Íránské úřady pokračují v represích po rozsáhlých protestech vyvolaných smrtí Mahsy Aminiové v září 2022. Součástí brutálních postihů jsou i popravy protestujících. Posledními popravenými byli Saleh Mir-Hashemi, Majid Kazemi a Saeed Yaqoub 19. května 2023. 

V reakci na tyto popravy zorganizovalo osm uvězněných aktivistek včetně Sepideh Gholianové, Narges Mohammadiové a Beháre Hedájatové ve věznici Evin protest. Na dvoře věznice měly projevy.

Beháre Hedájatová, která si v minulosti odseděla téměř sedm let ve vězení a na podzim 2022 byla znovu uvězněna za účast na poklidném protestu, připomněla, že „lidé byli vždy hnací silou protestů a přijali všechny hrozby s tím spojené“ a řekla, že „jestli tvrdíme, že chceme svrhnout režim, že Islámská republika je nepřítel íránského lidu, musíme si uvědomit logiku našich požadavků a politický čin vyplývající z těchto hesel. Úkolem politické síly není jen povzbudit lidi, aby vyšli do ulic.“

Narges Mohammadiová si odpykává trest ve výši přes deset let vězení. „Írán roku 2023 není Írán roku 1980,“ uvedla. „V 80. letech popravy šířily teror a různá politická hnutí byla potlačována z cílem nastolit a upevnit tyranskou vládu, ale nedávné popravy mají opačný účinek.“

Podle Sepideh Gholianové, odsouzené, protože hovořila o mučení při svém dřívějším zadržení, „všichni naši milovaní, kteří už s námi nejsou a ztělesňovali pro nás myšlenku vlasti, sami žádnou vlast neměli.“ Uvedla, že starší generace z jejího rodného Chúzistánu se ošívaly, když se řeklo „vlast,“ protože vládní režim je utlačoval. Nyní ale mladí lidé navrátili myšlenku vlasti. Režim jejich protesty znovu potlačil, ale ukázali, co Íránci musí udělat. „Budeme s láskou tančit pro naši vlast, až vládní režim bude pryč.“

Nasrin Javadi je významná aktivistka za pracovní práva, odpykává si pětiletý trest ačkoliv se zhoršuje její zdravotní stav. „Islámská republika, její popravy a mašinérie útlaku se nechtějí zastavit. Režim je u moci už čtyřicet let. Od jeho prvního dne slyšíme o ušlechtilých mladých lidech, které pověsili. Není mlčení když čelíme takovým zločinům ostuda? Odvážní mladí protestují jenom protože chtějí život a svobodu, které jsou jim upírány. Při každé vlně protestů je zatčen vysoký počet našich osvícených mladých lidí, a poté jsou pověšeni po měsících mučení a věznění na samotce, někdy narychlo po ohavných vynucených a falešných přiznání vysílaných ve státní televizi.“

Faezeh Hashemi, aktivistka, bývalá členka íránského parlamentu a dcera bývalého prezidenta, prohlásila, že popravy se stávají každodenní rutinou. „Pokud, jak tvrdí, to myslí vážně s potrestáním porušovatelů zákona, co potom s tresty pro viníky masakrů, pro pachatele sériových vražd disidentů v 80. a 90. letech (Chain Murders), represí hnutí Mahsy, sestřelení ukrajinského letadla, vražd ze cti a útoků kyselinou na ženy? V těchto podmínkách, kdy byla spravedlnost poslána na jatka, musí být popravy odsouzeny a zavrhnuty, bez ohledu na to, čím je režim ospravedlňuje – urážkou Proroka, rouháním, vedením války proti Bohu, odpadlictvím, korupcí na Zemi a dokonce i obchodem s drogami. Napříč dějinami si tyrani představují, že mohou dále zůstat u moci díky terorizování lidí a teroristické politice, ale neuvědomují si, že zabíjení nevinných neposílí základy vlády ani nechrání náboženství.“