Mluvčí íránské policie 16. července 2023 oznámil návrat mravnostní policie. Deset měsíců po začátku protivládních protestů Írán přitvrzuje v perzekuci a znovu začíná tvrdě vymáhat povinné nošení šátků. 

Íránské úřady ke konci roku 2022 oznámily, že mravnostní policie byla rozpuštěna. Nyní je ale zpátky v ulicích pod novým názvem: poradenská hlídka (guidance patrol). Byli to právě její příslušníci, kdo zatkli Mahsu Amini pod záminkou, že neměla zakryté vlasy. Mahsa ve vazbě zemřela, pravděpodobně na následky surového zbití policií, což v září 2022 vyvolalo protesty po celé zemi. Nenošení hidžábu a pálení šátků se stalo jedním ze symbolů protestů.

V nedávné době íránské úřady přitvrdily ve vymáhání zakrytí vlasů. Od 15. dubna obdrželo téměř milion Íránek SMS zprávu varující je, že pokud nezačnou nosit šátky, jejich auta mohou být zabavena. Nesčetně žen bylo vyloučeno z univerzit nebo jim nebylo dovoleno složit závěrečnou zkoušku. Mnoha dalším bylo zakázáno použít veřejnou dopravu nebo využít bankovních služeb, protože neměly správně zahalené vlasy. Stovky podniků byly uzavřeny, protože nevynucovaly povinné nošení hidžábu.

Obnovení mravnostní policie následuje květnové představení nového návrhu „zákona na podporu kultury cudnosti a hidžábu.“ Podle tohoto zákona by za nenošení šátku nebo za „nahotu části těla či nošení těsného oblečení“ na veřejnosti nebo sociálních sítích mohlo být ženám v Íránu zabaveno auto a zakázáno řídit, mohl by jim být odepřen přístup k bankovním službám a mohly by být vyhozeny z práce. Opakované porušování zákona by mohlo skončit až pětiletým vězením. Zákon myslí i na postih manažerů, kteří ve své firmě zákon nevymáhají, a také výslovně navrhuje speciální tresty pro sportovce, umělce a jiné veřejné osobnosti.

Íránky se obnoveného úsilí potlačit nenošení šátků obávají. Zároveň se ale objevuje názor, že úřadům se nepodaří navrátit společnost zpět do doby před protesty. Nyní šátek nosí méně žen, než tomu bylo před rokem. Policejní mluvčí uvedl, že si vlasy nezakrývá až 10 % Íránek.

Agnès Callamard, Generální ředitelka Amnesty International, připomněla, že moderní technologie umožňují íránským úřadům ženy jednoduše sledovat na ulici nebo v jejich autech, a pokračovala: „Zesílený zásah proti nenošení šátků odráží zavrženíhodné ignorování lidské důstojnosti a práv žen a dívek na autonomii, soukromí a svobodu projevu, náboženství a osobní přesvědčení. Také podtrhuje zoufalý pokus úřadů znovu nastolit kontrolu a moc nad těmi, kteří se odvážili postavit se desetiletím útlaku a nerovnosti během protestu ‚žena, život, svoboda.‘“