guinea a Zambie pak vyloučily trest smrti za běžné zločiny, zachovaly jej pouze jako součást válečného práva. Nebývalou podporu získalo zrušení poprav i na půdě OSN – k jejich úplnému zákazu vyzvalo rekordních 125 zemí.
Amnesty vede již 40 let kampaň za zrušení trestu smrti po celém světě. Sleduje jeho udílení, usiluje o odtajnění přesných počtů vykonaných poprav a tlačí k odpovědnosti vlády, které nadále tento fatální, nevratný, nelidský a ponižující trest využívají. Když Amnesty v roce 1977 svoji kampaň zahájila, existovalo na světě pouze 16 zemí, které od trestu smrti zcela upustily. Dnes je jich nejméně 112 - více než polovina zemí světa.
Celý report v anglickém jazyce najdete ZDE.
Aktuální petice
Její sourozence tajně popravili, ona je už dvanáct let ve vězení. Pomůžete?
Íránka Maryam Akbari Monfaredová je již téměř dvanáct let nespravedlivě vězněna pouze kvůli svému kontaktu s příbuznými v zahraničí, již jsou členy exilové opoziční organizace Lidoví mudžahedínové. Dne 10. března 2021 byla převezena z věznice Evin v Teheránu do věznice v provincii Semnan, vzdálené přes 200 km od její rodiny, což je v rozporu jak s mezinárodním, tak íránským právem. Od června 2021 ji ve vězení nesmí rodina navštěvovat.
Aktuální počet podpisů: 2958 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Jehad Alshrafi/Anadolu via Getty Images
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International