Amnesty prošetřila devět nedávných izraelských leteckých úderů, při nichž byli zabiti civilisté a došlo k poškození a zničení obytných budov v pásmu Gazy. Během tří samostatných náletů při první noci bombardování 9. května, kdy byly naváděné bomby namířeny proti třem vysokým velitelům ozbrojených brigád Al-Kuds, zahynulo 1
0 palestinských civilistů a nejméně 20 dalších bylo zraněno.
Útoky se odehrály v hustě obydlených městských oblastech ve dvě hodiny ráno, kdy tamní obyvatelé spali. Ti, kdo útoky plánovali a schválili, museli předpokládat nepřiměřené škody na civilním obyvatelstvu. Pravděpodobně je však nebrali v úvahu. Záměrné neadekvátní útoky, které Amnesty zaznamenala již při předchozích izraelských operacích, jsou válečným zločinem.
Palestinské ozbrojené skupiny sídlící v pásmu Gazy vedené brigádami Al-Kuds, ozbrojeným křídlem palestinského Islámského džihádu, vypálily nenaváděné střely, jež zabily dva civilisty v Izraeli a tři palestinské civilisty v pásmu Gazy. I tento útok by měl být rovněž vyšetřován jakožto válečný zločin.
„Od dohody o příměří mezi izraelskými orgány a palestinskýmiozbrojenými skupinami uplynul již měsíc. Utrpení, které opakované izraelské ofenzívy způsobují civilnímu obyvatelstvu v pásmu Gazy, ale neustává. Při našem vyšetřování jsme slyšeli živá svědectví o bombách, které srovnávají budovy se zemí, o otcích, kteří vyhrabávají své malé holčičky zpod trosek, o dospívající dívce, která byla smrtelně zraněna, když ležela v posteli a držela v ruce plyšového medvídka. Děsivější než cokoli z toho, je jistota, že pokud nebudou viníci pohnáni k odpovědnosti, budou se tyto děsivé scény opakovat,"
- Heba Morayef, regionální ředitelka Amnesty International pro Blízký východ a severní Afriku.
„To, že stále znovu dokumentujeme stejné vzorce nezákonného zabíjení a ničení, je také důkazem neschopnosti mezinárodního společenství. Beztrestnost Izraele za válečné zločiny, kterých se opakovaně dopouští na Palestincích, a krutá, již 16 let trvající nezákonná blokáda pásma Gazy, povzbuzuje další porušování lidských práv a činí bezpráví chronickým," dodala Morayef.
Pětidenní ofenzíva
9. května zahájily izraelské síly pětidenní ofenzívu v pásmu Gazy, která byla nejspíš zaměřena na členy a zázemí brigád Al-Kuds. Při těchto útocích zahynulo 11 palestinských civilistů, včetně čtyř dětí. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze oznámilo, že zraněno bylo 190 osob, z toho 64 dětí.
Izraelské vojenské operace poškodily 2 943 obytných jednotek, z toho 103 domů bylo zcela zničeno. Podle údajů palestinského Ministerstva veřejných prací bylo v důsledku ofenzívy vysídleno nejméně 1 244 Palestinců.
Izraelské Ministerstvo zdravotnictví posléze uvedlo, že 10. května brigády Al-Kuds spolu s dalšími ozbrojenými skupinami reagovaly na izraelský útok odpálením stovek raket na izraelská města, kde zabily dva civilisty – 82letou Izraelku Ingu Avramyanovou a 35letého palestinského dělníka z pásma Gazy Abdalláha abú Jibbeha. Dalších 40 osob zranily.
Rakety palestinských ozbrojených skupin, které byly vystřeleny chybně nebo do Izraele nedoletěly, zabily také tři palestinské civilisty na severu pásma Gazy, včetně dvou dětí –desetiletého Layana Mdoukha a šestnáctiletého Yazana Alayana. Nejedná se o ojedinělý incident, zjištění Amnesty o palestinských obětech způsobených chybnou střelbou raket byla
zveřejněna po vojenské operaci v srpnu 2022.
„Raketové útoky palestinských ozbrojených skupin, známé svou vlastní nepřesností, jsou nevyzpytatelné. Tyto útoky musí být vyšetřeny jako válečné zločiny a obětem musí být poskytnuto rychlé a odpovídající odškodnění," uvedl Morayef.
Nevýslovné násilí
9. května ve dvě hodiny ráno zasáhly izraelské nálety dvoupatrovou budovu ve čtvrti al-Ša'af ve městě Gaza bombou GBU-39. Jedná se o bombu malého průměru vyráběnou společností Boeing Defense, Space & Security, kterou do Izraele vyváží Spojené státy. Cílem úderu byl byt Chalíla al-Bahtiniho, vysoce postaveného člena brigád Al-Kuds. Ten při útoku zahynul, stejně jako jeho manželka Lejla al-Bahtini a jejich čtyřletá dcera Hadžar. Zasažen byl i sousední byt, ve kterém zahynula devatenáctiletá Dania Adasová a její sedmnáctiletá sestra Iman.
