Kampaň Chce to souhlas po více než dvou letech snahy o změnu definice vítá  záměr Ministerstva spravedlnosti napravit legislativní znění definice znásilnění. „Naši právníci a právničky však obě varianty paragrafového znění nové definice prozkoumali a jejich postoj k navrhované změně je spíše kritický,” říká Johanna Nejedlová, ředitelka organizace Konsent. Evropským právním trendem je na základě expertízy i mezinárodních právních dokumentů zakládat definici znásilnění na absenci souhlasu, nikoliv na projevu nesouhlasu či proti projevu něčí vůle. Definice založená na absenci souhlasu totiž pokrývá případy paralýzy, ke kterým může docházet až v 70 % případů. „Zkušenosti s definicí formulovanou na základě nesouhlasu sledujeme v Německu, kde sice došlo k navýšení počtu nahlášených případů, na 100 případů však počet odsouzených klesl o 30%. Ministerstvo se, pro nás nepochopitelně, přesto vydalo pouze německým směrem a nepřišlo s jinou variantou, i přesto, že jim to takto bylo zadáno se shodou napříč politickým spektrem,” dodává vedoucí advocacy Irena Hůlová z Amnesty International.

Konkrétních problémů v navrhovaných variantách definice vidí experti a expertky kampaně více. „Shledáváme, že nový návrh formulace bezbrannosti ponechává příliš velký prostor pro konkrétní výklad a není jisté, že skutečně pokryje případy paralýzy. S velkou pravděpodobností bychom museli opět čekat na judikaturu, která výklad ujasní. Novela by ovšem mělasituaci vyjasnit, nikoliv zkomplikovat,” dodává Hůlová. Návrh nového trestného činu „nesouhlasný styk” je v Evropě nevídaný fenomén. Bylo by potřeba zjednodušit a zpřesnit stávající úpravu, spíše než přidávat další skutkovou podstatu, která může zkomplikovat výklad i aplikaci právní úpravy. „Sex bez souhlasu je znásilnění a není potřeba to nazývat jinak,” dodává Nejedlová.

Ministerstvo vedle zmiňovaných variant ovšem nepředložilo návrh, který by byl založen čistě na absenci souhlasu. Takové definice však v zahraničí přináší potřebné výsledky. Například Dánsko po zavedení definice založené na absenci souhlasu hlásí o 50 % vyšší počet nahlášených znásilnění a zároveň o 40 % vyšší počet odsouzených pachatelů. Kampaň Chce to souhlas upozorňuje také na to, že bezbrannost dítěte je v novém návrhu definovaná věkem 5 let. „Ač vítáme záměr stanovit věkovou hranici, která by vyjasnila, že sex s takovou osobou je vždy znásilnění, věk 5 let  nemá žádnou oporu v psychologickém poznání ani v nejnovější judikatuře. Je těžko představitelné, že 6leté dítě je schopno dát souhlas k pohlavnímu styku,” dodává Irena Hůlová. Odborná veřejnost se shoduje na věku 15 let s možností určité výjimky pro mladé lidi bez výrazného věkového rozdílu. „Předpokládáme, že návrhy Ministerstva spravedlnosti budou ještě procházet úpravou a že nepředstavují definitivní verzi. Záměrem totiž mělo být situaci zlepšit a zpřehlednit, nikoliv zhoršit. Změna by měla především pomoci pokrýt případy, které se kvůli současné  právní úpravě založené na násilí nedostávají před soud,” dodává Johanna Nejedlová. Tento záměr má i širší politickou podporu.

Kampaň Chce to souhlas na představených variantách vidí jako problematické především že: