Narges Mohammadiová je významná íránská aktivistka za lidská práva. Několikrát byla nespravedlivě odsouzena a v současnosti si odpykává dlouhý trest v nechvalně proslulé věznici Evin. Ani to jí ale nezastavilo a pokračuje v obhajobě lidských práv. 

Narges v roce 2022 vydala knihu White Torture (Bílé mučení) pojmenované po mučící technice založené na totální smyslové deprivaci. V knize detailně odhaluje mučení a špatné zacházení v íránských ženských věznicích, popisuje vlastní zkušenost a vypráví příběhy dvanácti dalších uvězněných žen. Jedna z nich byla například odsouzená k třinácti letům věznění jako trest za veřejnou kritiku korupce justičního systému, a i rok pro propuštění se nemůže vrátit k normálnímu životu, protože trpí zdravotními následky po pobytu na samotce. Dalšími ženami vystupujícími v knize jsou třeba příslušnice náboženství Bahá’i, Súfismu nebo křesťanství, podporovatelka mudžahedínů, anebo britsko-íránská novinářka odsouzená za údajnou účast na spiknutí s cílem svrhnout íránský režim. 

Nezisková organizace PEN America Narges Mohammadiové za její neustávající boj za lidská práva udělila v květnu 2023 Cenu PEN/Barbey za svobodné psaní (PEN/Barbey Freedom to Write Award). Tato organizace je významným podporovatelem práva na svobodu projevu na globální úrovni a Nargesin případ dlouhodobě sleduje. Cena se uděluje od roku 1987, z 52 uvězněných laureátů bylo 46 propuštěno částečně díky mezinárodní pozornosti, kterou ocenění přitahuje. 

Generální ředitelka PEN America Suzanne Nossel uvedla: „Narges Mohammadiová po celém světě vzbuzuje obdiv svou neochvějnou odvahou a odporem vůči odhodlané kampani íránské vlády za její umlčení. Oběti, které ona a její rodina musely podstoupit, jsou srdcervoucí. Je zdrojem inspirace pro boj za svobodu projevu v zemi, jež je jedním z nejtvrdších míst na zemi pro spisovatele, novináře a umělce. Jsme hrdí, že můžeme ocenit tuto nebojácnou bojovnici za pravdu, jejíž úsilí jí učinilo symbolem vzdoru proti represím, zejména pro mladé Íránky, které loni povstaly proti brutálnímu útlaku disentu. Odhodlání postavit se autoritám tisíců Íránek ukazuje, že Mohammadin příklad se předává z jedné generace na další. Její obhajoba svobodného projevu rovněž představuje poctu pro nespočet spisovatelů a novinářů, kteří také odmítají mlčet ve svých vlastech a jsou za to uvězněni.“