Alaa Adas, otec Danii a Iman, Amnesty popsal, že ho probudily dveře ložnice, které na něj spadly. Následně běžel do pokoje svých dcer, které našel v posteli. Dania, jež se měla v červenci vdávat, již byla mrtvá. Iman, nadšená studentka, která snila o tom, že se stane lékařkou, ještě dýchala a byla převezena do nemocnice. Tam o několik hodin později zemřela.
„Místo toho, aby studovala na univerzitě a splnila si své přání stát se lékařkou, zemřela,"
- Alaa Adas, otec zabitých sester Danii a Iman.
„Životy Leily a Hadžar al-Bahtini a Danii a Iman Adasových jakožto životy civilistek měly být chráněny, ne vyhasnout. Izrael má povinnost zrušit útok, pokud je zřejmé, že může nepřiměřeně poškodit civilisty a civilní objekty. Úmyslné zahájení nepřiměřeného útoku je válečným zločinem," popsal Morayef.
„Máte 15 minut.”
Destrukce civilních domů ze strany Izraele si vyžádala také daň na osobách se zdravotním postižením. 13. května se totiž izraelské síly zaměřily na čtyřpatrovou budovu v uprchlickém táboře Jabalia. V budově žilo 42 osob z početné rodiny Nabhan. Pět členů této rodiny žije se zdravotním postižením, z toho tři na invalidním vozíku.
Hussam Nabhan, očitý svědek útoku, Amnesty International sdělil, že kolem 18. hodiny obdržel telefonát, o němž se domníval, že je od izraelského zpravodajského důstojníka. Ten mu údajně řekl, že obyvatelé budovy mají 15 minut na evakuaci. Hussam volajícímu odvětil, že v budově jsou postižení lidé a že potřebují více času. Volající ale jen zopakoval stejné varování.
Dvaadvacetiletá oběť náletu, Haneen Nabhanová, byla po útoky traumatizovaná a její invalidní vozík byl pohřben pod troskami domu. Nemohla se tudíž samostatně pohybovat.
Výzkum Amnesty později nezjistil žádné důkazy o tom, že by budova Nabhanových – a další obytné budovy zničené nebo poškozené během posledních dvou dnů ofenzívy – sloužila ke skladování zbraní či jiného vojenského vybavení nebo že by z jejich bezprostřední blízkosti byly odpalovány rakety.
„Hlavní příčinou tohoto nevýslovného násilí je izraelský systém apartheidu. Tento systém musí být odstraněn, blokáda pásma Gazy musí být okamžitě zrušena a osoby odpovědné za zločin apartheidu, válečné zločiny a další zločiny podle mezinárodního práva musí být pohnány k odpovědnosti," řekla Morayef.
Systém apartheidu
Protože izraelské úřady nadále brání Amnesty International v přístupu do pásma Gazy, najala organizace místního výzkumníka, který shromažďoval důkazy a vedl rozhovory se svědky v místech úderů během pětidenní ofenzívy i po ní. Výzkumníci Amnesty následně provedli navazující rozhovory a analyzovali satelitní snímky i další důkazy z otevřených zdrojů, včetně záběrů zachycujících útoky i jejich následky a prohlášení izraelských představitelů.
Represe vůči Palestincům se ale odehrávají i mimo Pásmo Gazy. Letos na jaře provedly izraelské ozbrojené síly již
dva noční útoky na palestinské věřící v jeruzalémské mešitě al-Aksá. Při druhém z nich vtrhly do budovy kolem půl jedenácté v noci, krátce po večerních modlitbách. Střílely zábleskové granáty a pažbami pušek mlátily věřící, kteří se v mešitě shromáždili k uctění ramadánu. Proměnily tak jedno z nejposvátnějších míst islámu v místo činu.
Izraelské úřady také
používají experimentální systém rozpoznávání obličejů známý jako Red Wolf, kterým Palestince sledují a automatizují tvrdé omezování jejich svobody pohybu. Amnesty zdokumentovala, že tento sledovací systém je součástí stále se rozšiřující sledovací sítě, která upevňuje kontrolu izraelské vlády nad palestinskými obyvateli a pomáhá systém apartheidu udržovat.
Nedílnou součástí izraelského systému apartheidu vůči Palestincům (který se rovná zločinu apartheidu proti lidskosti podle Úmluvy o apartheidu i Římského statutu) jsou pak protiprávní útoky na palestinské domovy a nezákonná blokáda uvalená na Gazu od roku 2007. Další důkazy o apartheidu předkládá Amnesty ve svém loňském
reportu.