Mezi dotazovanými byli lidé ve Wadi Halfa poblíž hranic s Egyptem a v Port Súdánu, přístavu u Rudého moře. Amnesty vysledhla také ty, kteří překročili súdánské hraniční body na různých místech a nyní se nacházejí buď v Addis Abbě v Etiopii, Džubě a Renku v Jižním Súdánu, Káhiře v Egyptě, Dubaji ve Spojených arabských emirátech, N'DjamenceMezi 9. květnem a 16. červnem provedla Amnesty rozhovory s 29 civilisty, kteří stojí před obtížnou volbou – zda se vrátit do země rozvrácené konfliktem, nebo zůstat uvězněni na hranicích, kde mohou čekat po neomezenou a riskovat tak své zdraví, soukromí a důstojnost. Mezi dotazovanými byli lidé ve Wadi Halfa poblíž hranic s Egyptem a v Port Súdánu, přístavu u Rudého moře. Amnesty vysledhla také ty, kteří překročili súdánské hraniční body na různých místech a nyní se nacházejí buď v Addis Abbě v Etiopii, Džubě a Renku v Jižním Súdánu, Káhiře v Egyptě, Dubaji ve Spojených arabských emirátech, N'Djameně v Čadu nebo se chystají přes tato místa cestovat. 

„Umožnění rychlého průchodu přes hranice všem lidem prchajícím před konfliktem a poskytnutí okamžitého přístupu k registraci azylantů by usnadnilo zoufalou humanitární situaci podél hranic," dodal Chagutah. 

Jedním z prchajících před válkou je Omar, 35letý muž, který je v Port Súdánu od konce dubna. Dosud nemohl odjet kvůli chybějícímu pasu. Pro Amnesty International uvedl, že požádal o schengenské vízum a jeho pas byl na velvyslanectví v Chartúmu, když začala válka. 

Nespočet jednotlivců, kteří sice úspěšně překročili hranice, ale nadále čelí nejistotě a zranitelnosti. Potýkají se s obtížemi při získávání azylu nebo s nedostatkem právní pomoci, jelikož nemohou obnovit identifikační doklady, které při vstupu do země získali. 

Jiným žadatelům o azyl byl pak vstup do okolních zemí zcela odepřen. Musí se tak vrátit do země zmítané násilím, před kterým chtěli utéct. 

Osoby prchající před konfliktem z Chartúmu i z jiných míst země musely projít několika kontrolními stanovišti, kde jim úředníci vyhrožovali a mařili jejich cestu za hranice Súdánu. Docházelo také k umělému navyšování cen za jejich přesun k hranicím. 

Tři respondenti uvedli, že když se snažili zemi opustit, byli vyslýcháni súdánskou armádou. 

Jeden z nich, šestadvacetiletý Ali, byl nucen zavolat svědka, aby potvrdil jeho totožnost, když byl prověřován súdánským bezpečnostním důstojníkem. Musel také zaplatit, aby získal bezpečnostní povolení k přechodu do Etiopie. Za službu, která byla dříve zdarma, zaplatil přibližně 2 000 súdánských liber (v přepočtu 4 USD). 

Podle shromážděných informací stovky lidí čekajících na přechodech v Qustulu a Argeenu u Wadi Halfa zahltily zařízení dostupná na hranicích i v přilehlých městech. 

Třicetiletý Osman uvedl, že lidé, kteří uvízli na hranici ve Wadi Halfa, byli nuceni strávit noc venku bez řádného přístřeší, vody a jídla. Nedostatek základního vybavení, jako jsou koupelny a čistá voda, vytvářel nehygienické prostředí, které představovalo mnohá rizika, zejména pro starší lidi a děti. Zatímco Osman uznal přítomnost Červeného kříže na egyptské straně hranice, upozornil na absenci lékařské pomoci na súdánské straně. 

