V loňském roce bylo popraveno nejvíce lidí za posledních 5 let. Drtivá většina trestů smrti byla vykonána na Blízkém východě a v severní Africe, kde rukou popravčích zemřelo 796 lidí. Několik států však trest smrti v loňském roce zcela zrušilo a na půdě OSN se proti němu postavilo rekordní množství zemí.
Počty
popravených se v loňském roce vyšplhaly na
883 lidí. Vyplývá to z nového reportu Amnesty, který mapuje rozsudky smrti v roce 2022 po celém světě. Statistika však nezahrnuje údaje z Číny, která počty popravených dlouhodobě tají. Odhaduje se, že právě v Číně zemřou rukou státu ročně tisíce lidí.
Oproti roku 2021 se počet vykonaných trestů smrti zvýšil o děsivých 53 procent. Jedná se tak už o druhý rok v řadě, kdy počty poprav razantně stouply. Za děsivým nárůstem počtu popravených přitom stojí zejména 3 země – Írán (576 popravených), Egypt (24 popravených) a Saúdská Arábie (196 popravených, nejvíce za 30 let). Tyto státy dohromady vykonaly 90 procent všech evidovaných trestů smrti.
Jakkoliv bývá trest smrti někdy vykreslován jako nástroj k dosažení spravedlnosti, využívají ho především totalitní a autoritářské režimy, z nichž některé se tak zbavují svých odpůrců. Mezi popravenými proto často končí lidskoprávní aktivisté, disidenti, umělci, příslušníci menšin nebo novináři.
V roce 2022 bylo zaznamenáno 325 poprav za trestné činy související s drogami – více než dvakrát tolik, co v předchozím roce. V mnoha případech se tak stalo v rozporu s mezinárodním právem. To povoluje použití trestu smrti pouze u „nejzávažnějších trestných činů”, tedy u těch, které zahrnují úmyslné zabití. Nejvíce poprav za drogové přestupky vykonala Čína, Írán, Saúdská Arábie a Singapur.
Ačkoliv mnoho zemí trest smrti považuje za účinný prostředek pro prevenci zločinu, data svědčí o opaku. Státy, které popravují své občany, totiž prokazatelně dosahují větší míry kriminality.
Omylem a v rozporu s právem
V 16 zemích byly rozsudky smrti vyneseny na základě neférového soudního procesu, Egypt, Írán, Saúdská Arábie a Jemen dokonce popravovaly své občany na základě přiznání vynucených mučením.
Mnoho lidí je k trestu smrti odsouzeno, ačkoliv jsou nevinní. To je však v některých případech objasněno až příliš pozdě. Jenom v USA bylo od roku 1973 více než 160 vězňů poslaných na popravu později zproštěno viny nebo propuštěno z důvodu neviny. Jiní byli popraveni navzdory vážným pochybnostem o jejich vině. Mnoho lidí tak zemřelo nespravedlivě. Poprava je definitivní trest, který už nikdy nelze odvolat a vzít zpět.
Tento neúčinný a nehumánní nástroj domnělé spravedlnosti rovněž dopadá silněji na marginalizované skupiny společnosti. V Íránu došlo k popravení nejméně pěti nezletilých. Hned v několiky zemích - například v Japonsku, Maledivách a USA - pak byli na základě rozsudku smrti zabiti lidé s psychickými poruchami.
Dodnes je trest smrti vykonáván velmi krutými způsoby. Ještě v předminulém roce zaznamenala Amnesty popravy ukamenováním vykonané v Íránu. Při popravě ale trpí i lidé, jimž je podána například tzv. smrtící injekce, která bývá často prezentována jako „humánní" způsob zabití. I při něm ale dochází ke komplikacím a není možné jakkoliv garantovat, že smrt odsouzeného bude bezbolestná. Praktikuje se také smrt oběšením, zastřelením nebo stětím hlavy.
Zatímco několik málo států popravování v roce 2022 zintenzivnilo, mnoho zemí od tohoto nehumánního trestu upustilo. Kazachstán, Papua-Nová Guinea, Sierra Leone a Středoafrická republika popravy zcela zrušily, Rovníková Guinea a Zambie pak vyloučily trest smrti za běžné zločiny, zachovaly jej pouze jako součást válečného práva. Nebývalou podporu získalo zrušení poprav i na půdě OSN – k jejich úplnému zákazu vyzvalo rekordních 125 zemí.
Amnesty vede již 40 let kampaň za zrušení trestu smrti po celém světě. Sleduje jeho udílení, usiluje o odtajnění přesných počtů vykonaných poprav a tlačí k odpovědnosti vlády, které nadále tento fatální, nevratný, nelidský a ponižující trest využívají. Když Amnesty v roce 1977 svoji kampaň zahájila, existovalo na světě pouze 16 zemí, které od trestu smrti zcela upustily. Dnes je jich nejméně 112 - více než polovina zemí světa.
Celý report v anglickém jazyce najdete ZDE.