Třicetiletá žena Aamira pak sdělila Amnesty, že její rodina spala osm hodin před autobusem, zatímco čekala, až ji pustí přes hraniční kontroly. 

„Přijeli jsme v noci. Když jsme tam dorazili, egyptská hranice byla uzavřená. Museli jsme spát venku. Členové mé rodiny uvízli na hranici v Argeenu na více než tři dny, aniž by byli odbaveni. Nebyla tam žádná lékařská pomoc. Nebyla k dispozici ani voda na záchod," řekla Aamira. 

Podle egyptského ministerstva zahraničních věcí přijal Egypt největší počet válečných uprchlíků – od 26. června vstoupilo na jeho území více než 250 000 súdánských státních příslušníků. 

Dle informací shromážděných Amnesty International vyžadovaly egyptské úřady od 10. června 2023 od všech z nich vstupní vízum vydané egyptským konzulárním úřadem ve Wádí Halfa nebo v Port Súdánu s odkazem na potřebu čelit padělání víz a lépe zvládat příliv uprchlíků do Egypta. 

Do té doby však byla vstupní víza vyžadována pouze pro súdánské chlapce starší 16 let a muže mladší 50 let. Na začátku krize egyptské imigrační úřady přijímaly na pozemních přechodech ze Súdánu do Egypta dočasné cestovní doklady také pro ženy, dívky, chlapce mladší 16 let a muže starší 50 let. 

Egyptské orgány však tuto praxi bez varování 25. května 2023 ukončily, což vedlo k dalšímu chaosu, velkým zpožděním a přeplnění hraničních přechodů. Egyptské úřady rovněž zrušily dřívější praxi umožňující vstup súdánským státním příslušníkům s prošlými cestovními pasy, jejichž platnost byla prodloužena o šest měsíců. Znemožnili také zapisování dětí do cestovních pasů jejich rodičů a zavedly dodatečnou povinnost bezpečnostní prověrky pro chlapce a muže ve věku od 16 do 50 let, kteří vstupují do Egypta přes káhirské mezinárodní letiště. 

Amnesty rovněž obdržela znepokojivé zprávy o tom, že úřady v Egyptě odepřely vstup na pozemních hranicích některým syrským a eritrejským státním příslušníkům prchajícím ze Súdánu. 

Podle Úřadu komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v současné době překročilo hranice Súdánu více než 563 000 osob, které hledají bezpečí a ochranu před tamní bezpečnostní krizí. Humanitární skupiny, které reagují na situaci v Súdánu uvnitř i vně země, informují o zoufalé situaci a zdůrazňují naléhavou potřebu okamžité pomoci a podpory. 

Místní organizace působí zejména podél hranice mezi Súdánem a Jižním Súdánem a v pohraničních oblastech Súdánu a Čadu. Současný nedostatek podpory ze strany mezinárodního společenství zhoršuje již tak křehkou situaci, která napíná omezené zdroje dostupné v místních komunitách. 

V Čadu poskytují humanitární organizace vodu, potraviny, zdravotní podporu a přístřeší více než 120 000 Súdáncům, kteří přišli od začátku konfliktu. Také Jižní Súdán nedávno přijal 129 000 súdánských uprchlíků. 

K 27. červnu však bylo financováno pouze 13 % z 566,4 milionu dolarů, které Agentura OSN pro uprchlíky požadovala na regionální uprchlickou pomoc Súdánu. 

Amnesty International vyzývá země sousedící se Súdánem, aby dodržovaly své závazky vyplývající z mezinárodního práva v oblasti lidských práv a uprchlického práva a otevřely své hranice těm, kteří prchají před eskalujícím konfliktem. 

Tyto země musí zrušit omezení bránící rychlému, bezpečnému a důstojnému vstupu všech osob prchajících ze Súdánu bez diskriminace a zajistit, aby všichni žadatelé o azyl měli neomezený přístup ke spravedlivému a účinnému azylovému řízení a humanitární pomoci.